Nejnovější zprávy: Na Masarykově náměstí v Ostravě se bude už v sobotu bruslit Ostravskou univerzitu dál povede stávající rektor Jan Lata

Politika

Jakub Janda je rok poslancem. Něco jde rychle, něco hrozně pomalu

Někdejší úspěšný reprezentant České republiky ve skoku na lyžích Jakub Janda vyměnil skokanské můstky za poslaneckou lavici. Jak hodnotí poslanec, člen ODS, první rok své politické kariéry?

Foto: Archiv Jakuba Jandy

Jakube, na den přesně před rokem jste se stal poslancem - vzpomínáte si ještě na to, s jakými pocity jste poprvé usedl do poslanecké lavice?
Úplně živě. Tehdy jsem ještě ukončoval závodní kariéru a měl odjeté poslední závody ve Visle. Kolegové si mne tehdy dobírali, že jsem unikát - skákající poslanec a trochu si ze mě dělali legraci, jestli budu nosit lyže i do Sněmovny. Nicméně na to usednutí do lavice si pamatuji docela přesně. Byl jsem hrozně nervózní, protože jsem se bál, abych nezmáčkl špatný čudlík na hlasování, ale zároveň jsem se hrozně těšil. Pak už mám v paměti jenom hrozný zmatek, protože prakticky hned jsme dostali k prostudování nový státní rozpočet, k tomu ohromnou kupu materiálů na výbory, hromadu dopisů a e-mailů, různé jednací a volební řády. A to byly věci, které jsme si museli jako noví poslanci nastudovat a pročíst. Tehdy jsem se nezastavil a prakticky pořád byl jen v kanceláři. Bylo to hodně hektické a vlastně se divím, že jsem z toho nezbláznil.

Je něco, co vás překvapilo?
Asi milion věcí. Od takových čistě lidských překvapení, jako třeba, že Sněmovnu spojují podzemní chodby, až po ty legislativní a právní. Věděli jste třeba, že český ombudsman má pod sebou asi padesát zaměstnanců a rozpočet skoro 140 milionů nebo že Česká republika má svého vlastního velvyslance pro světovou výstavu EXPO v Dubaji? Resp. tím chci říct, že mne překvapilo, jak je ten náš státní aparát strašně nabobtnalý…

S čím jste se musel "prát" a co vám šlo naopak dobře?
Trošku jsem se pral s tím novým režimem. Přece jen jsem celý život prožil na můstcích, a když nějaká nekončící schůze trvala čtyři nebo pět hodin, tak už jsem se ošíval. Spíš to, s čím se peru doteď a s čím se asi nepřestanu prát nikdy, je ta hrozná byrokracie, která prostupuje úplně vším. Já jsem například jako jednu z prvních věcí při mém poslancování napsal několik intervencí na ministerstvo školství k rezortním sportovním centrům, k nové antidopingové úmluvě, ke sportu hendikepovaných a dalších věcem a než jsem dostal odpověď, tak to trvalo i půl roku. S ministryní pro místní rozvoj už od jara jednáme o daňových úlevách pro podnikatele v cestovním ruchu, což jsou návrhy, které se líbí i jí, ale hrozně to drhne po té úřednické linii – než někdo připraví právní expertizu, dopady evropského práva, dopady regulace… Ty věci jdou hrozně pomalu, protože tady máme nekonečně mnoho předpisů, regulací a vyhlášek.

Jak rychle jste se rozkoukal?
Takový křest ohněm byl můj první pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, což bylo někdy začátkem prosince. Vlastně to byl i můj první výstup u řečnického pultíku.

Prosím, řekněte nám, co jste za ten zmíněný rok stihl udělat, podpořit, prosadit, z čeho máte radost?
Byl jsem jedním z předkladatelů novely školského zákona, ve kterém se zrušila povinná školka, a spolupracuji na několika dalších zákonech, například na zjednodušení stavebního řízení (zrušit tzv. závazné stanovisko obecních úřadů), což ocení všichni, kteří někdy stavěli rodinný dům, nebo už mám předložené zrušení zákazu prodeje o státních svátcích. Celkem solidně se nám vyvíjí jednání s ministrem vnitra o pobočkách České pošty v malých obcích a na dobré cestě je i využívání dosud nevyužitích státních pozemků pro malé podnikatele. Pak je toho hodně ve sportu, kterému se věnuji nejvíc a nejraději. Našli jsme společnou řeč s ministerstvem na způsobu vedení rezortních sportovních center, hodně se bavíme o financování a dotacích pro malé sportovní oddíly, snažíme se najít mechanismus jak zachránit Harrachovské můstky. Na dobré cestě je snad i vzdělávání trenérů. Snažím se přes vládní poslance pošťuchovat ministerstvo, aby se někdo komplexněji zamýšlel nad tím, jak má vlastně sport vypadat, jak dostat děti zpátky ke sportu a jak zabezpečit chod klubů, protože do nekonečna ti hodní tatínkové, co budou sekat trávník na hřišti a vést klubové účetnictví nebudou a on dneska tomu sportu na MŠMT moc nedá. Úředníci jsou rádi, že stíhají administrovat dotace a nad systémem se nikdo moc nezamýšlí. Ke škodě nám všem.

Jak vycházíte s kolegy z jiných parlamentních stran, dá se najít shoda?
Někdy je to těžší a někdy společnou řeč najdeme hned. Třeba s Milanem Hniličkou jsme teď poslední tři měsíce kvůli novele zákona o podpoře sportu v kontaktu takřka pořád a rozumíme si skvěle. On se jako vládní poslanec nedívá na moje návrhy skrz prsty, ale diskutujeme opravdu odborně. To mě moc baví a z našich jednání mám vždycky ten dobrý pocit týmové práce. Pak ale máme jednání třeba k elektronizaci sportovních rejstříků a to vždycky musím na vzduch a mám chuť do něčeho praštit, protože někteří kolegové, kteří nikdy nekopli do míče a sportovní oddíl viděli někde z vlaku, mají úplně nereálné představy a navrhují opravdové hlouposti.

Jaké jsou vaše další plány do druhého roku poslaneckého působení?
Mám rozdělané spoustu práce v rámci podvýboru pro cestovní ruch, kterému předsedám. Podařilo se mi po několika letech nastolit atmosféru nějaké důvěry mezi ministerstvy a Parlamentem a jsme tak schopni sednout si k jednomu stolu a konstruktivně se bavit, kam cestovní ruch posunout. A tady nás čeká celá kapitola AirBnb, tedy to, jak stát bude nakládat s podnikáním tohoto typu. Čeká nás postavení agentury CzechTourism, právní úprava průvodcovské činnosti, přijetí nové koncepce cestovního ruchu po roce 2021, vzdělávání zaměstnanců, digitalizace cestovního ruchu a spoustu dalšího.

A máte i dlouhodobější plány, co chystáte?
Pokud Sněmovna pustí do prvního čtení novelu zákona o podpoře sportu, tak se chci věnovat z velké části právě tomuto a připravit ji tak, abychom za další rok nebo dva byli připraveni přijmout samostatný zákon o sportu. To je takové moje legislativní děťátko, které ale bude doprovázet celá řada porodních bolestí, protože k přijetí tak velkého zásahu bude potřeba změnit kompetenční zákon a prakticky je to dokonce i v ranku reformy veřejné správy. Mojí osobní ambicí by byl vznik samostatného ministerstva kultury, sportu a cestovního ruchu.

Jak se vám daří skloubit práci poslance s otcem mladé rodiny?
Kdybyste se na to zeptali manželky, tak se asi zamračí. Snažím se být doma u dětí co nejvíce a vynahrazovat jim čas, kdy doma nejsem. Dokonce i praním a žehlením! Naše maličké jsou moje princezny a chodíme spolu na procházky s kočárkem. S Oliverkem jsme teď byli na závodech v Rožnově a trošku se v něm vidím, když skáče z můstku, dělá totiž stejné chyby jako kdysi já.

Foto dne