Chceme do Ostravy přivádět hvězdy světového jazzu, říká Jiří Pospěch ze spolku Musicant

Prvním z koncertů, na který se může Ostrava těšit, je říjnové vystoupení Ivy Bittové a norsko-českého jazzového kvarteta NOCZ 20. října v 19:00 v klubu Barrák.

Jiří, jste předsedou spolku Musicant, který koncerty pořádá. Jakou má váš spolek historii?

Spolek historicky navazuje na moji činnost primárně v oblasti folkloru. Vedu folklorní soubor v Havířově, při té příležitosti jsem začal organizovat festival, koncerty a různé další akce pro folklorní spolek. Po spolupráci například se Svatováclavským hudebním festivalem jsem se rozhodl založit vlastní organizaci, která bude organizovat vlastní koncerty pod jednotnou dramaturgií a značkou.

K té dramaturgii. Máte speciální zaměření? Jste něčím jiní oproti ostatním pořadatelům?

Dělím to teď na dvě části, protože spolek Musicant začal svoje aktivity rozvíjet nejdřív v Havířově, kde každý měsíc organizuje jeden koncert. Není to žánrově specificky vyhraněné, primárně se soustředíme na alternativnější žánry, na okrajovější kulturní záležitosti, jako je jazz, klasika, folklor a různé fúze mezi nimi. Ale v Ostravě cílíme primárně na jazzovou scénu a chceme zde vybudovat spíš jazzové publikum. Našim vzorem i mentorem JazzFestBrno, komunikujeme s jeho ředitelem a dramaturgem Vilémem Spilkou, který nám pomáhá.

Máte v Ostravě domovskou scénu, domovský klub?

Tento rok se v Ostravě uskuteční tři koncerty, jeden už proběhl, dva teprve budou. Všechny tři jsme zasadili do nově přestěhovaného klubu BARRÁK music club. Od příštího roku, od ledna 2025 je našim cílem koncerty udržet v centru Ostravy, ale využít různé prostory. Některé alternativnější projekty vyžadují jiné prostory, třeba klub BARRÁK na ně není stavěný. Chceme spolupracovat s Galerií výtvarného umění, máme předjednanou spolupráci s BUMBUM Comedy clubem. Jsou i další místa, do kterých bychom se rádi s projektem podívali.

Jak dlouho váš spolek funguje? Jste v jeho čele od začátku vy?

Já jsem zakladatelem spolku, který vznikl v roce 2021. V Havířově už budeme zahajovat třetí sezónu koncertů. V Ostravě to bude příští rok druhá sezóna koncertů. Příští rok je v plánu mít celkově dvacet koncertů, mimo prázdniny každý měsíc dva koncerty – jeden v Ostravě, jeden v Havířově.

Na jaké koncerty se v nejbližší době můžeme těšit?

Pro Ostravu je to primárně dvacátého října koncert Ivy Bittové a norsko-českého kvarteta NOCZ. Potom zde máme speciální projekt, kdy osmého prosince skloubíme folklor a jazz. Je to projekt Mariana Friedla a rakouského pianisty Simona Raaba. Kříží se tu beskydská kapela a současný jazz, bude tam i moravský sbor Kudlanky a gajdošská kapela Ruky Na Dudy. Koncert jsme zasadili do adventní neděle, protože si myslíme, že si tu posluchači najdou vánoční náladu.

Foto: Ondřej Lokos

Folklor a jazz, to jsou Beránci a vlci 2.0?

Ano, přesně tak.

Jaká je v tomto projektu symbolika mezi beránky a vlky?

Je to název, který k projektu vymyslel sám autor Marian Friedl. Ale je v něm symbolika putování hranicemi, či prostorem. Mizí v něm ostrost hranic mezi teď a kdysi, mezi životem a smrtí – tedy beránky a vlky. Určitě tam bude i kontext spojení starého s novým – mladých jazzových muzikantů a tradičního folkloru. Upřímně si myslím, že Marian Friedl to hostům vysvětlí sám.

Říkal jste, že krom Ostravy pořádáte koncerty také v Havířově. Na co se můžeme těšit tam?

Do konce roku stihneme v Havířově tři koncerty. Šestého října budeme mít spojení perské a beskydské muziky, kdy přijede iránský umělec žijící ve Vídni Mehdi Aminian. Do konce roku nás čekají další dva koncerty, které postupně představíme.

Jaké další zajímavé projekty máte v plánu na příští sezonu?

Po Novém roce se v Ostravě budeme zaměřovat primárně na jazzové projekty, na ty menší, lokální, české projekty. Třeba dua, tria, která působí v České republice a jsou složeny z českých muzikantů. Ale taky se budeme soustředit na zahraniční projekty. Rádi bychom sem dostali například kapelu GoGo Penguin z Manchesteru, bubeníka jménem Steve Smith. Jazzová řada bude zaměřená na fúzní projekty. Cítíme, že Ostrava má trochu větší drive, říz, tak se budeme snažit projekty směřovat takto. Například kombinace jazzu a elektronické muziky.

Jaký je váš pořadatelský sen? Je vysněný muzikant či kapela, kterého byste chtěli pozvat?

V podstatě to trochu kopíruje našeho staršího partnera JazzFestBrno, který podle mého překročil ten limit, že si z globální jazzové scény může vybrat, koho chce – i ty aktuálně nejznámější nebo nejstreamovanější na sociálních sítích. Je to určitě organizační výzva, ale taky finanční otázka a otázka samotného kreditu společnosti. Třeba JazzFestBrno nám v tomhle pomáhá akcelerovat. Jsme schopní se zkontaktovat a domluvit si koncert s muzikanty či s agenturami, které by nám samotným nevěřily, ale spolupráce s JazzFestBrno nám garantuje jistou míru kredibility.

Kdo váš spolek finančně podporuje?

Je to klasická kulturní činnost. Opíráme se o město, kraj, ministerstvo. Je to obvyklá triáda, která každoročně vypisuje grantovou činnost. Samozřejmě se budeme snažit získat dotace. Jsme teď v řízení o evropské prostředky a oslovujeme také soukromé instituce, které mají vypsaný dárcovský program k podpoře kultury.

Říkal jste, že Ostrava má říz. Máte pocit, že na neobvyklá spojení a alternativní formy i žánry je publikum v Ostravě připraveno?

Myslíme si, že publikum tady je. Není tady ucelená řada organizací nebo spolků, která by se na jazz zaměřovala. Samozřejmě víme o organizacích a klubech, kteří tento žánr naťukávají, ale nemají jednotnou vizi, kterou by drželi. Máme pozitivní zkušenosti s publikem z Ostravy, návštěvnost byla vždy vysoká. Je to ale taky dáno tím, že jsme měli třeba i polskou interpretku, na což chceme vlastně taky cílit. Budeme rádi za propojení s polskou stranou, kde je publikum dlouhodobě vybudované. A Poláci nemají problém přijet do Ostravy.

Grafika: Musicant