Jeden den ve Vsetíně. Je to víc než jen hokej Na Lapači!

Už se tak nějak stává tradicí, že se seriálem Jeden den vyjíždíme také za hranice Moravskoslezského kraje. Tentokrát se pro mě jedná o srdcovku, míříme totiž na Vsetín, abychom kromě legendárního hokejového stadionu Na Lapači objevili, co tato valašská metropole skýtá za překvapení.

Ententýky, dva špalíky, nastupme do elektriky! Jedeme tam totiž novým elektromobilem.

Cestování Jeden den v Hranicích a Teplicích. Objevte zámek, nádraží, propast i jeskyně 06/07/2024

Prvním místem po příjezdu je restaurace U Výchopňů, kde si hezky česky dáváme kachnu, telecí řízek a svíčkovou. Jídlo bylo fakt dobré. Někdy bývám mírně zaujatý proti tradiční české kuchyni, která umí být fádní, tady ale chválím jak prezentaci jídla, tak chuťové provedení. Plátek masa byl správně tenký, jako by snad byl býval připraven v samotné Vídni, brambory trochu maštěné máslem, aby nebylo jídlo suché, ale zase ne příliš, aby to nepřebíjelo celkový dojem.

Výborné je to, že se místo dá díky krásné zahradě s minigolfem doporučit také rodičům s dětmi. Kdyby tato kratochvíle všem dobře známá z dětství byla všude v tak hezkém přírodním prostředí s umělým trávníkem a přirozeně zasazena do areálu restaurace, nezlobil bych se a hrál bych s kamarády určitě častěji.

Tentokrát jsme opět zvolili model, kdy zůstáváme v našem městě přes noc, konkrétně pak v resortu Kapka. Baví mě, jakou pozornost před ním vzbudí nová elektrická Kia, kterou máme od firmy Autobond. Modré auto takových rozměrů prostě nelze přehlédnout, hrdě jej parkuji na místě pro nabíjení elektromobilů přímo před vstupem do resortu, který zde musíme vřele doporučit. Kromě prostorných pokojů má resort své vlastní wellness a pokud vaše tělo a duše potřebují odpočinek, našli jste ideální místo.

Resort Kapka má samozřejmě také vlastní restauraci, jíst tak na rozdíl od nás můžete přímo tam. Samozřejmostí je pak snídaňový bufet, kde je zajímavostí, že se zde nějakou dobu snažili nabízet kávu z pražírny Father's, prý se to ale u zákazníků nesetkalo s úplným pochopením. Od nás ale i tak dostává Kapka pochvalu za snahu o zpestření snídaňové nabídky. Druhá pochvala ode mě míří k fantastické brynzové pomazánce, kterou jsem si dal spolu se standardními věcmi, jako jsou vajíčka a slanina.

Když už jsme se dotkli tématu kávy, posuneme se směrem na Vsetín, protože co by to bylo za výlet bez kafe! Kavárna Budiž kafe s výběrovkou, kterou nám rodáci doporučovali, měla bohužel zrovna v neděli zavřeno. Někdy se na výletech holt trefíme do dní, kdy má i kavárník svůj den odpočinku. Volím tak alespoň útulně zařízenou Zákuskárnu mňami s krásným sezením venku, kde si dávám zasloužené cappuccino na ledu.

Centrum města k mému potěšení příjemně žije jak na historickém Dolním náměstí, tak na větším náměstí Svobody k němu přiléhajícím. Pokud si chcete užít náměstí, místní doporučují restauraci U Tří Slunečnic, kde měli v době naší návštěvy plnou zahrádku, my už však byli po jídle.

Místo, které zaslouží samostatnou zmínku, je místní pekárna Vaněk. Prodejna pekárny k večeru zavírá, zároveň však hned za rohem otevírá výdejní hladové okno, které jede celou noc. Tady to bez nadsázky nespí a čerstvé pečivo je tak k dostání nepřetržitě. Kupujeme si tu okolo sedmé hodiny ještě teplé koblížky s lahodnou marmeládou a nezdá se, že by se řada lidí, kteří společně s námi čekají na pečivo, jakkoli zmenšovala.

Největší překvapení na mě čekalo na místním nově opraveném nádraží, které prochází důkladnou opravou a lze zvolat snad jen bravo! Elegantní budova čekárny obložená dřevěnými lamelami ještě voní novotou a člověk konečně cítí, že jít s dobou není nemožné. Pak se ovšem obratem opět musím ptát, proč Ostrava s významným dopravním uzlem na hlavním nádraží nemůže projít podobnou renovací, aby člověk neměl pocit, že vystupuje ve městě, kde se čas naopak zastavil.

Vsetín má ke všemu tomuto také pěknou solidní várku pozoruhodných funkcionalistických staveb, což je dědictví, k němuž mám obrovský obdiv. A v případě Vsetína se ukazuje, jak nadčasové tyto stavby, co se vzhledu týče, jsou. Vsetín se pyšní třemi, které tutově musí upoutat vaši pozornost.

Tou nejvýraznější a největší je budova bývalé Městské spořitelny na Dolním náměstí. Nezaváhal jsem a stavil se tam v pondělí alespoň na rychlé ranní espresso před odjezdem zpět. Je super, že tento dům normálně funguje a nechátrá, takže proč zde místní cukrárnu a pekárnu v jednom nepodpořit. A zatímco se budova spořitelny hrdě pne na konci náměstí, druhá památka – Rodingerova vila, je naopak nenápadně zasazena do boční linie domů.

Třetí a pro mě tou nejpozoruhodnější stavbou byla mateřská škola, protože stále slouží přesně tomu účelu, pro nějž byla postavena. Měl jsem štěstí před ní být symbolicky v pondělí brzy zrána, kdy už první nedočkaví rodiče vodili své ratolesti dovnitř. Neuniknul jsem tedy jednomu zvědavému pohledu, cože si to vlastně fotím na telefon. Přitom jsem jen obdivoval čisté linky a celou tu jednoduchou neokázalost, na kterou se v architektuře snažíme dodnes navazovat.

Pokud jako já neposedíte na místě a kromě na Vsetín chcete i nad Vsetín, doporučím vám malou vycházku. Překročte řeku Bečvu po pěší lávce, vystoupejte ke kostelu a přes Horní náměstí pokračujte po zelené značce, která vás dovede na vyhlídku nad město, odkud si můžete udělat hezké fotky Vsetína malebně uhnízděného mezi okolními kotáry.

Ještě než jsme zamířili zpět domů, zastavili jsme u hokejového svatostánku na rychlou fotografii. Stadion Na Lapači je už bohužel funkčně za zenitem a Vsetín tak například letos musel baráž o postup do extraligy odehrát v Brně. Pokud ale chcete navštívit během sezony zápas na stadionu s nezaměnitelně prohnutou střechou, který navíc zažil jízdu jednoho z nejúspěšnějších týmu české hokejové historie a v němž vždy zaručeně voní slivovice, máte prozatím ještě čas.

Pro nás je to protentokrát vše a další měsíc vyrazíme z Ostravy opět trochu jiným směrem!

Foto: Mára Dušek