Vilém Rokyta – zmrzlinář, který položil základy vítkovického hokeje
Magazín PATRIOT a HC VÍTKOVICE RIDERA připravili seriál, který připomene některé slavné okamžiky z devadesátileté historie klubu.
Vilém Rokyta je ústřední postavou historie hokejového klubu HC VÍTKOVICE RIDERA. Hlavní otec zakladatel. Bez jeho úsilí, nadšení a práce by současný extraligový klub jen těžko slavil své 90. výročí.
Hokej se do Ostravy dostal už před 1. světovou válkou, tehdy ještě v podobě bandy (na větším hřišti, s více hráči a s míčkem místo puku), hlavní aktivitu převzaly hlavně německé sportovní organizace. Válka a následná poválečná léta v kombinaci s mírnými zimami ale nedovolily větší rozmach tohoto nového sportu.
Až polovina 20. let pomohla vzkřísit snahy o položení hokejových základů i v moravsko-slezské metropoli, navíc tentokrát už v současné podobě, takzvaném kanadském hokeji, nebo zjednodušeně kanadě.
V tomto období přebírají hlavní iniciativu už čeští sportovní nadšenci. Mezi nimi přichází na scénu Vilém Rokyta. Narodil se v Nové Bělé v roce 1895. Civilním zaměstnáním byl cukrářem a zmrzlinářem.
Na Masarykově náměstí v Ostravě měl vyhlášenou cukrárnu (dnes na tom místě stojí obchodní dům Laso). Životní láskou se mu ale stal sport. Nejprve patřil k průkopníkům fotbalu. Dlouhých 15 let aktivně hrál a byl kapitánem za dob první republiky slavného ostravského týmu SK Moravská Ostrava. Během zimní sezony mu učaroval nový sport – lední hokej. Stal jedním z nejhorlivějších propagátorů hokeje v Ostravě.
Díky jeho snahám se dalo dohromady hokejové mužstvo, respektive tým několika nadšenců. Zimní sezona 1928/1929 konečně nabídla výborné klimatické podmínky. Rokyta, jako člen SK Moravská Ostrava, domluvil s fotbalovým klubem, že nový tým bude hrát na kluzišti, které bude zřízeno na hřišti SKMO u krematoria (dnes na tom místě stojí Dům kultury města Ostravy – u sadu Milady Horákové). 23. prosince 1928 se nový hokejový tým sešel ke svému prvnímu tréninku.
Přesná podoba složení mužstva známá není, nicméně z domněnek pamětníků měli u zrodu nového hokejového týmu stát Vilém Rokyta, Václav Klevar, Bohumil Klevar, Rudolf Blažek, Alois Šmídák, Gebauer, Wishuhn a Jaroslav Srp. Tým hrál pod hlavičkou SKMO, dokonce navzdory mrazům ve fotbalových rudých a bílých dresech tohoto klubu.
Prvními soupeři se stali nadšenci z židovského SK Makabi a v průběhu zimní sezony se měl SKMO utkat také s opavským Troppauer EV a vyloučena nejsou ani střetnutí hokejovým týmem SK Slovan Moravská Ostrava, který se ustavil krátce po Novém roce 1929.
Sám Vilém Rokyta hrál na postu brankáře a podle dobových informací byl „třídou sám o sobě“. Když po první sezoně fotbalový SKMO rezignoval na hokejovou činnost, byl to právě Rokyta, kdo domluvil přesun týmu do organizace SSK Vítkovice.
Po jeho horečném úsilí, za přispění kolegů Šmidáka, Klevara a Žáčka se podařilo vyjednat meziklubovou dohodu, na jejímž základě se celý hokejový tým v nezměněném složení a také s kompletní výstrojí a výzbrojí přesunul na kluziště Sportovního pavilonu ve Vítkovicích.
V neděli 1. prosince 1929 se pak konala první ustavující schůze hokejového odboru SSK Vítkovice. Tým v původním složení získal nový název a nový domov.
Vilém Rokyta byl zakládajícím členem, prvním brankářem a také hrajícím trenérem hokejového týmu Vítkovic. Mužstvo vedl dlouhých 21 let. Zažil s ním první úspěchy, premiérový ligový ročník i sestup z nejvyšší soutěže, vše až do vítězné kvalifikace o I. ligu v roce 1949, to už na novém zimním stadionu Josefa Kotase. Pak jeho místo převzal prof. Vladimír Bouzek, který odrazil Vítkovice k prvnímu zlatému úspěchu.
Kompletní 90-letou historii vítkovického hokejového klubu mapuje rozsáhlá kniha 90 let hokeje ve Vítkovicích, která vyjde v listopadu 2018 k 90. výročí založení současného HC VÍTKOVICE RIDERA.