Už brzy nás dostihnou obří platby za odpady. Ale ještě je čas s tím něco udělat

Zprávy o tom, že třídíme stále více a více odpadů působí pozitivně. Proč tedy mnozí odborníci bijí na poplach, že se na nás žene vlna zdražování poplatků za vývoz a likvidaci odpadů?

„Byť se zdá, že třídíme strašně moc, není to bohužel pravda. Na každého občana České republiky připadá ročně pět set kilo komunálních odpadků – jen polovinu z tohoto množství dokážeme vytřídit, zbytek končí na skládkách. To je špatně – je nás deset milionů, takže dva a půl milionu tun odpadků skončí na skládkách. Cílem je, aby tam zůstala jen desetina,“ říká ředitel ostravské technologické firmy Gaben a místostarosta Klimkovic Jakub Unucka.

Jakub Unucka. Foto: Adolf Horsinka, Magazín PATRIOT

Proč se zvěsti o konci současné odpadové politiky objevují až nyní? 
Evropská unie a její směrnice nás tlačí, aby se do roku 2030 už netříděný odpad neskládkoval. Česká republika by měla být jednou z prvních zemí v Evropě, které skládkování netříděného odpadu zakáží. Do roku 2024 tak postupně velmi výrazně zdraží poplatky za odvoz a likvidaci odpadu.

Dnes lidé platí v průměru, byť je to někde více a jinde méně, zhruba 500 korun na osobu a rok. 
V roce 2024 by to podle vládních návrhů mohlo být až 2000 korun na osobu a rok – čtyřčlenná rodina tak místo dvou tisíc ročně zaplatí osm tisíc. Musíme se pokusit to zařídit tak, aby nás to tolik nebolelo…

Jak to chcete udělat? Vždyť neustále narážíme na to, že většímu rozvoji třídění brání nespravedlnost systému – stejnou částku platí člověk, který třídí jako divý, i jeho soused, který naopak všechen odpad „narve“ do jedné popelnice…
V současné době existuje několik způsobů, podle nichž se vypočítává poplatek za odvoz a likvidaci odpadu. Prvním je platba na hlavu, tedy na občana a rok, bez ohledu na to, kolik třídí a vyprodukuje. To je nespravedlivý způsob třeba pro větší rodiny s více dětmi… Pak je paušální roční platba za popelnici, která zase není úplně férová k lidem, kteří žijí sami a tu svou popelnici naplní sotva z poloviny. Tak je to třeba u nás v Klimkovicích. No ale tyhle extrémy se dají vždy řešit nějakým vstřícným způsobem vůči občanům, vždy je možné nastavit nějaké parametry, že třeba lidé nad sedmdesát let, kteří žijí sami, mají ten poplatek snížen… V tuto chvíli ale je ještě další a spravedlivý způsob, který umožňují chytré technologie.

O co jde?
Moderní chytré technologie nám umožní to, aby občan platil skutečně jen za tolik kilogramů odpadků, které skutečně vyprodukoval a které je nutné skládkovat. Tohle je už podle mého názoru opravdové přiblížení ke spravedlivému rozlišení, kolik kdo má platit za odvoz a likvidací odpadků…

Jak taková technologie vypadá?
Každý zná bezkontaktní platební kartu, kterou přiložíte k platebnímu terminálu u pokladny. Ten si vyčte informace z čipu a provede platbu. Podobně můžete takový čip umístit na popelnici, na popelářský vůz umístíte čtecí zařízení, které při výsypu načte číslo té popelnice. Můžete k tomu přidat i GPS polohu, aby systém věděl, kde jste tu konkrétní popelnici vysypali… No a když k tomu na to auto připojíte i váhu, pak máte dostatek informací k tomu, abyste věděli, kdo, kde a kolik kilogramů odpadů vyprodukoval.

A tenhle způsob už někde funguje?
Jistě, zhruba v desítce měst České republiky. Začali s tím v Mikulově, pak v Kladně, Třinci, Znojmě a v dalších městech v Česku i na Slovensku. Někde takto váží jen směsný odpad, jinde takto váží i papír a plasty, a jinde ještě bioodpad.

Jaké jsou zatím zkušenosti?
Nejvíce si občané pochvalují tu variantu, že mají u svého domu všechny nádoby a že nemusejí chodit s odpadky daleko do nějakých sběrných míst. Je to zkrátka velmi pohodlné. A to mají lidi rádi…Svozové firmy méně skládkují, mají čím dál více tříděného materiálu a mohou s ním dále nakládat – například jej prodávat specializovaným recyklačním firmám. Jedinou nevýhodou je větší počet popelnic před domy. Ale to je technicky i esteticky řešitelné.

Jenže tady je i jedna reálná hrozba, že lidé, aby ušetřili, nevyhodí odpadky do popelnice, ale jinam…
Ano, bohužel, existuje hrozba černých skládek. Pokud je platba závislá na množství odpadu, vždy vznikají černí skládky. Už se to v minulosti zkoušelo mnohokrát a vždy to dopadlo stejně. Tuhle zkušenost nechceme opakovat, hrozilo by to vznikem dalších černých skládek a zhoršením ovzduší, protože další šílený způsob, jak se těch odpadků zbavit, bylo jejich pálení doma v peci…

Co s tím?
Jsou dvě cesty. Jedna spoléhá na slušnost a morálku lidí, druhá na finanční motivaci. Obávám se, že apelování na to, aby se lidé chovali slušně ke svému okolí a životnímu prostředí, úplně stoprocentně nezabere. Takže je tady druhá cesta a tou je ekonomická motivace. Odměnit ty, kdož jsou aktivní a třídí, a znevýhodnit ty, kteří třídit nechtějí, je jim jedno, že pomalu zarůstáme skládkami a nevadí jim vyhodit odpad i do příkopu…

A jak to může fungovat?
Navrhuji nastavit nějakou paušální a poměrně vysokou částku na občana za vývoz a likvidaci odpadů, která bude stejná pro všechny. No a kdo bude třídit, tomu se bude z té paušální částky odečítat částka, kterou si v uvozovkách vydělá tříděním. Takhle nebudou mít důvod lidé házet odpadky do lesa, protože budou platit stejnou cenu každý měsíc, ale naopak budeme motivovat ty aktivní, aby si cenu za odpad snížili co nejvíce. Ve finále by to pro ty aktivní lidi, kteří třídí a nejsou lhostejní, znamenalo, že i v dobách, kdy půjdou ceny za uložení a likvidaci odpadu prudce nahoru, budou platit zhruba stejně, jako dnes. Ti ostatní budou muset sáhnout hluboko do kapsy.

Kdy a kde by takový systém mohl začít skutečně fungovat?
Některé prvky toho systému už částečně fungují v Mikulově. Tady funguje docela dobře i ta morálka, lidé si to tu vzali za své. To ale nelze použít všude. Já bych tento systém chtěl zavést u nás v Klimkovicích, kde působím jako neuvolněný místostarosta města. Odpady se tady zabývám už šest let.

Proč zrovna v Klimkovicích?
Trápí mě, že máme dvacet pět sběrných míst, ale patříme k městům v kraji, která třídí nejméně. Lidé si na ta hnízda s kontejnery stěžují, vadí jim zápach, nepořádek, rušení klidu… Nedivím se jim, brání svá práva, nikdo by nechtěl mít u svého domku pět smradlavých kontejnerů, které občas přetékají nepořádkem.

Co tedy chcete změnit?
Využijme přirozenou lidskou pohodlnost. Když dnes musím do sběrného dvora nebo na sběrné místo ke kontejnerům, tak často musím s nákladem daleko, někdy autem. Kdyby měli lidé ty nádoby na separovaný odpad přímo u svého domku, třídilo by se jim pohodlně, a myslím, že by vytřídili i více odpadků… Ty popelnice mohou mít třeba v garáži nebo někde stranou, no a v den vývozu je stačí jen přemístit před dům.

Kolik popelnic by tedy člověk v Klimkovicích měl mít?
Tři až čtyři. Zelenou na směsný opad, žlutou na plasty, modrou na papír. No a kdo bude chtít, mohl by mít ještě hnědou na bioodpad.

A co sklo?
Nikde ve světě nejsou zvláštní domácí popelnice jen na sklo. Tohoto odpadu každý nevyprodukuje tolik, a taky se hůře třídí, takže sklo by se dále sváželo do sběrných dvorů.

To je revoluční krok, jakou čekáte odezvu?
Uvažovali jsme, že než k tomu kroku dojde, zaměstnáme člověka, který během půl roku obejde všechny domácnosti ve městě, přidáme se i my z vedení města a musíme to opravdu dobře vysvětlit. Nikdo si ale přece nepřeje, abychom za pár roků platili za odpady čtyřnásobek. Ta vysvětlovací kampaň musí být opravdu masivní. Nepředpokládám, že by lidé byli proti, protože už mnoho možností, jak se vyhnout obřímu zdražování za odvoz a likvidaci odpadků, není… Zatím.

A do budoucna?
V současné době probíhají na pozadí technologického pokroku opravdu revoluční změny. O termínu Průmysl 4.0 se mluví už delší dobu. Základem této myšlenky je neustálá výměna dat mezi všemi a vším. A aby si mohly stroje a zařízení povídat mezi sebou, vznikají všude kolem nás další bezdrátové sítě. Ty se od těch dnešních liší tím, že budou zadarmo a zařízení budou mít velmi malou spotřebu a cenu. Osadit popelnici čidlem, které si v případě zaplnění samo zavolá svozový vůz, bude záležitostí jednoduchou a levnou. To ještě dnes není možné. Ale již brzy bude.

Co na vaše plány říkají odborníci?
Konzultujeme s nimi naše návrhy a musím říci, že je vítají. Velmi nám také vychází vstříc odpadářská společnost OZO Ostrava, která nám pomáhá změny naplánovat a vymyslet.

A co spalovny, ty by nepomohly zmenšit podíl skládkovaných odpadů a tedy i cenu, kterou budeme platit?
Já jsem pro jejich vznik, je to čistá technologie a na západ od nás se úspěšně už řadu let používá. Jenže v dohledné době tady spalovny nevzniknou a i kdyby se s jejich projektováním začalo dnes, tak tu budou později, než začneme platit ukrutně vysoké částky za odvoz a likvidaci odpadů. Takže není na co čekat. Vždyť dnes platíme za uložení tuny odpadu na skládce 500 korun a od roku 2023 to bude 1850 korun – tohle všechno budeme muset zaplatit my, občané.

Váš návrh řeší hlavně malá města, obce a vesnice. Jak se bude postupovat na sídlištích velkých měst?
Tyto úvahy se týkají pouze rodinných domků, kde je adresně jedna nebo dvě rodiny a vše se dá lehce řešit. Na sídlištích nelze skladovat po domácnostech větší množství odpadů, není zde ani místo na tolik separačních nádob u domů. Tady bude řešení složitější, ale věřím, že i zde vymyslíme, jak situaci vyřešit.