Gastronomie
23/06/2024 Jaroslav Baďura

Kuchař na grilu: Inspiruje mě Zdeněk Pohlreich, říká Patrik z Konceptů

Foto: se souhlasem Konceptů

Magazín PATRIOT pokládá v anketě Kuchař na grilu krátké otázky, na které dostává krátké odpovědi od různých kuchařů z našeho kraje. Tentokrát na ně odpovídal Patrik Tomis z ostravských Konceptů.

Začínal v pizzerii, první zkušenosti sbíral ve Stračeně v ostravských Výškovicích, pak to zkusil v Praze. Po návratu do rodné Ostravy se chopil žezla v kuchyni ostravské restaurace Koncepty.

První jídlo, které jsem uvařil?

Míchaná vajíčka s kečupem v první třídě.

Co jsem jako dítě nesnášel?

Tlusté a šlachovité maso, s tím mám problém dodnes.

Na jaké jídlo od mých blízkých nikdy nezapomenu?

Miloval jsem rodinné obědy u mé tety. Ten její výběr knedlíků a zelí, toho bych se mohl ujíst!

Jaké jídlo jsem poprvé uvařil v restauraci?

To si už nepamatuji, vím ale, že mě hodně chytla praxe v ostravském hotelu Jan Maria pod vedením Ondřeje Sirotka. Tam jsem poprvé mohl vařit s profesionály a dostal se tak v šestnácti letech poprvé k plotně.

Povedlo se?

Podle zkušeností, co teď mám, si myslím, že jo.

Mým kuchařským vzorem je:

Nemám žádný vzor, v dnešním světě internetu, Pinterestu a Instagramu se člověk naučí hodně sám.

Z českých kuchařů mě inspiruje:

Zdeněk Pohlreich, hlavně názorem a pohledem na svět.

Kdybych si otvíral restauraci, jmenovala by se:

Kdysi jsem hodně přemýšlel nad kantýnou nebo mléčňákem, jmenovalo by se to U Papika.

Vařil bych v ní:

Od domácího pečiva, koláčů až po poctivé pomazánky a saláty.

Co se mi v kuchyni opravdu nepovedlo:

Neumím moc vést lidi k práci, vždy si radši udělám vše sám.

V kuchyni jsem mistr na…

Rychlost a spolehlivost, nikdy se mi snad nestalo, že bych do práce nepřišel.

Musí se to v kuchyni udělat, ale k smrti mě to nebaví…

Úklid.

Nejhorší hláška hosta je…

Nemůžu komentovat, náš zákazník náš pán.

Česká, italská nebo francouzská kuchyně? Nebo úplně jiná?

Česká.

Moje snídaně, oběd a večeře snů:

Nesnídám, na oběd něco s domácím knedlíkem a zelím. Na večeři klidně dojím knedlík a zelí, co mi zbylo od oběda.

Co jako Češi v kuchyni neumíme?

Italskou kuchyni.

Je práce šéfkuchaře na celý život?

Není, ten nápor, každodenní stres a stání na nohou – to není donekonečna.

Co host či obecně člověk, který dosud nevařil, nikdy nepochopí?

Že určité pokrmy mají nějaký svůj čas přípravy, který neurychlíme.

Netroufl bych si uvařit:

Mořské plody.

Co si dám, když jdu na jídlo někam do restaurace?

Sázku na jistotu, smažený květák.

Nejlepší jídlo, jaké jsem dosud jedl, bylo…

Rong vang 306, křupavé kuřecí prsíčko, sladkokyselá omáčka, žlutá rýže.

Když nepočítám naši restauraci, tak nejvíce mi chutná…

Fastfood.

Kanec se šípkovou nebo se zelím?

Se zelím.

Kdybych nebyl kuchařem, byl bych…

Mám rád sběratelství, tak možná něco v tom oboru.

Sladká tečka musí být:

Čokoládová.

Sdílejte článek