Třinecká VIPka válcuje Vítkovice: Mají dokonce Eco burger

Třinec vs. Vítkovice, to je jako den a noc. Hegemon hokejové extraligy proti outsiderovi. Moderní Werk aréna vs. monumentální Palác kultury a sportu z konce 80. let.

Třinec má drtivou sportovní nadvládu, ale jaký zážitek si z obou stadionů odnáší divák? Jak to vypadá ve VIPkách? A přijdou v Ostravě vůbec někdy lepší hokejové časy?

Sport Laštůvka ještě nekončí! Legenda Baníku míří do čtvrté ligy 19/01/2024

Snad nejmarkantnější rozdíl je v servisu okolo zápasu, především pak v běžné VIPce. Tady Třinec zadupává Vítkovice do země způsobem opravdu nehezkým. Zatímco ostravská VIPka se schovává v zázemí ve skromné místnosti a otevírá se striktně jen na obě přestávky, ta třinecká je umístěná ve vrchním prstenci, nabízí výhled přímo na ledovou plochu, má své vlastní přidružené sezení oddělené od zbytku míst a funguje po celou dobu zápasu.

Příjemný šok přichází po zjištění, z čeho všeho můžete v Třinci vybírat, když se chcete občerstvit. Kromě klasik jako párky, klobásy nebo hot-dogy si můžete dát také třeba špízy, jelítko se zelím, pomazánku, obligátní řízečky, chlebíčky, zákusky, štrůdl nebo ovoce. Samostatnou zmínku si rozhodně zaslouží bramborové placky pečené na sucho, což je typicky slezská specialita. Ty ocelářské byly skoro jak od babičky.

V Ostravě se s jídlem naopak musíte docela uskromnit. Dáte si pizzu, hranolky, polévku, klobásu nebo párky nevalné kvality. Mimochodem je pro mne pozoruhodné, že mé oblíbené debrecínky, které jinak ve vítkovickém paláci normálně koupíte v bufetu a pravidelně si je tam dávám, ve VIPce nenajdete.

V Třinci dostanete dvanáctku Radegasta do skla, v Ostravě desítku do kelímku s tím, že vám ji už minutu po startu třetiny odmítnou načepovat a během druhé přestávky úplně klidně dojde. Návštěva ostravské VIPky se tak po absolvování zážitku v Třinci nedá popsat jiným slovem než jako úplná blamáž.

Třinec ale trumfne Vítkovice i v běžné nabídce. Skoro se nám tomu nechtělo věřit, ale ve Werk aréně najdete mezi občerstvením stánek Eco burger, což je podnik, který v Třinci zároveň doporučuje guru českého gastra Lukáš Hejlík. Když jsme narazili na vozík lokální pražírny Belko s výběrovou kávou, už jsme mysleli, že si z nás někdo dělá srandu. Nedělal, takže jsme si dali dvakrát lahodné cappuccino.

Neuvěřitelně milý je pak také dětský koutek, kde se pod dozorem mohou vyřádit malé děti. Kdo by to byl býval řekl, že tu je takto příkladná výchova nové generace hokejových fanoušků! Slezsko v tom má očividně v mnoha sportech dobrou tradici.

Další pikantností se zdá být fakt, že fanoušci Ocelářů obecně trochu více chodí v klubovém merchi než vítkovičtí. Hala je pak na pohled červenější, než je ta ostravská bílo modrá. To jen dále přispívá k celkovému pozitivnímu dojmu z návštěvy.

Na obranu Vítkovic je třeba říct, že velkoryse pojatá hala pana architekta Dedečka, jehož můžete znát jako autora ikonických staveb jako budovy Slovenského rozhlasu v Bratislavě, je z konce 80. let a s přibývajícím časem logicky funkčně zastarává. Člověk po návštěvě moderní Werk arény pochopí, proč se v Ostravě spekuluje o stavbě nového zimního stadionu.

Na celorepublikové úrovni se ostravská hala pořád řadí mezi tu lepší polovinu a mnohá města včetně Brna nebo Olomouce se Ostravě dlouhé roky jenom dívají na záda. Malá třinecká hala také sice působí útulně a kompaktně, nedají se v ní však pořádat velké seniorské turnaje ani hostit zápasy se skutečně početnou kulisou, která by odpovídala významu hokeje v Česku. To v Ostravě mívají vyprodaná derby s plným sektorem hostí opravdové grády.

Přesto působí výlet do arény v Třinci jako návštěva zemí na západ od nás a člověk se neubrání nutkavé představě toho, jak by hokej ve Vítkovicích vypadal v případě existence hypotetické ostravské O2 arény. Dočkali bychom se při podobné úrovni komfortu pravidelně plných ochozů? Najít v jakékoli době peníze na tak velkou stavbu však není snadné, nechme se tedy překvapit, zda spolupráce města a sponzorů přinese v tomto směru nějaké ovoce.

Přijdou tedy v Ostravě vůbec někdy lepší hokejové časy? Situace se v moravskoslezské metropoli dost zamotává. Vítkovice navzdory povedenému minulému ročníku výsledkově strádají a z éry mezi lety 1996 a 2011, kdy hrávaly pravidelně o medaile, se přesunuly mezi skupinu klubů, pro něž bývá výsledkovým maximem postup do čtvrtfinále play-off.

Mezitím se v první hokejové lize v běhu let etabloval další ambiciózní červený slezský klub, který má ambice Vítkovicím konkurovat. Poruba s nově opravenou halou a silným sponzorem v zádech pokukuje po extralize, a pokud by se jí výhledově povedlo postoupit, nejspíš bychom zažívali opravdu pikantní a dost možná i vyrovnaná městská derby.

Každopádně platí, že současný krajský hokejový lídr, který diktuje tempo v oblastech cateringu, celkového zázemí i hokejového umění jsou Oceláři. Náš verdikt je tedy jasný. Pokud chcete v našem kraji na špičkový hokej se skvělým servisem, tak jedině do Třince!

Foto: Marek Dušek