Tip na výlet. Objevte Rejvíz, největší moravské rašeliniště a perlu Jeseníků

I kdybyste byli jesenickou přírodou naprosto nepolíbení, když se řekne Rejvíz, zbystří každý. Rejvíz je totiž považován za perlu Jeseníků a zároveň není nikterak náročný.

Naše trasa však dnes bude delší a skládá se ze dvou částí. Nejprve se vydáme naučnou stezkou Rejvíz k Velkému mechovému jezírku, poté se vydáme krásami rejvízského okolí.

Cestování Tip na výlet. Ze Soláně na Bzový, objevte kopce Vsetínských vrchů 05/07/2024

Rejvíz je největším moravským rašeliništěm a je příkladem toho, jak příroda dokáže fungovat sama. A to i přes dřívější pokusy osadníků území rašelinných luk vysušit. Rašeliniště se vyznačují převládajícím smrkovým porostem v tzv. podmáčených rašelinných smrčinách, ale roste tu i borovice blatka. Možná se vám může zdát, že je zde trochu nepořádek, ale spadlé smrky díky svým mělkým kořenům nemusí podmáčené podloží vydržet. Stromy jsou ponechány k zetlení a slouží jako domov pro další floru a faunu. Navíc se kolem vývratů tvoří nové semenáčky smrku.

U vstupu do rezervace zaplatíme vstupné, jedná se však o symbolickou částku, která je použita na opravy dřevěných chodníčků. A už se nacházíme u přibližně tři metry hlubokého Velkého mechového jezírka na nejvýše položené části vrchovišť ve výšce 769 m n. m. Jezírko má také svého menšího sourozence, Malé mechové jezírko, to je však veřejnosti nepřístupné. Dnešní trasa začíná u penzionu Rejvíz, u kterého se nacházejí hned dvě parkoviště. Je na vás, který výchozí bod si zvolíte, ale udělat si drobnou zastávku v penzionu, kde se nachází restaurace s výborným jídlem, vám určitě doporučujeme. I dále nás cestou povede naučná stezka. Vydáme se po žluté turistické značce – kolem rozcestníku Pod Rejvízem. Pak budeme pokračovat k Velkému mechovému jezírku. Na cestách jsou položeny povalové chodníky, které nám umožní suchou cestu a zároveň vymezí hranice, mimo které bychom se pohybovat neměli.

A vydáváme se dále po naučné stezce, tentokrát k Pomníku padlým v 1. světové válce. Pokud se takto vydáme, dostaneme se zpět k začátku naučné stezky. Proto pokračujeme po žluté turistické trase, ale tentokrát po ní kráčíme i nadále, než se dostaneme k rozcestníku na cyklistickou stezku, po které odbočíme doprava až k Bublavému prameni s pitnou horskou vodou. Proč bublavý? Zkuste zpozorovat bublinky, které se probublávají k hladině. Od pramene i nadále vede žlutá stezka, nás však cedule s nápisem Kazatelny vedou po cyklistické trase kvůli těžbě dřeva. Jsou to přibližně 2 kilometry k izolovaným skalním útvarům pod vrcholem Kazatelny v Medvědské hornatině. Některé skalní útvary jsou momentálně skryty za stromy, ale i přesto narazíte na několik skalisek z devonského kvarcitu, které v minulosti sloužily husitům při spanilých jízdách jako kazatelny. Ten největší má dokonce až 8 metrů. Najdete ho?

Nadále pokračujeme po žluté trase, postupně procházíme úzké lesní cesty, stoupáme v holinách a kráčíme po asfaltových cestách, které nás zavedou k rozcestníku U Jestřábí chaty a poté k mostu vedoucím přes řeku Černá Opava. Tu se otočte, vaše další kroky povedou lesní zkratkou nahoru na cyklistickou trasu. Po cestě mineme odbočku k Ruskému lesnímu hřbitovu. Za 2. světové války se zde totiž nacházel zajatecký pracovní tábor. Kousek od hřbitova se nachází Opavská lovecká chata, která byla v minulosti součástí onoho německého pracovního tábora. Zde se momentálně nachází také velké rozcestí, ze kterého se vydáme po zelené. Pozvolným stoupáním po kamínky sypaném terénu mineme rozcestníky Stráně, Jelení cestu a Zámecký vrch. Právě jsme zdolali další 3 km, z toho posledních 400 m prudkým stoupáním k vrcholu.

Nyní už jen sestoupíme pár metrů dolů ke zřícenině gotického strážního hradu Kobrštejn, který se nalézá ve výšce 912 m n. m. Hrad pravděpodobně vznikl ve 13. století na ochranu území vratislavského biskupství a zlatých dolů a v 16. století byl využíván jako loupežnické sídlo. Dnes už z něj spatříme pouze 9 metrů vysoké torzo věže, avšak i nyní lze spatřit výbornou lokalitu s hlubokými příkopy okolo. Okolo zříceniny vede po obou stranách úzký chodníček s dřevěným žebříkem, po kterém můžete vylézt a vychutnat si výhled jako ze samotné špičky vysokého smrku. Ty jsme každopádně měli všude kolem sebe. Ze zříceniny dále sestoupíme přibližně kilometr prudkým svahem dolů k rozcestníku Pod Kobrštejnem. A teď se otočte. Spatříte, jak výhodnou polohu hrad v minulosti měl. Po červené značce nadále pokračujeme k rozcestníku Starý Rejvíz, odkud nás čekají 3 kilometry k penzionu Rejvíz. Je zde restaurace, kde se můžete občerstvit. Odměnou vám bude útulné prostředí s ručně opracovaným dřevem a s originálně vyřezávanými židlemi, na jejichž opěradlech si můžete prohlédnout karikatury štamgastů. Již od roku 1910 je vyřezával Alfréd Brauner, a na tu svou měli pravidelní hosté právo si sednout. Nyní se zde nacházejí štamgasti současní, ale třeba i vy si můžete nechat židli na zakázku vyrobit.

Informace o trase

Délka trasy: 19,5 km
Odhadovaný čas: 5,5 hodin
Obtížnost: 4/5 (1 – nejlehčí, 5 – nejtěžší)
Nastoupáme: 529 m
Dojezd z Ostravy: 90 minut autem, 140 minut veřejnou dopravou
Vrcholy: Kazatelny(925 m n. m.), Zámecký vrch (934 m n. m.), U pomníku (814 m n. m.)

Další tipy na výlety a kompletně naplánované trasy získáte v unikátních Turistických denících na portále Výlety pro každého.

Foto: Tomáš Sliwka