Pamatujete? ​Před 20 lety spadl v Beskydech vzácný meteorit. Dostal jméno Morávka

Píše se 6. květen roku 2000. Je slunečný den, obloha téměř bez mráčku. Kolem čtrnácté hodiny se na obloze objeví zářící objekt.

Je vidět z velké části střední Evropy. Někteří lidé slyší slabý praskot, avšak v tom momentě úkaz nedoprovází žádné zvukové projevy. Až za malý okamžik se ozve několik ran, připomínající vzdálenou střelbu nebo bouřku. A tento kus letící obrovskou vzdálenost ve vesmíru ukončí vzápětí svou dlouhou cestu vesmírem pádem do Beskyd.

Dostane jméno Morávka a stane se brzy jedním z nejvzácnějších meteoritů na světě. Jako jeden z mála má totiž svůj rodokmen. Jeho let v zemské atmosféře vědci přesně popsali a nakonec získali celkem jeho pět „kousků“. Ovšem předpokládají, že jich ještě pár v klidu stále leží v beskydské půdě...

Na meteorit Morávka je obec hrdá

Úkaz v ten den viděly tisíce svědků, našlo se i několik videozáznamů. Dnes patří meteorit Morávka spolu s vánočním stromem pro Vatikán ke dvěma událostem, kterými se obec Morávka nejraději a nejvíce pyšní. Shodou okolností dělí obě od sebe přesně půlrok. Vánoční strom zdobil svatopeterské náměstí na přelomu milénia o Vánocích v prosinci roku 1999, bolid Morávka jako by chtěl oslavit pádem do Beskyd májové dny měsíce roku 2000.

Mapa dopadu meteoritu.

Tehdy neznámý úkaz, který na pár sekund rozzářil nad severní Moravou jasnou oblohu a poté explodoval, vyvedl v onu sobotu 6. května z míry mnoho obyvatel kraje. Většina z nich si v tu chvíli užívala slunce a prvního z volných dnů nebo pracovala na zahradách. Našli se ale i takoví, kteří přesně určili směr letu bolidu.

Viděli pád bolidu na křižovatce i při čekání na faráře

Většina pozorovatelů tehdy pokládala úkaz za světlici nebo zbytek nějakého vysloužilého kosmického přístroje. Martin Kostka z Háje ve Slezsku pozoroval úkaz v Olomouci. „Přijížděl jsem k semaforu na křižovatce v Olomouci. Letělo to nade mnou směrem na východ a pak se to rozletělo na dva až tři úlomky," líčil tehdy zážitek Martin Kostka. „Zaujal mne ocas toho jevu. Jeho barvy laděné do stříbrna vypadaly jako hvězdy. Mělo to šílenou rychlost.“

Jiří Vebr z Havířova spatřil úkaz v Petřvaldu, kde stavěl v té době domek. „Myslel jsem si, že to je nějaké letadlo. Zvláště když večer v televizi ukazovali nějaký ruský letoun, co má tři machy. A tam u nás křižuje hodně letadel, navíc byly oslavy osvobození, tak jsem si pomyslel: Bůhvíco ti vojáci zase vyvádějí.“

Kristýna Adamcová z Bolatic viděla útvar v době, kdy se sousedy čekala na faráře na schodišti bolatického kostela. „Hasiči v ten den slavili pětadevadesát let založení. Šla jsem za nimi a ptám se: To máte i ohňostroj? Až když jsem se vrátila na schody, tak se ozvala detonace. Sousedka říkala ze srandy, že je to UFO," řekla Kristýna Adamcová.

Měl zapnutou videokameru. Jestli je to letadlo…

Zbyněk Musil z Krnova řekl, že jeho otec, hajný v Holčovicích na Bruntálsku, se obával, aby bolid nezapálil les. Jiří Fabík z Ostravy natočil na své chalupě jev videokamerou. „Měl jsem ji zrovna zapnutou a letělo to. Myslel jsem si, že je to meteorit,“ řekl muž, který tehdy zvažoval svůj záznam nabídnout astronomům.

Jedno z natočených videí.

Pavel Šváb z Havířova, který jev viděl ze své chalupy v Krásné v Beskydech, popsal jev nejzajímavěji.

„Máme chalupu celkem nahoře a bolid letěl po obloze jako by v úrovni našich očí. Jeden kus se oddělil od většího kusu a řítil se kolmo až nad Krásnou, kde se rozprskl. Zářilo to jako hořící hořčík. Po dvou až třech sekundách se ozvalo několik detonací, které připomínaly dělostřelecké salvy. Větší kus letěl dál údolím Morávky," říká Pavel Šváb a dodává, že jemu a jeho rodině při úkazu běhal mráz po zádech. „Říkal jsem si: kruci, jestli je to letadlo...“

Něco upadlo družici? Nebo je to konec světa?

Jaroslava Melšová z Ostravy-Poruby byla v sobotu na chalupě ve Ferdinandově na Rýmařovsku přesvědčena, že objekt explodoval přímo před ní. "Vypadalo to jako velká trubka, za níž to sršelo a jiskřilo. Říkala jsem si: něco upadlo družici. Jako by přímo přede mnou to vybuchlo. Strašně jsem se bála a koktala jsem. Manžel, který hleděl na opačnou stranu, mi pak vyčítal, že jsem ho na to neupozornila,“ vypráví Jaroslava Melšová.

Někteří lidé, jako například bratranci Petry Štolfové z Hukvald, pokládali meteorit za konec světa. „Já jsem si myslela, že to je něco jako meteorit, ale oni se báli, že je konec světa,“ líčila Petra Štolfová. Zdeňka Radvanská z Klimkovic viděla úkaz z posezení s květinami a také jí přišlo na mysl, zda není svědkem konce světa. „Dcera sbírala prádlo na balkoně. Ten meteor byl moment a letěl jak zběsilý. Uvědomila jsem si, že kdyby takhle měl vypadat konec světa, tak si s dcerou ani nestihneme říct ahoj,“ řekla Zdeňka Radvanská.

Lidé hledali v Beskydech další kousky bolidu

Úlomek meteoritu spustil v Beskydech velké hledání. Desítky lidí se totiž nevzdaly naděje, že to není jediný a poslední kus materiálu z vesmíru na území toho kraje. Od soboty šestého května 2000 proto lidé vyráželi do Beskyd. „Lidé začali lézt po střechách a prohledávat zahrady. Všechno, co jim je jen trochu podivné, považují za meteorit a volají nám,“ líčil tehdy Tomáš Havlík z hvězdárny v Ostravě. "Na některé jsme se jeli podívat, u jiných případů už výslechem po telefonu poznáme, že ten člověk má v ruce třeba strusku nebo kus uhlí.“

Fragment meteoritu.

Přesto vědci Astronomickému ústavu Akademie věd v České republice v Ondřejově začali po pádu meteoritu vyzývat obyvatele a návštěvníky Beskyd, aby je, pokud najdou na zahrádce nebo při svých cestách, neprodleně o nálezech informovali.

Vcelku vážil asi dvě tuny, rozpadl se možná až na pětatřicet kousků

A dnes už vše o meteoritu vědí. Jasný jev byl vidět asi 5 vteřin, mnozí svědkové viděli i roztříštění a rozpad bolidu na konci viditelné dráhy. Zvuk byl slyšet na severní Moravě a byl zaznamenán i seismickými stanicemi.

Web obce Morávka uvádí, že těleso se pohybovalo dosti pomalu a jeho dráha byla blízká heliocentrickému orbitu, směr pohybu tělesa vedl ze severu na jih. Hmotnost meteoritu při vstupu do atmosféry byla podle odhadu asi dvě tuny, velikost zhruba jeden metr.

Astronomové získali i tři videozáznamy, na jednom je vidět rozpad tělesa asi na pětatřicet kusů. První kus byl pozorován ještě za letu a byl nalezen ihned po pádu, druhý po několika dnech, jeden měl hmotnosti 214 gramů, druhý 329 gramů.

Superbolid zaznamenaly seismické stanice Ostravsko-karvinského revíru

Zlomky meteoritu byly ihned poskytnuty k výzkumu Astronomickému ústavu Akademie věd v České republice v Ondřejově a Petru Jakešovi z Přírodovědecké fakulty Univerzity v Praze. První nalezený kus byl zaslán i do laboratoře v italském Assergi, která velmi brzy po pádu zjistila přítomnost a množství některých izotopů s krátkou dobou rozpadu. Meteorit byl klasifikován jako chondrit H5-6.

Pomocí komplexní analýzy dat doktora Jiřího Borovičky bylo možné určit jak atmosférickou dráhu tohoto superbolidu, tak i jeho dráhu ve sluneční soustavě. A také popsat fragmentaci původního tělesa v atmosféře a pravděpodobné pádové pole meteoritů. Díky mimořádně vhodné poloze koncové atmosférické dráhy nad důlní oblastí ostravsko-karvinského revíru, která má velmi hustou seismickou síť, se podařilo tento bolid jako poprvé velmi podrobně popsat.

Pád „Morávky“ přispěl k vyvinutí zcela nových metod určování bolidů

Pád meteoritu Morávka byl důležitý i pro vyvinutí nových a zpřesnění stávajících metod. Pád simultánně zaznamenán i z oběžné dráhy a tak přesné určení atmosférické dráhy z videozáznamů pomohlo zlepšit i metody určování drah z družic. Jednalo se vůbec o první analýzu tvorby dlouhotrvající stopy meteoru.

Tohle video obletělo republiku...

Přesah a přínos výzkumu pádu meteoritu Morávka se ukázal až později. Díky zkoumání „Morávky“ byly vyvinuty zcela nové metody určování drah, fragmentace a dynamiky meteorických těles v atmosféře, s nimiž dosáhl Astronomický ústav AV ČR světově významných vědeckých úspěchů a to při zkoumání pozdějších pádů meteoritu v případech bolid Košice 2010 či meteority Čeljabinsk 2013, které publikoval v řadě prestižních vědeckých periodik.

Meteoritů s rodokmenem bylo v roce 2000 jen pět na světě

Kromě kusů, které byly nalezeny bezprostředně po pádu, tedy 6. a 13. května 2000, se na Morávce našly ještě minimálně čtyři další kusy meteoritu. Předpokládá se dokonce, že mezi Morávkou a Bílým Křížem jich bude ještě několik. Leží však zřejmě v těžko přístupném terénu.

Meteorit Morávka označují vědci za meteorit s rodokmenem. Na povrch Země už totiž dopadly tisíce meteoritů, tedy desítky tun hmoty z dalekého i blízkého vesmíru. Ale jen málo z nich (v době pádu meteoritu Morávka jich bylo pouze pět na světě, v roce 2013 už jednadvacet) má stejně jako meteorit Morávka svůj rodokmen. Meteorit se obvykle nazývá podle místa dopadu, proto meteorit Morávka. Na území České republiky mají svůj rodokmen ještě meteority Příbram (1959) a Benešov, který spadl v roce 1991, ale nalezen byl v roce 2011.

Meteorit dostal před pěti lety domovský list obce Morávka

Dnes jsou tři z úlomků součástí sbírek Národního muzea v Praze. Později se našly ještě dva kusy. Jeden z nich je v soukromé sbírce v Ostravě a druhý získali sběratelé z Vídně, kteří jej rozřezali na malé kousky a prodali na mineralogických burzách ve světě. Cena za gram meteoritu s rodokmenem se může vyšplhat až na 270 €.

Vizualizace meteoritu Morávka v zemské atmosféře.

Obec Morávka dne 30. května 2015 udělila slavnému meteoritu Morávka Domovský list. Slavnostního předání se zúčastnil Pavel Spurný, vedoucí oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR, který Domovský list převzal. Při této příležitosti věnovalo Národní muzeum Praha obci Morávka kopie meteoritu.

Kmotrem meteoritu se stal Tomáš Gráf z Ostravského planetária. Letos si však podle pracovníka obecního úřadu Petra Bujoka Morávka i kvůli koroinavirov krizi výročí pádu meteoritu nebude nijak zvlášť připomínat.