Kultura
27/05/2024 Petr Sobol

Smutná zpráva. Bývalý ředitel Národního divadla moravskoslezského Luděk Golat náhle zemřel

Foto: Tamara Černá

V neděli odešel na druhý břeh bývalý ředitel Národního divadla moravskoslezského a operní režisér Luděk Golat. Zemřel náhle na selhání srdce v neděli 26. května, bylo mu 70 let.

Operní režisér a někdejší ředitel Národního divadla moravskoslezského se narodil v Ostravě, kde zahájil studium na gymnáziu, maturitu už skládal v Praze v roce 1973 a byl poté přijat na Pražskou konzervatoř – studoval zpěv u docenta Jindřicha Jindráka. Po roce přešel na Hudební fakultu Akademie múzických umění. Ještě během vysokoškolského studia absolvoval pěvecké kurzy u Ettora Campogallianiho a později u Pavla Lisiciana a kromě zpěvu se věnoval i studiu pedagogiky a psychologie. Studium ukončil v roce 1979.

Svou profesionální dráhu operního sólisty zahájil Luděk Golat v Hradci Králové. Po absolvování základní vojenské služby v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého v Praze přešel do Operního studia HAMU. Tam byl od roku 1981 řádným uměleckým aspirantem pro obor zpěv pod vedením Jindřicha Jindráka, aspiranturu ukončil v roce 1984, kdy nastoupil jako sólista opery tehdejšího Státního divadla v Ostravě. V Ostravě vytvořil řadu krásných basových rolí – Masetta v Donu Giovannim, Dulcamaru v Nápoji lásky, Skulu v Knížeti Igorovi, Bartola v Lazebníku sevillském, Purkrabího v Jakobínovi nebo Zunigu v Carmen… Po roce dostal nabídku ke spolupráci s Komorní operou v Praze, kde byl rok a půl sólistou.

Spolupracoval s ostravskou konzervatoří, působil jako odborný asistent katedry zpěvu brněnské JAMU a stále také jako sólista ostravské opery. V té době se již věnoval na pražské AMU studiu operní režie u Ladislava Štrose a filmové a televizní režie u Milana Macků. Na počátku 90. let spolupracoval jako pomocný režisér v pražském Národním divadle s režiséry Karlem Jernekem a Davidem Sulkinem.

V roce 1992 se stal šéfem opery Národního divadla moravskoslezského. Režíroval celou řadu úspěšných operních inscenací, mezi nimiž byly i tituly Pelléas et Mélisande (1998), Rigoletto (2003), Kouzelná flétna (2003), Macbeth (2004), Kolotoč (2008). Měl výrazný podíl na postupném otevření a transformaci operního souboru, kam v jeho éře přicházela řada špičkových sólistů i dalších umělců domácích, ale i ze zahraničí. Byl jedním z hlavních iniciátorů zrodu Mezinárodního festivalu Janáčkovy Hukvaldy, pro který s operním souborem nastudoval například inscenace Archa Noemova (1995), Eufrides před branami Tymén (1997), Midasovy oslí uši (1998) nebo Brundibár (2001). V době, kdy vedl soubor opery, bylo založeno také dětské Operní studio NDM.

V roce 1999 byl jmenován do funkce ředitele Národního divadla moravskoslezského. V této pozici pro něj byla největší výzvou rozsáhlá rekonstrukce Divadla Antonína Dvořáka, která probíhala v letech 1999–2000 a brzy následující stavba nové Provozní budovy za Divadlem Antonína Dvořáka (2000–2001).

Ani po odchodu z NDM v roce 2009 se opeře nevzdálil. Po celém světě režíroval desítky operních inscenací, někdy také v pozici producenta nebo účinkujícího.

Sdílejte článek