S Lexou do Luny za slavnou prostitutkou, ostravskými tragédiemi i obchodními domy

V zábřežském kině Luna je vyprodáno. Koupit lístek má člověk šanci jen tehdy, pokud někdo lístek vrátí nebo nepřijde a nevyzvedne si ho.

Premiéra druhé Duny? Nikoliv. Ve vyprodaném kině Luna má další badatelskou přednášku kronikář městského obvodu Ostrava-Jih a autor projektu Ostravské pěšiny Petr Lexa Přendík.

Společnost FOTO: V Lukavci vyjeli rajtaři na koních do velikonočního osení 01/04/2024

Lidé, které baví jeho svérázné a odlehčené vyprávění ostravské historie, už několikrát do posledního místečka vyprodali jedno z největších klasických kin v Ostravě. Lístky na některé „fotopřednášky“ kronikáře obvodu Ostrava-Jih nebyly už tři týdny před „projekcemi“.

Nabité sály měly například repríza pořadu Ostravské tragédie nebo premiéra přednášky Ostrava, děvky a chlast. Lidé se před zahájením těchto přednášek běžně mačkají ve vestibulu kina, v kavárně v kině a před vchodem do Luny. Jako při premiéře nejočekávanějšího filmového kasovního trháku.

Zapálil Ostravu, pak naložil svá sukna a prchal

Například pořad Ostravské tragédie má třináct převážně smutných zastávek, v nichž Petr Lexa Přendík doprovází projekcemi dokumentů, obrazů, rytin i vlastních fotografií opravdu veliká neštěstí Ostravy. „Naše město potkala celá řada neštěstí, ale tím největším byl spojenecký nálet, od kterého si letos v srpnu budeme připomínat osmdesáté výročí,“ řekl kronikář obvodu Ostrava-Jih.

A pak už začal nejstaršími zaznamenanými tragédiemi. V květnu roku 1556 postihl Moravskou Ostravu rozsáhlý požár, který způsobil zničení většiny domů dřevěné Moravské Ostravy. Vyhořelo třicet měšťanských domů a dalších pět domů na jejím předměstí. Ostrava byla tehdy opravdu malým zemědělským městečkem a na objev uhlí teprve čekala.

„Viníkem byl cechmistr soukenického cechu Jan Hunka, který navíc, když viděl, co způsobil, sbalil svůj majetek a sukna a odjel městskou branou. Soudu však neušel a měšťané se od té doby snažili, aby se v Ostravě stavěly domy z kamení a cihel, tedy nehořlavé. Ale bylo jim to houby platné, protože o sto dvacet let později, v roce 1675, zničil další velký požár většinu Ostravy kromě domů na radniční straně náměstí, které ale byly velkým ohněm celé ohořelé. A aby toho nebylo málo, v roce 1763 opět město ze značné části vyhořelo. Také proto měšťané nechali na hlavním náměstí postavit sochu ochránci před suchem, požáry a povodněmi, svatému Floriánovi,“ líčil Petr Lexa Přendík.

Nad vodou v roce 1625 zůstalo jen náměstí a Václav

V pořadu Ostravské tragédie vylíčí kronikář i rok 1625, kdy Moravskou Ostravu postihl mor, na který zemřelo ve městě na pět stovek lidí. Dne 5. srpna 1880 zase postihly Ostravu největší, do té doby dokumentované povodně.

„Už od pondělí 2. srpna trval silný déšť provázený vichřicí. Ve středu byl zrušen týdenní trh, protože mnozí trhovci se vůbec nemohli po přerušených cestách do města dostat. Dne 5. srpna povodeň zatopila velkou část celé Moravské Ostravy, jediné, co zůstává nad vodou, je dnešní Masarykovo náměstí a kostel sv. Václava. Kam až voda sahala, ukazují v některých částech Ostravy tabulky s letopočtem 1880, třeba na nádraží Ostrava-střed. Povodně naštěstí nebyly moc tragické, zahynulo při nich pouze pět lidí, z toho dva na Slezské Ostravě,“ připomněl Petr Lexa Přendík.

Ostravané čůrali na řetěz mostu, nakonec se utrhl

Dne 15. září 1886 se zřítil ostravský řetězový most. Stavěl se čtyři roky a přes Ostravici propojoval Moravskou a Polskou Ostravu více než třicet pět let. „Po mostě kráčelo vojsko a velitel nedal rozkaz, aby rozvolnilo krok. Mostovku to rozhoupalo a jeden, ten poslední řetězový článek mostu vzal za své. Na neštěstí se přišlo podívat hodně Ostravanů, jak ukazuje vůbec nejstarší reportážní fotografie pořízená v Ostravě,“ ukázal průvodce pořadem.

On sám si myslí, že Ostravané onen most časem „přečůrali“. „Ostravané velice rádi čůrali na tento poslední článek řetězu mostu a to způsobilo korozi toho článku, takže jako oficiální příčina pádu mostu bylo uvedeno, že na něho třicet let lidé močili, až materiál degradoval. Bodejť by nečůrali, když hned vedle byla jedna z nejvyhlášenějších ostravských hospod,“ rozesmál Petr Lexa Přendík diváky v kině a poznamenal: „Mně to ale nepřijde směšné.“ A rozesmál lidi ještě více.

Mnohonásobný vrah proslavil Hulváky po celém Rakousku

Další Ostravskou tragédií byl vrah Anton Schimak zvaný taky Antonín Šimák. Tento mnohonásobný vrah, popravený 14. května roku 1887 v Novém Jičíně, se narodil v obci Nové Sady u Oder. Vystudoval osm tříd základního vzdělání. Vyučil se soukenickému řemeslu, ale práce mu moc nevoněla a za četné loupeže byl uvězněn šest let na Mírově

„Poté, co ho z mírovské věznice propustili v roce 1887, vydal se s revolverem do Polské Ostravy, protože se v denním tisku dozvěděl, že místní farář má našetřeno osm tisíc zlatých na opravu kostela sv. Josefa. V chladném květnu vypálil v kostele na faráře, který měl na sobě asi tři oděvy, takže se mu moc nestalo. Celá Ostrava vraha hledala, ale on mezitím v hulváckém lese zastřelil tři lidi, přičemž jednou z nich byla Tereza Magerová, která se nacházela v požehnaném stavu. Trvalo asi pět týdnů, než byl na konci června 1887 Antonín Šimák dopaden. Hulváky se tehdy staly slavné v celém Rakousku-Uhersku, denní tisk nepsal půl rok o ničem jiném než o vrahovi Šimákovi,“ sdělil kronikář.

Důlní neštěstí na jámách Trojice a Bedřich, transporty židů

Mezi další Ostravské tragédie zařadil Petr Lexa Přendík největší důlní neštěstí ostravské části revíru, které se odehrálo 3. ledna 1891 na jámě Trojice v tehdejší Polské Ostravě. Pod zemí zahynulo 61 horníků. A další obdobné neštěstí se stalo dne 9. dubna 1902 na dole Bedřich. Tento důl se nikdy vůbec neotevřel, ale přesto v něm zemřeli tři horníci. Zkoušeli v hloubce přes 400 metrů navrtat dno hloubené těžní jámy, ale navrtali třetihorní vodu mořského oka, které je pod městem. Ta vytryskla tlakem pětatřiceti atmosfér a horníci neměli šanci přežít.

Mezi Ostravské tragédie patří i vůbec první evropský transport židů dne 18. října 1939. Na příkaz Adolfa Eichmanna bylo tehdy převezeno 1223 židovských mužů z přívozského nádraží do Niska nad Sanem, kde měli vlastními silami postavit tábor. Už na jaře roku 1939 vzplály všechny ostravské synagogy. Němci vypálili nejprve 24. května templ ve Vítkovicích, poté 7. června shořela modlitebna v Zábřehu, 9. června velká synagoga v Přívoze, 10. června malá modlitebna v Hrušově a nakonec 12. června dvě velké synagogy v Moravské Ostravě, jedna v Žerotínově ulici a hlavní ostravská synagoga v Zeyerově ulici, která stávala za obchodním domem Laso.

Výbuch Mostu Pionýrů způsobila jiskra z trolejbusu

Dne 25. listopadu roku 1976 vybuchl Most Pionýrů, na jehož počest pionýrská organizace vysbírala dvacet let předtím po celé severní Moravě dvacet tun starého železa. Po páté hodině ráno vybuchlo potrubí pod mostem, které přepravovalo koksárenský plyn z Karoliny k dolu Vítězný únor. K explozi celého mostu došlo, když po mostě projížděl trolejbus. Výbuch vyrazil všechna okna v okruhu asi pěti set metrů kolem.

Výbuch zřejmě způsobil plyn, který unikal z potrubí poškozeného poddolováním. A trolejbus při projíždění vydal osudnou elektrickou jiskru. Exploze si vyžádala úmrtí cestujících v trolejbuse i těžká zranění. Komunistický režim událost tutlal, takže například lidé na jižní Moravě se o ní dozvídali z rakouské televize a informovali své přátele v Ostravě, že u nich explodoval Most Pionýrů.

Na pořad Ostrava, děvky a chlast přišla i proslulá Máňa

Výbornou zábavou byla nedávno také Přendíkova foto přednáška Ostrava, děvky a chlast, pro jistotu do 18 let nepřístupná. „Nabito tu je, jako když hráli film Bože, jak hluboko jsem klesla,“ řekl jeden starší pán, když mířil do vyprodaného sálu. Sousta lidí už lístky nedostala a Petr Lexa Přendík vzkazuje, že mají počkat na zářijovou reprízu.

A jakmile se návštěvníci peprné historické přednášky usadili, přirázovala při písničce Kabaret v podání Yvetty Simonové na pódium trochu zmatená, staromódně vyšňořená starší žena o holi: „On mne tu dneska pozval, ten pan Přendík, že tu mam něco vykládat o své staré práci. Musela jsem lokálkou, neměla jsem jízdenku, byli tam asistenti, tož jsem musela fukat, a teď jsem z toho celá zadýchaná. Moje jméno je Máňa a s některými pány to bylo velmi náročné. A kde je ten pán Přendík? On je beztak navaleny,“ bavila kino proslulá reálná postava Marie Mášová, která se v Ostravě „proslavila“ v roce 1924 jako prostitutka.

Návštěvníci se při celovečerní přednášce dozvěděli, proč se alkoholismus a prostituce rozšířily v Moravské Ostravě tak, že se z ní stalo město s největším výskytem prostituce a alkoholismu v celé rakouské monarchii.

„Bylo to tím, že v Ostravě bylo statisticky mnohem více mužů než žen. Na tisíc žen tu žilo podle statistiků více než čtrnáct set mužů. Proto se v Moravské Ostravě chlastu a prostituci tolik dařilo,“ popsal autor projektu Ostravské pěšiny. A občas při přednášce použil slova, která nelze publikovat, ač většinou jadrně a ostravsky k této tematice seděla.

První rajón ostravských prostitutek? Františkovo údolí

Alkoholismus a prostituce šel v průmyslové Ostravě a na Ostravsku razantně dopředu. Ve městě se kromě spousty migrantů z Haliče usadili i různí židovští kořalečníci a lichváři, kteří zjistili, že Ostravě je velmi výhodné provozovat nálevny a nevěstince. „O alkoholismu se zprvu moc nemluvilo, ale v devadesátých letech 19. století přichází na Ostravu první vlna kritiky. Alkoholismus a prostituce jsou největšími zly na světě,“ varovaly tehdy úvodníky novin, například Práce.

Diváci v kině Luna se dozvěděli, že prvním rajónem prostituce se stalo už v šedesátých letech 19. století takzvané Františkovo údolí podél Místecké ulice, někde v místech dnešního klubu Heligonka. Nebo že první veřejný dům založila v osmdesátých letech 19. století jistá Terezie Bretterová v blízkosti Stodolní ulice. Záhy na to vznikly další dva v této oblasti, která byla ve své době mimo centrum města, a tím tyto nevěstince splňovaly rakouské úřední nařízení. „Brzy však veřejné domy byly až u kostela svatého Václava,“ poznamenal autor přednášky.

K sodovce děvčata rozdávala i rozkoš

Na fotopřednášce Petra Přendíka se lidé mohou dozvědět mimo jiné, že na místě prvního bordelu v Moravské Ostravě ve Stodolní ulici dnes stojí raně secesní činžovní dům.

Přestože ve Stodolní ulici byly tři „legální“ veřejné domy, další nevěstince pracovaly v utajení, jako například sodovkárna pana Ticháčka, v níž pracovaly také ženy rozdávající k sodovkám i rozkoš. Obyvatelé Stodolní ulice také roku 1905 podali hromadnou stížnost na místní bordely.

Roku 1893 prosadil městský lékař Dr. Filip Weinreb pravidelné lékařské kontroly prostitutek. Prohlídky probíhaly nejprve dvakrát týdně v budově Staré radnice. V roce 1900 je takto kontrolováno a evidováno 168 kněžek lásky. Pohlavní nemoci se tím podařilo omezit.

Neřestnou hospodu provozovala u Frýdlantských mostů

Jistá Sofie Schallerová se stala na přelomu 19. a 20. století symbolem ostravského kuplířství. Kariéru zahájila v hostinci U Modré hvězdy v Střelniční ulici, později provozovala neřestnou hospodu u Frýdlantských mostů naproti dnešnímu sídlu DPO. Na místě hospody dnes už nic nestojí.

Ostravská prostitutka Marie Mášová, zvaná jako Máňa, v průběhu roku 1924 záměrně nakazila značný počet mužů pohlavními chorobami, když svůj čin brala jako způsob pomsty.

Při policejní razii v roce 1933 bylo ve městě evidováno 1735 prostitutek, z čehož 1309 nabízelo sexuální služby legálně. Zbytek žen podnikalo ilegálně na vlastní pěst bez lékařského dohledu. Každá pátá ilegální prostitutka trpěla nějakou pohlavní chorobou.

Německá policie v Ostravě vybrala nejlepší prostitutky

Prostitucí se zabývaly ženy ve věku od 14 do 60 let, dvě dokonce šedesátku překračovaly. Pouhých osm procent kněžek lásky se narodilo v Ostravě, 75 procent pocházelo z Moravy a Haliče. Celých 95 procent prostitutek bylo svobodných.

Roku 1941 zavedla německá kriminální policie v Ostravě průkazy pro profesionální prostitutky, které směly obcovat s německými vojáky a ulevit jim od „přetlaku“. Vydáno bylo 31 průkazů ženám, které kontroloval německý lékař.

Petr Lexa Přendík chystá už na 3. dubna premiéru dalšího svého pořadu v kině Luna. Tentokrát se přednáška jmenuje Ostravské obchodní domy, začíná se od 17:30 hodin.

Tato popularizační přednáška představí vývoj obchodních domů v Ostravě napříč 20. stoletím. Největší pozornost bude kronikář věnovat obchodním domům jako byly Borger, Bachner, Nesselroth, Ostravica, Textilia, RIX. „Zavítáme ale také do obchodních domů vzniklých v období socialismu, například Gastronom, Průkopník, Hlubiňák, Odra, a příběh zakončíme výstavbou největšího nákupního centra na Moravě, jímž je Avion Shopping Park v Ostravě-Zábřehu,“ dodal průvodce, historik Petr Lexa Přendík.