Tajemný Wünsche. Milovník hororů objevuje zapomenuté dílo slavného malíře z Šenova

Dům, v němž kosila smrt. Fotografie ze záhrobí. Cirkusová příšera. Za živa pohřbena čili Hrobka hrůzy. Zaplaťte 5000, nebo zemřete! V lidomorně na hradě Žebráku.

Už vám naskakuje husí kůže? Takovou literaturu v sešitových vydáních četli Ostravané za první republiky, kdy ještě neexistovala televize. Vycházela v nakladatelství v ostravském Přívoze a čtenáři doslova hltali temné hororové příběhy, v nichž se to hemžilo přízraky, démony, duchy či zločinci plížícími se v temných nočních uličkách. Tyto příběhy sbírá a v těchto dnech vystavuje v Šenovském muzeu nadšenec do brakové čety, filmový badatel a kritik Martin Jiroušek.

Společnost Nadšenci opravuji zámek v Bravanticích. Zvou na dobrodružnou návštěvu, otevřou i bylinkovou zahradu 31/05/2024

„Dnes má tato často děsivá literatura, psaná za první republiky, spoustu fanoušků a já osobně mám ten svět démonů a temných příběhů moc rád,“ řekl autor objevné výstavy, která nese název Tajemný Wünsche. To mimoděk potvrzuje i ředitelka Šenovského muzea Simona Slavíková.

„Když jsme tu měli nedávno školáky z první až páté třídy šenovské základky, snažila jsem se jim s nadhledem vysvětlit, že tato literatura patřila do kategorie braku. A většina těch dětí mne překvapila, protože mi nadšeně opáčila, že by si tyto Wünschem ilustrované příběhy klidně rádi přečetli a jestli se dají vystavené sešity půjčit,“ usmála se ředitelka muzea.

Naši předkové hltali u petrolejky strašidelné příběhy

Proč Wünsche? Protože právě jméno tohoto jednoho z nejvýznamnějších kreslířů a malířů Ostravska řadu těchto strašidelných a napínavých knih spojuje. Slavný šenovský rodák Vilém Wünsche, který proslul sociálními motivy z hornického prostředí, totiž ilustroval také dobrodružnou a kultovní předválečnou literaturu. O tom však dnes málokdo ví.

„Dnes odborníci jméno malíře Viléma Wünscheho obvykle dávají do souvislosti se zobrazování hornického života. Moje výstava se však poprvé v historii detailněji zaměřuje na Wünscheho etapu ilustrací pro senzační četbu,“ uvedl autor a kurátor výstavy Martin Jiroušek.

Tyto „brakové“ Wünscheho ilustrace zatím málokdo objevil. „Dosud nebyla doba vhodná ukázat detailněji, jak a čím si krátili volný čas naši dědečkové a babičky. Určitě si po večerech u petrolejky moc nečetli o tvrdé práci. Naopak. Stejně jako dnes se chtěli mnozí bavit a zapomenout u napínavých příběhů alespoň na chvíli na strastiplné životní podmínky. Právě dobrodružná, napínavá a senzační četba na pokračování jim to umožňovala,“ řekl badatel.

Jako první ztvárnil gang lupičů a vrahů, Fialové ďábly

Klasik Vilém Wünsche, považovaný odborníky za tvůrce celoživotně spjatého s hornictvím, tak podle něho najednou září v trochu jiném světle. „Třeba tím, že jako první ztvárnil proslulý gang lupičů a vrahů Fialoví ďábli, či že svými pracemi doprovázel strhující pátrání neohroženého Detektiva Bangse,“ vysvětlil Martin Jiroušek.

Malíř, grafik a ilustrátor Vilém Wünsche, který žil letech 1900 až 1984, se těmito ilustracemi před válkou zařadil mezi tvorbu tehdejších svých významných dobrodružným ilustracím holdujících současníků, jako byli třeba Jiří Wowk nebo proslulý, v Kopřivnici narozený, Zdeněk Burian.

Výstava Tajemný Wünsche se soustřeďuje zejména na dílo dobového skandálního tvůrce Slávy Václava Jelínka, který se stal „králem braku“, a díky němuž se zrodili Fialoví ďábli. „Fialoví ďábli vešli do ostravské historie, když po válce hned několik skupin výrostků oživilo tento prvorepublikový odkaz. Byli to mimo jiné skauti, trampové, ale také začínající kriminálníci,“ prozradil autor výstavy, který je ostatně autorem rozebrané antologie Fialoví ďábli.

Wünsche ilustroval knihy „krále prvorepublikového braku“

Na výstavě lze vidět vůbec poprvé celý román, který vyšel pod pseudonymem V. Ludikar v Ostravě-Přívoze, a který ilustroval právě slavný šenovský rodák. Ale to není zdaleka vše. S kontroverzním jménem, který je dnes známý jako „král prvorepublikového braku", pojí Wünscheho také další romány na pokračování, ale i část detektivní série o Bangsovi.

Naši prapradědečkové určitě dobře věděli, že detektiv Bangs, podobně jako Leon Clifton nebo Nick Carter či Tom Shark, řeší krkolomné záhady, odhaluje a chytá zdánlivě nepolapitelné zločince. A to i ve světě ve své době i ve Slezsku rozšířeného spiritismu jako je díl Fotografie ze záhrobí nebo v hrůzostrašných kulisách v dílech Ukradená lebka či Závěť na lidské kůži.

Malíř, kreslíř a ilustrátor Vilém Wünsche vystudoval v Praze na UPŠ a na AVU u profesora Maxe Švabinského, poté studoval v Paříži. Měl řadu výstav v Ostravě, Praze, Lodži a ve spoustě dalších měst ostravsko-karvinského regionu. Získal titul národní umělec, byl vynikajícím malířem sociálních motivů a jedním z nejvýznamnějších malířů ostravsko-karvinského regionu. A nyní jej odborníci objevují také jako nedoceněného a neobjeveného ilustrátora dobrodružné a senzační literatury.

Výstavu Tajemný Wünsche Šenovské muzeum o měsíc prodloužilo, je tedy možné ji navštívit až do konce června.

Foto: Petr Broulík