Od honosné čtvrti k ulici neřesti. Průzkum odhaluje minulost centra Ostravy

​Obyvatelé a návštěvníci Ostravy mohou vidět na místě dřívějšího velkého parkoviště u Ostravského muzea pracovat archeology a především odkryté pozoruhodné podzemní části domů.

Stávaly zde až do demolice v 60. letech minulého století. Archeologové na místě provádějí průzkum šesti velkých parcel, na nichž se ve středověku nalézaly jedny z nejstarších a nejhonosnějších ostravských domů. S rozvojem města, které získalo později nový městský bulvár v podobě dnešní ulice 28. října, význam těchto domů klesal.

Proto se v tomto místě ostravských Laubů začaly od druhé poloviny 19. století koncentrovat hospody, putyky, kabarety, šantány či vetešnictví. Autor Šumných měst Radovan Lipus dokonce tuto část města přirovnal ke Stodolní ulici v době největší slávy.

Na místě nynějších archeologických prací vyroste nový domovní blok Nové Lauby, ve kterém by mělo vzniknout mimo jiné 86 nájemních bytů či podzemní parkoviště.

O posledních nálezech i dosavadních výsledcích archeologických prací na Laubech jsme hovořili s vedoucí výzkumu Barbarou Marethovou.

Jaké jsou nálezy z poslední doby?
Vzhledem k tomu, že se nacházíme na parcelách v jádru středověkého města, nelze se asi divit nálezům spojeným s vybavením měšťanských domácností. Naprostou většinu tvoří keramické zlomky kuchyňského i stolního nádobí, zvířecí kosti jako odpad z kuchyně, ale také železné předměty, nejčastěji hřebíky, drobné předměty z barevných kovů jako různé nášivky a ozdoby, nalezli jsme už asi deset přeslenů používaných při výrobě nití. Mezi drobnější zajímavější nálezy patří i železné nože. Vše pochází většinou ze 14. století. Našli jsme také velké množství kachlů z počátku 16. století. Zdá se, že všechny pocházejí z jedněch kamen, které na místě zřejmě skončily po požáru. Všechny předměty se průběžně myjí, inventují a ukládají v depozitáři. V policích jsou uloženy v banánových krabicích, což je věc pro archeologické depozitáře poměrně typická. Aktuálně máme z Laubů čtyřicet těchto beden plných nálezů.

Jak vlastně takové pět set let staré kachle vypadají?
Jedná se o kachle čtvercového nebo obdélného formátu, na jejichž čelní stěně bývá nějaký motiv. Z těch našich bych vyzdvihla vyobrazení bájného gryfa, tančícího páru nebo kachel s erbem pánů z Cimburka. Máme také několik kusů znázorňující takzvaný cyklus Klanění, to je vlastně několik kachlů stejné velikosti, na kterých jsou jednotlivé postavy související se scénou Klanění tří králů. Na tomto jakémsi středověkém „komiksu“ jsou motivy Panny Marie s narozeným Ježíškem, poté samotného Betléma, tedy stáje s oslíkem a kravičkou, a máme různé části Tří králů, kteří vezou Ježíškovi dary. Máme také kachle s motivy typickými pro Ostravu, naposledy byly publikovány z Kostelního náměstí, takže třeba svaté Barbory či svatého Václava.

Národní památkový ústav před několika dny zveřejnil na svém facebookovém profilu fotografie dřevěných konstrukcí. Jak jsou významné?
Ano, v posledním příspěvku se snažíme upozornit na některé středověké dřevěné konstrukce, protože tak výjimečně dobré dochování není úplně obvyklé. Aby vydrželo dřevo v takovém stavu několik století, musí se sejít několik faktorů, především vlhko a nedostatek vzduchu, k tomu ale nedochází moc často. Naštěstí přírodní podmínky na lokalitě jsou dřevům příznivě nakloněné. Nejzajímavější je zpevnění dvora olšovými hranoly, konstrukce suterénu a částečně ohořelá středověká káď, v níž bylo velké množství něčeho, čemu říkáme pracovně dřevěné uhlí. Právě ona káď láká k otázkám: K čemu mohla káď zapuštěna pod úroveň terénu sloužit? Zatím to nevíme, ale budeme hledat analogie, které by nám pomohly její účel objasnit.

Jak byla oblast výzkumu pro středověkou Ostravu významná, co na ní stálo, co Velkou ulicí vedlo za trasy a kdo na tomto území bydlel?
Ulice Velká byla od středověku hlavní komunikační tepnou města, která spojovala bývalou Hrabovskou bránu s náměstím, a parcely podél ní patřily díky tomu k těm nejprestižnějším. Jejich majiteli bývali přední měšťané, často členové městské rady. Dům č. p. 54 na rohu ulic Velké a Muzejní, který stál nejblíže náměstí, dokonce držel na přelomu 16. a 17. století šlechtic Mikuláš Sobek z Kornic. Po „proražení“ dnešní ulice 28. října v polovině 19. století začal význam Velké ulice upadat, Shodou okolností byla většina majitelů židovského původu, takže po osmatřicátém roce minulého století byly tyto domy vyvlastněny a oni všichni byli posláni do koncentračních táborů. Mám pocit, že se ve čtyřicátém pátém vrátil snad jen jeden. Nikdo už ale ty domy nevrátil, přešly z jedné státní správy na druhou a za komunistického režimu se rozhodlo, že se tyto domy zbourají. Byla snaha zachovat alespoň onen rohový dům jako depozitář muzea, ale ani to neprošlo.

Jak původní středověká zástavba vypadala?
Plocha záchranného archeologického výzkumu zahrnuje šest středověkých parcel, které byly pravděpodobně vytyčeny záhy po založení města v poslední třetině 13. století. Jednalo se o poměrně úzké pásy. Proto zabíraly domy přiléhající k ulici Velké celou šířku parcel, do jejichž zadních částí bylo situováno hospodářské a hygienické zázemí. Tedy třeba hnojiště, jímky odpadu, dvory a zahrady domů. Tam jsme třeba nalezli velké množství různých dřevěných odštěpků, máme už celou řadu kožených odřezků, takovým nejzajímavějším nálezem je jedna celá středověká bota. V prvních staletích se na parcelách jednalo o dřevěné stavby, jež postupně „kameněly“.

Jak staré jsou zkoumané terény?
Většina situací je ze 14. století. V jedné části máme i mladší takzvané souvrství z 16. století, kde jsme nalezli právě kachle. Mimo to dokumentujeme také zděné konstrukce sklepů pocházejících z 16. až 20. století. Domy, které zde až do demolice před padesáti lety stály, totiž nebyly podsklepené celé a právě v těch nepodsklepených částech se dochovaly starší archeologické terény.

Co bylo cílem zjišťovacího výzkumu, který se uskutečnil před dvěma roky?
Úkolem předešlé etapy z roku 2017 až 2018 bylo ověřit stav a rozsah dochování sklepů podél ulice Velké a potvrdit předpoklad, že se jedná o jedny z nejstarších sklepů v Ostravě. Ukázalo se, že během demolice v 60. letech se jenom rozbily vrcholky cihelných kleneb a vzniklým otvorem se dovnitř nasypala stavební suť. Sklepy až na klenby zůstaly. Když pomineme stavební prvky ze zásypů sklepů, pak většina nálezů odpovídala souvisejícímu hostinskému provozu. Nejčastěji jsme v nich nacházeli prázdné pivní lahve, máme i popelník, kus pípy, nebo skleněný podtácek, Nalezli jsme tam také uhlí, lopaty, popelnice, boty, baterie prázdných lahví z hospod i dvě kostry od bicyklů.

Kdy současný výzkum skončí? Uvidí výsledky archeologických prací veřejnost?
Podle plánu by měl výzkum trvat do podzimu. Do roka od dokončení terénních prací vznikne nálezová zpráva a vzhledem k rozsahu výzkumu uvažujeme také o publikování našich objevů. Veřejnost samozřejmě nebude o informace ochuzena, do budoucna plánujeme ve spolupráci s Ostravským muzeem velkou výstavu. Z chystaných akcí v nejbližších měsících určitě pozveme zájemce na Ostravskou muzejní noc. První červnovou sobotu se zapojíme komentovanými prohlídkami výzkumu na Laubech. Ostatně Národní památkový ústav dlouhodobě pořádá přednášky pro veřejnost. Po ukončení výzkumu v roce 2018 jedna proběhla a lze předpokládat, že minimálně jedna se uskuteční i na podzim, po ukončení letošních prací.