Ostravský znalec hororu provází výstavou filmaře Tima Burtona v Praze

Secesní Obecní dům v Praze láká po celé léto na velkou výstavu slavného amerického režiséra Tima Burtona, jehož filmy zná každý fanoušek dobré hollywoodské zábavy. Výstavou provází i průvodce z Ostravy.

Střihoruký Edvard, Batman, Alenka v říši divů, Mars útočí!, Mrtvá nevěsta Tima Burtona, Ukradené vánoce, Karlík a továrna na čokoládu a v poslední době třeba Dumbo či Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti... To všechno jsou filmy, kterými americký tvůrce a výtvarník dobyl svět.

Společnost Po čuni! Čím teď žije Robin Ferro a kdy obživnou Tři tygři? 31/07/2024

Výstavu nazvanou Návraty viděly už tisíce návštěvníků a jistě i mnozí obyvatelé Ostravy a Moravskoslezského kraje. Překvapením však pro některé z nich může možná být, že komentované prohlídky této rozsáhlé výstavy vždy v závěru měsíce vede ostravský filmový odborník na historii hororů a publicista Martin Jiroušek.

Ostravan spolupracoval už na výstavách o Poeovi či Vetřelci

Ten vždy po dva, a od srpna pro velký zájem už po čtyři dny za sebou, seznamuje fanoušky Tima Burtona s odkazy tvůrce nejen na americkou popkulturu, ale nenásilně je uvádí i do překvapivě bohaté historie fantasy a hororu u nás. S pořadatelskou společností Art Movement spolupracoval ostravský vyznavač světa hrůzy již na první velké pražské výstavě Tima Burtona, kterou před deseti lety v Domě U kamenného zvonu navštívilo 102 tisíc diváků, tedy kolem devíti stovek lidí denně. Také o současnou výstavu Tima Burtona Návraty je obrovský zájem.

Martin Jiroušek spolupracoval nedávno i na výstavě věnované spisovateli Edgaru Allanu Poeovi v pražské Národní galerii nebo na loňské rekordně navštívené výstavě designéra slavného Vetřelce H. R. Gigera v Hluboké nad Vltavou.

Ve stínu strašidelného brouka

Právě tak nazval Martin Jiroušek své komentované prohlídky v posledním patře Obecního domu, tím parafrázuje i to, jak se výstava pojí třeba i s letošním stým výročím úmrtí světoznámého Franze Kafky, zejména jeho děsivý motiv proměny člověka v hmyz.

„Odkazuje však i na tradici děsuplného brouka v tvorbě mistra hrůzy, básníka Edgara A. Poea, jehož dílo v češtině začalo vycházet už před více jak 170 léty,“ upozorňuje ostravský znalec světa hororu.

Ostatně, už jen vystoupat po mnoha schodech na místo výstavy je pro některé trochu horor. Naštěstí v secesním paláci funguje nádherný dobový prezidentský výtah, který obsluhuje ochotný „pán výtahů“. „Tímto výtahem jezdil Václav Havel, teď ho používá i Petr Pavel. Je to opravdu nádherný historický kousek,“ říká muž, který návštěvníky ochotně na výstavu vozí.

Ostrava byla centrem světového spiritismu

Martin Jiroušek neopomíná při komentovaných prohlídkách výstavy Tima Burtona propagovat i Ostravu. Připomíná návštěvníkům například, že Ostrava byla jedním z největších „doupat“ spiritismu, tedy vyvolávání duchů ze záhrobí, na světě, na jehož potírání se ve městě zaměřili za okupace nacisté a poté spiritisty zakázal i komunistický režim.

„Spolupracuji s ostravským vydavatelstvím Protimluv, které se věnuje i publikacím z oblasti historie hororu. Vydalo například vánoční speciál Kabinet hrůzy,“ říká Martin Jiroušek, který se sám před třemi lety podílel na novém vydání nejslavnější, přes dvě stě let staré antologie světového hororu Fantasmagoriana. Toto původně německé dílo z roku 1810 iniciovalo ve svém překladu vznik moderního hororu v létě roku 1816. Tehdy se za přírodní katastrofy světového rozsahu setkali ve Švýcarsku ve vile Diodati na břehu Ženevského jezera vybraní literáti v podobě lorda Byrona, Mary Shelleyové, Percyho Bysshe Shelleyho a doktora Polidoriho, aby vymysleli vlastní strašidelné příběhy.

„Tito básníci hrůzy napsali ve vile dnes již legendární horory. Neznámější je například román Frankenstein aneb Moderní Prométheus nebo povídka Upír, předchůdce slavného Drákuly. Odtud byl jen krok k tomu, jak vnímáme horor dnes,“ říká Martin Jiroušek.

Pražský student i Cesta do pravěku z New Yorku

Martin Jiroušek však neopomíná zdůraznit také to, že v Praze se před více než sto lety natočil vůbec první celovečerní filmový horor na světě Pražský student, který tam už v roce 1913 realizoval německý štáb podle původního scénáře prokletého básníka Hannse Heinze Ewerse. Ostravský publicista a editor hororů také návštěvníkům rozsáhlé pražské výstavy připomíná, že jeden z nejvlivnějších filmů, v kterých vystupovali dinosauři, natočil Karel Zeman. A k dobru přidává i to, že Američané k tomuto světově úspěšnému československému filmu do své distribuce přitočili scény chlapců, kteří cestu do pravěku podnikají vplutím do jeskyně v newyorském Central parku.

Spektakulární výstava Návraty je však především o Timu Burtonovi, tedy tvůrci, stojícím za některými z nejkultovnějších filmů posledních tří desetiletí, mezi něž se řadí Beetlejuice, Střihoruký Edward, Velká ryba či Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street. Burton je mistrem bizarní grotesky a sympatické nepatřičnosti. Ačkoli je nejznámější díky své filmové tvorbě, na výstavě lze spatřit celou šíři jeho tvorby od ilustrací, obrazů, fotografie a literatury až po impozantní 3D objekty.

Jako multidisciplinární umělec svou jedinečnou estetikou překračuje Tim Burton hranice médií a formátů. Jeho formálně nevyhraněné výtvory jsou často odrazem podvědomí. Pro jeho výtvarná díla a filmografii, vzpírající se jasné kategorizaci, je příznačná souhra zdánlivě protichůdných žánrů humoru a hororu, konflikt mezi dětstvím a dospělostí reprezentovaný kontrastem mezi imaginací a cynismem a rovněž ztvárnění „nepochopeného vyděděnce“, který je snad nejvýraznějším Burtonovým tématem a často směsicí člověka, pohádkové bytosti a stroje.

Výstava Tim Burton: Návraty zahrnuje díla, která vznikla v rozmezí padesáti let, soustředila se na celou Burtonovu uměleckou tvorbu a vtahuje návštěvníky do jeho fantastického světa a osobité představivosti.

Tim Burton je černá díra hororu, říká ostravský znalec žánru

Ostravský znalec historie hororu výstavou provází od konce června. „Je to pro mne takový maraton, ale také možnost, jak se v naší české kotlině realizovat,“ říká Martin Jiroušek. „Tato výstava spojuje mnohé vlivy, obsahuje švankmajerovské motivy, ale i motivy z tvorby Karla Zemana, Juraje Herze a jiných osobností světové i české hrůzy. Tato výstava vlastně začala v Praze před deseti lety, pak se různě po světě proměňovala a v Obecním domě jsou třeba novými prvky koule s průzory, v nichž jsou nainstalovány postavy a výjevy z nejznámějších Burtonových filmů. Dá se na ně koukat z několika míst a vytvářejí prostorový efekt Burtonova fantaskního světa,“ dodává.

Marin Jiroušek doslova chrlí na návštěvníky pražské výstavy zajímavá fakta a souvislosti Burtonova díla. „Naštěstí je výstava tvorby Tima Burtona tak členitá, že mohu návštěvníkům říkat pokaždé trochu něco jiného, protože i téma hororu a fantastiky je obrovské. Tim Burton je vlastně taková černá díra na horor a fantastiku. V jeho tvorbě se mísí nesmírné množství vlivů, od divadelních fantamagorián, přes kouzelníka a filmového mága Georgese Mélièse přes sci-fi a horory z padesátých, šedesátých a sedmdesátých let až po současnou filmovou tvorbu nabitou digitálními triky,“ říká ostravský filmový odborník.

Návštěvníci mohou vidět i první Burtonův přelomový film Vincent

Podle Martina Jirouška patří k nevýznamnějším snímkům Tima Burtona jeho přelomový krátkometrážní Vincent z roku 1982 z doby, kdy ještě pracoval ve studiích Walta Disneye ve svém rodném Burnamku v Kalifornii. Vincent je na výstavě také celý k vidění a připomene například tradici českého romantického hororu, jako je třeba Krameriova povídka Železná košile z roku 1831 čerpající ze stejného pramenu jako Jáma a kyvadlo E. A. Poea. Kromě toho ve filmu zní verše z legendární básně Havran v překladu Jaroslava Vrchlického.

Martin Jiroušek bude návštěvníky Obecního domu zasvěcovat do obsáhlého světa hororu a děsuplných stínů ještě v srpnu a září, a to třikrát denně ve dnech 26. až 29. srpna od 11, 14 a 17 hodin a 16. až 19. září rovněž 11, 14 a 17 hodin. Celá komentovaná prohlídka trvá zpravidla hodinu a půl, při zájmu diváků však nejsou výjimkou ani dvě hodiny.