Nadšenci opravuji zámek v Bravanticích. Zvou na dobrodružnou návštěvu, otevřou i bylinkovou zahradu

Kousek od Ostravy leží úžasné romantické místo, kde parta pětatřiceti nadšenců, dobrovolníci a členové Hnutí Brontosaurus s podporou obecního úřadu už několik let postupně zvelebují a oživují starý, dlouho chátrající zámek v Bravanticích.

Součástí zámku je rozlehlý areál s bývalou barokní sýpkou, pivovarem, novou zámeckou budovou a hospodářským stavením.

Společnost Jsem neuvěřitelně lenivý člověk, říká o sobě Vladimír Polák 25/05/2024

Minulý režim zámek převedl do rukou místního státního zemědělského statku. V divokých devadesátkách zámek vlastnilo několik soukromých majitelů, kteří například slibovali udělat z něj ráj pro seniory, tedy sociální zařízení pro starší lidi. To se však nestalo, majitelé se o zámek nestarali a ten se jenom čtvrt století rozpadal. Zatékalo do něj, zarůstal a v jeho střechách se zvětšovaly díry. Ne za všechnu zkázu bravantického zámku však mohou lidé, původní krásný kamenný most před areálem strhla katastrofální povodeň v roce 1997.

„Dá se říct, že nejvíc zámku ublížilo to, že byl od přelomu 20. a 21. století až do doby před třemi let uzavřený a nevyužívaný,“ říká Lenka Gulašiová, členka Zámeckého spolku Bravantice, která v zámku o víkendech příležitostně provádí návštěvníky.

Zámek nadšenců otevře na Medarda bylinkovou zahradu

A jak se dostal bravantický zámek do rukou nadšenců a dobrovolníků? Když zámku zvonila pomyslná hrana, dostal se do dražby a v roce 2021 jej koupila obec. Ta se rozhodla toto šlechtické sídlo zachránit a postupně mu vracet původní noblesu.

Přestože je po desetiletích nezájmu a devastace takový cíl pořádně daleko, v komnatách zámku, který loni dostal novou střechu, je už dnes vidět, kolik toho lidé ze zámeckého spolku udělali. Zámek postupně ožívá, jsou v něm pozoruhodné exponáty darované příznivci zámku, a v neděli 9. června v jeho areálu ve 14 hodin otevřou další novinku – bylinkovou zahradu se spoustou původních květin a bylin, kterou chce obec ve spolupráci se zámeckým spolkem postupně rozšiřovat.

Starý zámek střeží vodník a spousta hrnků

Než návštěvník vstoupí do budovy starého zámku, vítá ho u brány vodník Sezínek, kterému děti z místní školky vybraly jméno po říčce Sezině protékající kolem zámku. Vodník sedí na pařezu obrovského stromu, který musel k zemi, avšak kus jeho vykotlaného kmenu slouží dnes dětem na nádvoří jako rozměrná prolézačka. Plaňky plotu vedoucího do nejstarší budovy zámku zase zdobí hezká řádka malovaných hrnků.

Vodník Sezínek je připomínkou toho, že součástí bravantického zámku a obce byly i tři mlýny. Ten poslední, zámecký, poháněla voda z říčky Seziny tekoucí strouhou ze splavu až k rybníku, který kdysi býval za budovou bývalého pivovaru. Obec plánuje tento rybník v budoucnu alespoň částečně obnovit.

Zámecký mlýn stál až do roku 1945, kdy byl poškozen při bombardování Bravantic. Přesto lze dodnes na místě mlýna nalézt zbytky turbínové kašny, odtokový kanál a pozůstatky původní kamenné zdi. A smuteční vrbu, která stojí v blízkosti bylinkové zahrady.

Nádvoří bývalo ještě nedávno pralesem

„Tady všude máme sazenice, které se stanou součástí nové bylinkové zahrady,“ provází nádvořím Lenka Gulašiová, členka Zámeckého spolku Bravantice a jedna z průvodkyň na zámku. Se svazkem klíčů postupně odemyká zámecké místnosti a komnaty v přízemí i prvním patře, z nichž dobrovolníci už dávno odstranili hromady suti a harampádí.

Na dobových pohlednicích v zámecké expozici si návštěvníci mohou prohlédnout nejen historický vzhled stavby, ale také zámecký rybník za pivovarem, jenž byl zasypán při výstavbě zemědělského podniku v druhé polovině 20. století.

„A toto nádvoří starého zámku byl vlastně hustý prales plný dva a půl metru vysokých, divoce rostlých stromků. To vše už je pryč,“ ukazuje místo, které před pár dny nadchlo náhodné svatebčany tak, že v arkádách zámku s fotografem strávili několik hodin a nafotili spoustu efektních fotografií novomanželů.

Byliny budou lákat návštěvníky

Podloubí vchodu do zámku je nyní plné nových dřevěných rozměrných truhlíků, které se stanou domovem pro byliny, přichystané u arkád v přízemí nádvoří.

Vycházíme ze starého zámku a jdeme k budově bývalého zámeckého pivovaru, v níž býval i poštovní úřad. Právě za touto budovou bylinková zahrada vzniká. Byliny, které tady nadšenci zasadí, by měly lákat do areálu zámku pocestné, návštěvníky, cyklisty i zamilované. A možná pomohou i v kuchyni školní jídelny.

„Prostor u pivovaru jsme vyčistili a ze starých cihel vybudovali zídku, která bude chránit vyvýšené záhony. V okolí jsme vysekali staré nemocné stromy, namísto nich vysázíme keře, zlatý déšť a různé popínavé rostliny. Vznikne tady taková klidná oáza s výhledem na obě zámecké budovy,“ říká starosta Bravantic Rudolf Němec, který je také členem zámeckého spolku.

Do zámku se vrací i odrůda růží, které v jeho parcích původně rostly

A starosta Bravantic Rudolf Němec ukazuje místa, kde postupně vzniknou stezky na místě původních zámeckých chodníčků a nastiňuje i další plány.

V areálu zámku budou růst růže, které na bravantickém panství kvetly v dobách, kdy tento zámek vlastnil rod Blücherů. Kultivar této beztrnné růže tak už nebude propojovat jen šlechtická sídla v Raduni, Kuníně a Studénce, ale i v Bravanticích. Sazenice těchto výjimečných květin Zámecký spolek Bravantice získal díky skvělé spolupráci s kastelány zmíněných zámků, konkrétně jde o sazenice ze Studénky.

Komnaty zdobí nábytek a vybavení, které spolku věnovali příznivci

Některé prostory starého zámku už opět působí jako zámecké komnaty. V největším sále jsou starožitné stoly, sekretáře, dobové nádobí i sklo, vše vystavené tak, jak je na běžně přístupných zámcích zvykem. Návštěvník uvidí místa pro kachlová kamna, která se ovšem kromě zbytků kachlí nedochovala. Může si prohlédnout i sondy, které na stropech a zdech udělali v poslední době památkáři pátrající po původní výzdobě a výmalbě zámeckých zdí.

„Všechno toto vybavení komnat nám poskytli místní lidé, kteří chtěli zámku pomoci a kteří spolku fandí. Opravdu všechno. Tento sál byla opuštěná místnost, zanesená nepořádkem, kde bylo třeba opravdu hodně uklízet,“ říká Lenka Gulašiová v největším zámeckém sálu, kde se odehrávají například adventní akce.

Je tu i expozice populárních fénů, které tu vyráběli

V další místnosti v patře zámku je i pozoruhodná expozice, která dokumentuje historii Bravantic v druhé polovině 20. století. V této obci se totiž vyráběly známé fény.

Vyrábělo je Výrobní družstvo Zlatník. V provozovně v Bravanticích se v 70. a 80. letech vyráběly součástky do vysoušečů vlasů a do roku 1991 se zde tyto fény i montovaly.

Design zmíněných fénů navrhl výtvarník Stanislav Lachman, proslulý český designér. Navrhoval vysavače, mixéry, fény, žehličky, které po celou druhou polovinu 20. století patřily k výbavě naprosté většiny československých domácností. Z jeho ateliéru vyšlo přes dvanáct set návrhů. V roce 1949 dostal Lachman za úkol vyrobit i železniční vagon pro Stalina, který byl vybaven promítáním, klimatizací, koupelnou, salónky. Během pozdější přestavby na širokorozchodnou trať v SSSR však byl rozkraden, a proto jej nakonec Stalin nemohl vyzkoušet.

Zámek připomíná i časy, kdy v něm státní statek uskladňoval brambory

V samotném „starém“ zámku je však pořád ještě pár místností, kde je zakázán vstup, protože v nich není bezpečno. Dírami ve stopě některých komnat je vidět půdní krovy, na mnoha místech je vidět, jak si zaměstnanci státního statku zámek bez ohledu na původní dispozice komnat dělili na více místností příčkami, aby v nich mohli úřadovat, či uskladňovat brambory.

Na hlavním schodišti je také připomínka státního statku, který se tak podepsal na úpravách zámku. Statek v Bravanticích byl součástí velkovýkrmny Bílovec a měl rozlohu přes dva tisíce hektarů, z čehož 1 713 hektarů činila rozloha orné půdy. Statek pěstoval obiloviny, řepku a cukrovku a další krmné plodiny a produkoval mléko selata vepřového a hovězího masa a drůbež.

Někteří lidé pamatují i původní fontánu z francouzského parku

Členové zámeckého spolku a obce Bravantice chtějí zrekonstruovat i zámecký park, který měl původně podobu nádherného francouzského parku, přecházejícího do volnějšího anglického parku. „Dokonce ještě žijí pamětníci, kteří si pamatují fontánu v parku. Park však zarostl, takže bude třeba ho vyčistit,“ říká Lenka Gulašiová.

Ta upozorňuje, že zámek v Bravanticích začal v posledních letech opravdu žít. Členové zámeckého spolku v něm pořádají akce pro veřejnost, o čemž svědčí i stany a lavice a stoly v areálu. Ty poslouží i ve dnech 8. a 9. června při akci věnované zahradám. „Bude tu asi deset stánkařů a čtyřicetičlenná kapela,“ prozrazuje starosta Bravantic Rudolf Němec.

Zámek je něco, čím se můžeme chlubit, říká starosta

On sám považuje bravantický zámek za skvost. „Je to nejstarší a nejvzácnější památka, kterou v obci máme, něco, čím se můžeme opravdu chlubit. A konečně s ní můžeme nakládat a ovlivňovat, co se v ní děje. A nedívat se jen, jak chátrá,“ říká starosta Rudolf Němec.

Poté, co jeho obec dne 18. března 2021 získala zámek zpět do vlastnictví, se v červenci téhož roku pustila s řadou nejen místních nadšenců, ale i lidí ze vzdálenějších míst, do záchranných prací. Jejich cílem je zachovat tuto historickou památku a zbudovat převážně v nejstarším objektu zámku kulturní a společenské centrum obce vhodné k pořádání akcí. Obec rovněž plánuje vytvoření relaxační zóny pro příjemný odpočinek obyvatel i návštěvníků zámků.

Obec chce v zámku expozici o historii Bravantic

„Chtěli bychom ve starém zámku mít expozici o historii Bravantic. Spousta obyvatel naší obce vlastně ani neví, co vše Bravantice znamenaly,“ říká starosta.

A dodává, že Bravantice měly v minulosti dva a půl kilometru dlouhé umělé koryto řeky Seziny, které dopravovalo vodu z říčky osm až devět metrů nad jeho hladinu, aby napájela přes lesy pět rybníků a mlýny. V lesích tu zůstala stará stavidla, lidé v korytě napájeli zvířata, mohli v něm prát nebo z něho brali vodu pro své usedlosti. Koryto zároveň chránilo obec a mlýny před povodněmi. „Byl to učiněný technický zázrak. Lidé, co tady bydleli, to měli skvěle vymyšlené,“ říká starosta Bravantic.

Obec by proto ráda vrátila zpátky do areálu zámku i původní zámecký rybník, byť už kvůli inženýrským sítím ne v takové rozloze, jakou měl původně. „Rybník je od padesátých a šedesátých let zavezený a koryto, které ho napájelo, také. Chtěli bychom, aby byl rybník opět součástí areálu zámku. Kolem rybníčku bychom chtěli vybudovat pěší okruhy na místě starých stezek, které tady kdysi byly,“ říká starosta Bravantic Rudolf Němec.

O prázdninách bude hrát v areálu zámku divadlo, v září bude gulášfest

A jak bude vypadat na zámku příští víkend, který v neděli vyvrcholí otevřením bylinkové zahrady? Už v sobotu 8. června budou lidé ze zámeckého spolku pořádat od 14 do 17 hodin komentované prohlídky zámku a zámeckého parku. Návštěvníci akce budou mít také jedinečnou příležitost navštívit věž kostela sv. Valentina.

V neděli 9. června se ve 14 hodin slavnostně otevře bylinková zahrada, poté se v 14.20 hodin uskuteční beseda s ilustrátorkou paní Ivou Hoňkovou. Následovat bude workshop pro děti a v 15 hodin koncert Dechového orchestru ZUŠ Vítkov. Poté se lidé mohou opět zúčastnit komentovaných prohlídek zámku a zámeckého parku.

Docela nedávno se v areálu odbylo pálení čarodějnic, o prázdninách tu budou hrát své hry ochotníci ze Vsetína a na září chytají členové zámeckého spolku ve spolupráci s obcí v pořadí už třetí gulášfest.

„Každou chvíli se prostě na zámku něco děje. Provází se v něm, je tady zázemí pro děti. Připadá mi fantastické, že v zámeckém spolku je spousta lidí z obce. Je vidět, že místní lidé se rozhodli zachránit kus své historie,“ říká Lenka Gulašiová.

Zámek býval původně středověkou vodní tvrzí

Bravantický zámek, skládající se z takzvaného starého zámku a nového zámku, byl původně vodní tvrzí. Ostatně pozůstatek vodního příkopu a valového rondelového opevnění je na něm stále znát. První zmínka v historických pramenech hovoří o tom, že Jan Bravantský z Chobřan věnoval tvrz a ves Bravantice své ženě Anně Petrovicové. Historici však míní, že šlechtické sídlo tu stávalo již dříve.

Zámek měl řadu majitelů, ale nový zámek přibyl v areálu v roce 1815 za panování rodu Larisch-Mönnichů, kteří v té době vlastnili rozsáhlé majetky v Raduni, Studénce, Fryštátu, Karviné a Rychvaldu. Larisch-Mönnichové do Bravantic přesunuli ústřední správu svého panství a k tomuto účelu potřebovali vybudovat vyhovující hospodářské a administrativní zázemí.

Ve starém zámku objevili renesanční chlebovou pec

Čtyřkřídlá budova starého zámku má krásné arkádové nádvoří se zbytky původní valounkové dlažby. Na nádvoří se vchází klasicistní bránou a vstupními dveřmi s portálem nad vjezdem, které pocházejí z poslední významné přestavby zámku na začátku 19. století. Tato brána a portál patří k vůbec nejcennějším dochovaným stavebním prvkům tohoto historického objektu.

Pod jižním, západním a severním křídlem starého zámku je sklepení, které je však zatím veřejnosti nepřístupné kvůli částečnému zatopení. Přízemí severního a východního křídla nabízí pohled na klenuté valené klenby. Zachovalým renesančním kamenným portálem v severním křídle je možné nahlédnout do místnosti, v níž nadšenci objevili renesanční chlebovou pec, o jejíž existenci ještě donedávna neměl nikdo ani tušení.

Zámek ukazuje i to, jak s ním nakládali noví majitelé

Při prohlídce prvního podlaží je možné si z prosvětlené chodby nad arkádami prohlédnout místnosti původně sloužící šlechtě k bydlení. Poté, co se hlavní sídlo šlechty přesunulo na zámek Raduň, začaly tyto komnaty sloužit nejprve vrchnostenským úředníkům a později vedení státního statku. Zemědělci v nich také ubytovávali stálé zaměstnance statku nebo v létě brigádníky. Jako zemědělské administrativní centrum sloužil areál až do roku 1996.

„Bravantický zámek dnes žije. A je nejen důkazem toho, jak zde žila v době renesance a baroka šlechta, ale také toho, jak zemědělci často necitlivě upravovali v druhé polovině 20. století historické objekty pro své potřeby. Bravantický zámek je také ukázkou toho, jak může historický objekt dopadnout, když se o čtvrt století nikdo nestará. Tomu je konec. O zámek pečuje spolek podporovaný obcí. Chceme, aby zámek byl hlavně poklidným, příjemným a neobvyklým cílem turistů a výletníků z celého kraje i dalekého okolí. Myslím, že má co nabídnout,“ říká Lenka Gulašiová.

Návštěva zámku může být pro někoho i dobrodružství

Prohlídka bravantického zámku je opravdu netradiční, pevná turistická obuv se tu hodí. Syrová skutečnost léta neopravovaného objektu návštěvníky vybízí k opatrnosti. Ne všechny místnosti se podařilo zcela vyklidit, některá místa, kde hrozí nebezpečí, jsou uzavřena, jinde průvodci upozorňují na nerovnosti podlah, nebo na nečekaně vysoký práh. Je třeba dívat se pod nohy i kolem sebe.

Od roku 2022 lze zámek v Bravanticích navštívit vždy o sobotách a nedělích od začátku dubna do konce října. „Zájemci by se měli nejlépe předem přihlásit na e-mailové adrese. Je možné také na základě domluvy a našich možností zorganizovat prohlídky pro skupiny v mimořádném termínu,“ vysvětluje Lenka Gulašiová a dodává, že na rozdíl od mnoha jiných zámků je ten bravantický dog friendly.

Lidé mohou také na záchranu bravantického zámku přispět. A to dobrovolným vstupným při prohlídkách, do zapečetěné kasičky na obecním úřadě anebo zaslat finanční hotovost bankovním převodem na účet oficiálně schválené veřejné sbírky.

Zámecký spolek Bravantice také stále vítá všechny, kteří se chtějí přidat k záchraně historického objektu, jenž má velký potenciál i budoucnost.

Foto: Petr Broulík