Příběh Mariany, sebevražedkyně z Ostravy, získal prestižního Zlatého mamuta

Když se v roce 2007 bagr v Puchmajerově ulici v centru Ostravy při rekonstrukci kanalizace zabořil do svrchních vrstev vozovky, praskaly pod jeho lžící lebky. Stavba musela být na čas zastavena a historici na místě nalezli spoustu lidských kostí.

V těchto místech totiž v 16. století při morové epidemii vznikl hřbitov. Říkalo se mu Na Zámčisku, později u svatého Lukáše. Staré hroby zkoumali archeologové a jeden z nich je zvlášť zaujal. Měl dokonce ještě dochovanou rakev a mezi jejími dřevěnými třískami se nacházely fragmenty kostí, dřevěný kříž s korpusem Ježíše Krista a drobný křížek. Byla to kostra ženy a na zlomcích její lebky byl rovný řez beze stop hojení.

Zemřela žena po požití jedu?

Nakonec historici mravenčí prací zjistili, že tato mladá žena zemřela těsně před Vánocemi roku 1837 na mozkovou příhodu, že se jmenovala Mariana Máchová a že to byla dvacetiletá nevdaná žena z dobře postavené ostravské rodiny. Její rodina také nechala dívku pitvat, což nebývalo v té době běžné. A právě pitevní řez na hlavě dovedl historiky z archivu k pozůstalostnímu spisu, v němž je u Mariany Máchové uvedena jiná příčina úmrtí - selbstmord neboli sebevražda.

Společnost Tři úžasné Ostravanky, na které se málem zapomnělo. Jejich příběhy vás ohromí 06/03/2022

Proč si však mladá žena sáhla kdysi na život, se dnes už asi nedozvíme. Je však zjevné, že Mariana zemřela nečekaně a bez zjevných stop na těle. To vše podle ostravských muzejníků ukazuje na možnost požití jedu.

Cyklus s příběhem Mariany zaujal porotce

Celý tento příběh se stal jedním z námětů on-line výstavy na stránkách Ostravského muzea, kterou vytvořil Zbyněk Moravec z Ostravského muzea, antropolog Michal Živný z Ostravské univerzity, historička a archivářka ze Zemského archivu v Opavě Irena Moravcová a archivářka a historička Archivu města Ostravy Jaroslava Novotná. Stal se také jedním z dílů cyklu veřejně přístupných videí, který dostal název Střípky z ostravské archeologie. Ta představuje poznatky ze současných i starších archeologických výzkumů na území města Ostravy.

A tento cyklus snímků zaujal letos porotu celorepublikové soutěže Ceny Karla Absolona, neboli Zlatý mamut, natolik, že jim udělila první místo v Muzejní kategorii. Tým Ostravského muzea získal tuto cenu v pondělí na vyhlášení výsledků soutěže v Brně.

Video o Hulváckém pokladu Marianu dotahuje

„Mamuta jsem se já i Ostravské muzeum zúčastnili poprvé a udělení první ceny pro mě bylo velkým překvapením,“ říká archeolog Zbyněk Moravec, který projekt sepsal a vytvořil, ale velmi mu pomáhala i jeho manželka Irena. Ta všechna videa Střípky z ostravské archeologie namluvila.

„Myslím, že pro muzeum je tato cena velmi důležitá. Ukazuje, že v rámci Ostravského muzea jsou pro veřejnost vytvářeny a prezentovány projekty, které dokážou zaujmout i na celorepublikové úrovni,“ sdělil pro Magazín PATRIOT archeolog Zbyněk Moravec. „Obrázky zvířat a dětí sice slaví na sociálních sítích stále větší úspěch než všechny ty hroby, požáry a hrad, nicméně když jsem Střípky začal vkládat na muzejní YouTube kanál, měl jen pár sledujících. Ten počet je dnes mnohonásobně vyšší a všechna videa jsou obecně velmi kladně hodnocena," dodal.

Připouští, že k nejúspěšnějším se řadí právě Dívka jménem Mariana, zapomenutý příběh mladé sebevražedkyně. „Dívka jménem Mariana je skutečně asi nejúspěšnější. K videu vznikla online výstava, která měla i celorepublikový ohlas. Velmi úspěšné je i druhé video o Hulváckém pokladu, které Marianu dotahuje. A velmi pozitivní ohlas mají rovněž oba zpracované hrady, tedy Landek a Slezskoostravský hrad,“ upozorňuje archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec.

Rád by vytvořil díl o zvířatech, která žila ve středověké Ostravě

V rámci Střípků z ostravské archeologie by ještě rád pár projekcí vytvořil. „Díky četným archeologickým výzkumům v centru města byly provedeny i analýzy, které dokážou určit kosterní ostatky zvířat, rostlinné makrozbytky, případně parazity. Rád bych na základě těchto analýz zkusil přiblížit, co víme o zvířatech žijících ve středověké Ostravě, anebo nemocnosti středověkých Ostravanů,“ svěřuje se archeolog.

Výhledově by rád vytvořil i videa, která by referovala o konkrétních zajímavých archeologických nálezech z Ostravy. „V případě Střípků pak uvažujeme o vytvoření minimálně anglické titulkované verze i u ostatních videí, případně překladu do polštiny. S manželkou je plánujeme namluvit i do němčiny. Ke každému videu bych rád vytvořil rozšíření v online prostoru podobně jako má Mariana,“ dodává archeolog, jehož projekt získal v pondělí prestižní Cenu Karla Absolona za popularizaci archeologie v muzejní kategorii.

Na videích v cyklu Střípky z ostravské archeologie se podílel i Ivo Prokop, hlasatel a režisér Českého rozhlasu, ředitel Národního památkového ústavu Ostrava Michal Zezula a ředitel Zemského archivu v Opavě Karel Müller.