Společnost
11/01/2016 Jaroslav Baďura

Tomeček s tatrou napsal do afrických dun velký příběh závodníka

Na břehu Růžového jezera v Dakaru dnes Tomáš Tomeček s navigátorem Ladislavem Lálou, na vzduchem chlazené tatře, oslavili druhé místo v kategorii kamionů. Přečtěte si emotivní reportáž jednoho z členů týmu.

Dokázali porazit vůz kamazu. Dokázali se poprat s nepřízní a dojet s minimální materiální asistenční podporou. Dokázali to, na co jsou nejen tatrováci hrdí po třicet let. Dokončit se ctí jednu z nejtěžších dálkových soutěží Africa Race. Úsilí, umění improvizace a zkušenosti posádky i mechaniků navázalo na historii a stává se součástí historie.

Dakarské soutěže jsou naprosto unikátní. Není mnoho sportovních disciplín, kde spolu startují soukromé, amatérské posádky s těmi továrními. Není mnoho soutěží, kde, když zatnete zuby, tak můžete bojovat s těmi nejlepšími. Zvítězit pravděpodobně nemůžete, ale kdoví, jak bude kolo štěstěny nakloněno.

„Poprvé to začalo být viditelné v roce 1985. Tovární teamy začaly dominovat nad těmi ostatními. Ti ostatní si uvědomili, že porazit je znamená si sáhnout hodně daleko za hranice svých možností. Jít za hranu, kde už je to opravdu o hubu,“ píše z Dakaru člen týmu Vojtěch Morávek mladší.

Tomáši Tomečkovi se podařilo jít za tu hranu a vrátit se v pořádku zpět. Porazit v celkovém pořadí jakýkoliv kamaz je něco, co se neděje každý den ani obden. Dostat se před auto teamu, které má za továrnou testovací poušť, co ji používá jako testovací polygon, ve kterém má „natáhnutou“ sedm set kilometrů dlouhou testovací etapu.

„Kde jim záda kryjí mechanici pracující v polovojenském režimu a finančně se nemusíte moc koukat okolo sebe. To je prostě unikátní. Na druhou stranu, abych řekl celou pravdu, na kamaz Antona Shibalova jsme neměli. Tolik, kolik mají odjeto profi chlapci z tohoto továrního teamu, nemá v kamiónech zdaleka nikdo,“ přiznává Morávek.

V Dakaru u Růžového jezera byl v roce 2016 první kamaz a druhá tatra. Naše závodní posádka předvedla v mauretánských dunách něco, co vyrazilo dech okolí. Takový nástup se nečekal. Všichni sice ví, že Tomáš to v dunách umí, ale že se do toho obuje s takovým zápalem, to bylo pro mnohé překvapení.

„Dokonce tak velké, že po dojezdu do cíle se mechanici kamazu dovolili, zda se mohou podívat do kabiny tatry. „Myslím, že je pohled na spartánskou přístrojovou desku a klasicky usazený volant tatry dosti vyvedl z míry a přemýšlí, jak to vlastně ten Tomeček dokázal.

Takového výkonu si nešlo nevšimnout. Organizátoři tento výkon ocenili speciální medailí nazvanou „Desert Master“, narychlo vytvořenou jen pro něj.

„Příběhy se mají tendenci opakovat. Češi se v Africe začali objevovat před třiceti lety a od té doby jsou zde dodnes a není to jen o cestě do Dakaru. Dnes jsme u jezera potkali jednoho z mnoha dobrodruhů, kterým Afrika učarovala. Martin Magnusek a jeho čezeta, na které jede po zemích Afriky, budiž příkladem. Mladý kluk co se sebral a jede.“

Ccelý team je v pořádku v Dakaru. Pořádná oslava proběhne až zítra. „Bohužel bez Tomáše Tomečka a Petra Foltýna, kteří se vracejí do Marocké Zagory vyzvednout a dopravit domů poškozený asistenční truck.“

Sdílejte článek