Fyzioterapeut. Odborník, bez kterého se neobejde žádná nemocnice

Délka stránek papírů, na kterých se píše o nutnosti pohybu pro každého člověka, který se chce dožít vyššího věku a být soběstačný, by určitě párkrát obkroužila zeměkouli. Do nekonečna by o tom mohli vyprávět lékaři nebo fyzioterapeuti, kteří problémy lidského těla zapříčiněné špatným způsobem života nebo i nemocemi či úrazy musejí řešit.

„Dá se říct, že všechny obory potřebují fyzioterapeuty, že je naše práce pestrá, ať už na ambulanci nebo lůžkovém oddělení, často je až detektivní, to v případě, že hledáme příčinu bolesti, která je jiná, než si myslí pacient. Často se stává, že přijde s bolavou nohou a diví se, proč se mu dívám na záda a tvrdím, že je problém v bederní páteři,“ uvádí primářka Rehabilitační a fyzikální medicíny Městské nemocnice Ostrava Jana Vlčková.

Doplňuje, že se starají o pacienty s neurologickými problémy, s mozkovými příhodami, po úrazech hlavy, operacích mozku nebo páteře.

„Úloha fyzioterapeuta při rehabilitaci pacienta na našem lůžkovém oddělení je naprosto nezastupitelná,“ říká neuroložka Katarina Pavlosková. Dodává, že například rehabilitace v akutní fázi cévní mozkové příhody musí být zahájena co nejdříve, obvykle už po dvou dnech od stabilizace pacientova stavu. Důležité je časté polohování pacienta i další nácvik základních pohybů včetně přetáčení se na lůžku. Právě fyzioterapeut se snaží pacientovi pomoci zlepšit rovnováhu a koordinaci a znovu ho naučit pohybové sekvence, které jsou nezbytné pro sezení, stání a chůzi. A ergoterapeut mu pomáhá začít co nejsamostatněji zvládat každodenní činnosti – jídlo, oblékání nebo mytí.

„I z toho je patrné, jak nepostradatelná je jejich práce. Neurolog poskytne například analgetickou terapii, ale poruchu hybnosti s ním řeší fyzioterapeut,“ vysvětluje doktorka Pavlosková.

Přístroj Extremiter, který napomáhá snižování otoku, v rámci jedné z procedur oddělení Fyzikální a rehabilitační medicíny MNO. Foto: se souhlasem MNO

Fyzioterapeuti v městské nemocnici spolupracují s ortopedy, traumatology i internisty. A nyní rozvíjí užší spolupráci s gynekology, pečují o pacientky s inkontinencí, o ty, které mají problémy s početím, ale i o budoucí maminky, které připravují na porod.

„Ačkoli se těhotenství jeví jako fyziologický proces, v jeho průběhu se mění proporce ženského těla a s tím mohou souviset bolesti zad, hlavy, obtíže týkající se pánevního dna. Pomocí uvolňovacích cviků a zařazení správného držení těla je možné těmto obtížím předcházet. Od 36. týdne těhotenství je možné uvolnit pánevní dno pro hladší průběh porodu. Fyzioterapie je vhodná také po porodu, obzvláště pokud došlo k poranění hráze nebo v případě císařského řezu. Včasné zahájení rehabilitace předchází pozdějším komplikacím,“ uvádí vedoucí lékařka porodního sálu MNO Iva Staňová.

Do týmu, který tvoří oddělení Rehabilitační a fyzikální medicíny Městské nemocnice Ostrava, patří rehabilitační lékaři, fyzioterapeuti, ergotarapeuti, samozřejmě zdravotní sestry a ošetřovatelský personál.

„Těch důvodů a motivací pro výběr tohoto povolání je celá řada, u mě rehabilitace vyplynula z okolností – původně jsem chtěla jít ve šlépějích svého dědečka a věnovat se ORL, ale jako dítě jsem utrpěla úraz kolene a docházela jsem na rehabilitace. Práce fyzioterapeutů mne okouzlila, a když jsem se dostala po škole na oddělení léčebné rehabilitace, už jsem u ní zůstala. Podobně to měla jedna z nynějších studentek oboru fyzioterapie, která u nás strávila několik týdnů na lůžkovém oddělení jako pacientka a nyní je už v pozici terapeutky. Uvědomujeme si, že studium fyzioterapie i ergoterapie je náročné, ale nesmírně zajímavé. Sama vyučuji budoucí terapeuty a kladu jim na srdce, že nejvíce se naučí v praxi, a právě v nemocnici nasbírají nejen teoretické, ale hlavně praktické dovednosti při setkání s pacienty s různými diagnózami. Zkušenosti potom využijí například ve svých ambulancích při práci se sportovci nebo dětmi, které si zasluhují naši odbornou pozornost vzhledem k nárůstu obezity a nedostatku pohybu. Množí se výskyt vadného držení těla, skolióz, ubývá spontánní pohybové aktivity v důsledků větší zátěže ve školách, ale hlavně kvůli technickým vymoženostem dnešní doby,“ dodává primářka Vlčková.

Fyzioterapeuti a ergoterapeuti jsou nedílnou součástí týmů i řady operačních oborů, například neurochirurgie nebo ortopedie.

„Po neurochirurgických výkonech, ať už na mozku, nebo páteři, klademe důraz na optimální a co nejkvalitnější návrat pacienta do běžného života. Fyzioterapeuti a ergoterapeuti v součinnosti s operatérem a ošetřujícím personálem pomáhají pacientům v rychlejší rekonvalescenci. Využívají moderní postupy a edukují pacienty i rodinné příslušníky, jak se pohybovat v domácím i pracovním prostředí,“ doplňuje primář neurochirurgie Róbert Kroupa.

Z lůžkového oddělení ortopedie se pacienti často přesouvají do rukou nemocničních fyzioterapeutů. Foto: se souhlasem MNO

S tím souhlasí i primář ortopedie Milan Piatkovský: „Spolupráce s rehabilitačním oddělením je užitečná pro naše pacienty po náhradách kyčelních, kolenních i ramenních kloubů. Již první den po operaci zahajují terapii pod vedením fyzio a ergoterapeutů, věnují se nácviku mobility – vstávání, chůzi o berlích, edukaci o kompenzačních pomůckách. Ve většině případů pak pokračují v terapii na lůžkovém oddělení.“

Také olympijská medailistka Ogrodníková potvrzuje důležitost správného pohybu a nepostradatelnost péče fyzioterapeuta

Jinou a neméně zajímavou skupinu, pro kterou jsou fyzioterapeuti nepostradatelní, tvoří sportovci: „I práce se sportovci má svá specifika – pozitiva i negativa. Jsou disciplinovaní, znají svá těla, pohyb jim není cizí. Ale při řešení zranění bývají netrpěliví a chtějí být co nejdříve zpět ve sportovním zápřahu. Bohužel lidské tělo má své limity a i vysportovaný sval, pokud je poraněný, potřebuje svůj čas na regeneraci. A čas je to, co sportovcům mnohdy chybí,“ popisuje primářka Vlčková.

Dnešní fyzioterapie vychází z principu vývojové kineziologie, což umožňuje proniknout do fyziologie sportovního pohybu a tím připravit pro sportovce rehabilitační program šitý na míru. Důležitá je důvěra mezi ním a jeho fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem. Nezřídka však fyzioterapeut supluje i psychologa, protože psychická pohoda jde ruku v ruce s fyzickou a naopak.

Bronzová oštěpařka z OH v Paříži Nikola Ogrodníková a Kristiina Mäki při návštěvě oddělení Rehabilitační a fyzikální medicíny MNO před Zlatou tretrou Ostrava. Foto: se souhlasem MNO

Čerstvě bronzová oštěpařka z Olympijských her v Paříži a ostravská rodačka Nikola Ogrodníková spolupráci sportovců s fyzioterapeutem rovněž považuje za nenahraditelnou. „Návštěva fyzioterapeuta je momentálně jednou z mých priorit. Vzhledem k tomu, že dělám technickou disciplínu, musí veškeré svalové řetězce pracovat v tom správném nastavení, abych se mohla při tréninku věnovat novým pohybovým vzorcům. Bez dobře nastaveného těla se technika moc měnit nedá. Velmi pozitivní zkušenost mám z doby svých sportovních začátků jako vícebojařka, kdy jsem měla problémy se zády. Tenkrát mi v ostravské městské nemocnici velmi pomohli, zejména fyzioterapeuti na rehabilitačním oddělení. Málokdo si asi uvědomuje, že masáže a fyzioterapie, ale hlavně kvalitní pohyb by měli lidé vnímat stejně pozorně jako nákup potravin. O tělo se musíme starat po celý život, i preventivně, vrátí se nám to. Já mám tyhle debaty, jak co v těle zapojovat a jak to funguje, ráda a baví mě to.“