Z Ostravy míří tramvaje a vagony do světa. Den otevřených dveří si nenechaly ujít stovky lidí

​Stovky lidí si nenechalo první májový den uniknout Den otevřených dveří ve dvou ostravských továrnách společnosti Škoda. Od osmi ráno už se návštěvníci shromažďovali v prostorách vstupů do závodu Škoda Ekova v Ostravě-Martinově, kde se vyrábějí tramvaje. Možná ještě větší zájem měli návštěvníci o haly podniku Škoda Vagonka v ulici 1. máje v Ostravě, jejíž zaměstnanci kompletují a vyrábějí vlaky nejen pro Českou republiku.

„Počkejte tady, přijede si pro vás tramvaj,“ vyzývali zájemce organizátoři už na bráně martinovského závodu Škoda Ekova. Nová tramvajka se svítícím nápisem Služební jízda pak zavezla návštěvníky až k výrobní hale, kde moderní tramvaje vznikají pro česká i zahraniční města.

„Tyto tramvaje renovujeme pro švédský Göteborg, které budeme kompletně předělávat. Už jsme je tady jednou měli, a zákazník byl tak spokojený, že nyní si u nás objednal modernizaci pětaosmdesáti tramvají pro toto město. Ta zakázka je na čtyři roky,“ vysvětloval jeden ze zaměstnanců, který vedl komentovanou prohlídku, a mnohé zraky upoutaly na bocích červené tramvaje efektní velké fototapety švédských hokejistů v akci.

Ostravské tramvaje v USA a historické tramvaje

Tramvaje vyrobené v Ostravě dnes jezdí v USA, konkrétně v Portlandu, Washingtonu a Seattlu. V každém z těchto měst jezdí vždy po třech „ostravských“ tramvajích.

Lidé mohli v martinovském podniku Škoda Ekova vidět i tramvaje vznikající pro Ostravu, Plzeň, Liberec či některé z devatenácti vozů pro Bratislavu. Mezi tramvajemi se krčila i tramvaj pojmenovaná Máňa, jedna z babiček tramvají, které jezdily v Ostravě od šedesátých let. Dnes je spíše talismanem závodu.

Návštěvníci Dne otevřených dveří viděli v martinovském podniku Škoda Ekova i žlutě zbarvené tramvajové vozy pro Plzeň v různých fázích. „Tahle je rozebraná úplně. Víc už to ani nejde,“ ukazuje průvodce holou kostru jednoho z tramvajových vozů.

Erena, staré bedny, žehlička i dodoš

Dědečky a jejich vnoučata doslova jako magnet přitahovala starší hala, kde má Dopravní podnik Ostrava svůj depozitář historických dopravních vozů. Je to učiněný ráj pro milovníky všech „starých beden“ či prvních „téček“, které se začaly vyrábět už s jednosměrným řízením ve druhé polovině padesátých let či v šedesátých letech. Některé tramvaje ještě čekají na renovaci.

Lidé však mohli vidět kromě tramvají i historický autobus „erena“, který jezdil v Ostravě v období druhé světové války. Sbírka historických tramvají, autobusů a trolejbusů v Ostravě čítá pětačtyřicet kusů, je mezi nimi i několik vozů přezdívaných „komárek“ po svém konstruktérovi. Ostatně svá jména mají i další historická vozidla – bibisák, žehlička, brňák, ešemka, dodoš a další.

Všechny historické vozy dopravního podniku jsou schopné jezdit

Bylo možné vidět i nákladní železniční vůz, který jezdil po tramvajových kolejích a rozvážel po městě různé zboží jako pivo, maso, brambory nebo stavební materiál. Nebo bylo možno vidět tramvajový vůz, který před sebou tlačil „čerta“, tedy velký přístroj na odhrabování sněhu.

Kdo by chtěl historické vozy v martinovském závodě Dopravního podniku Ostrava opět vidět a dokonce se s nimi i svézt, neměl by si nechat ujít 20. květen, kdy se bude v martinovském závodě konat od 18 hodin muzejní noc.

Žluté soupravy pro Lotyšsko, oranžové pro Estonsko

Možná ještě větší zájem měli lidé o továrnu Škoda Vagonka v ostravské ulici 1. máje. Fronta, která se táhla na komentované prohlídky, byla opravdu dlouhá a průvodci ukazovali výrobu moderních vlaků skupinkám po zhruba třiceti lidech. Rodiče většinou stáli frontu a děti se mezitím mohly vydovádět na nafukovacích skákacích hradech třeba v podobě lokomotivy v areálu podniku.

„Všechny součásti vlaků vyrábíme z hliníku, který přichází ze Švýcarska,“ ukazuje projektový manažer Vojta, který vede komentovanou prohlídku výrobních hal Škoda Vagonky, obrovské části vlakových vozů všude kolem. „Jsme schopni vyrobit třicet hrubých staveb vozů měsíčně. Loni jsme jich vyrobili tři sta šest,“ dodává.

Škoda Vagonka v Ostravě vyrábí v současnosti moderní žluté čtyřvozové vlakové soupravy pro Lotyšsko a další třívozové oranžové pro Estonsko. Ostravský závod vyrábí i vlaky pro České dráhy a hrubé stavby metra pro Varšavu. Na dvoře závodu mohli lidé vidět obrovský dopravní stroj na převážení celých vagonů, který váží sedmdesát tun a tento šikovný, všemi směry jezdící kolos, řídí jediný zaměstnanec podniku joystickem.

Válka na Ukrajině posadila vlaky pro Lotyšsko z kolejí na kamiony

Úžas vzbudily u skupin návštěvníků především moderní vlakové soupravy pro Estonsko a Lotyšsko, které jsou širší než soupravy na českých železnicích. „Tyto vozy měly původně jet k zákazníkovi do Lotyšska standardně po kolejích, ale kvůli válce na Ukrajině jede každý vůz po silnici na třech kamionech. My je tady smontujeme, odzkoušíme a potom je zase rozebereme. Podvozky se dají na jeden kamion, vůz na další a všechny části, co jsou na střeše vozu, na třetí kamion. Naši lidé jedou s nimi nebo tam třeba měsíc jsou, a soupravy tam zase složí. Vezeme je přes Polsko a vozíme je každý týden,“ vysvětloval projektový manažer Vojta.

Lidé se mohli podívat i do hotových vlaků pro Estonsko a Lotyšsko. Ty na rozdíl od našich vagonů, které mají v řadě čtyři sedadla a chodbičku, mají v jedné řadě pět sedadel a chodbičku mezi nimi. Jsou tedy širší. „Tady je rozhodně více prostoru,“ libovala si jedna z žen, když si sedadlo vyzkoušela.

Průvodce v další skupině bavil návštěvníky občas lehčím tónem výkladu.

Poodhalil například práci zaměstnanců, kteří hotové soupravy testují. „Máme na to tlupu zaměstnanců, kterým říkáme červení mravenci, protože nocí červené montérky a často doslova prolézají hotovými vagony nebo pod nimi. Ti zkoušejí, zda stěrače stírají a blinkry blikají. Na zkušebních kolejích máme postřikovací rám, kterým pomocí umělého deště zkoušíme, jestli do vlaku některým oknem, dveřmi nebo nezaslepeným otvorem neteče,“ vysvětloval průvodce.

A dodává, že červení mravenci vlak i svým způsobem „nafouknou“. „Podobně, jak se nafukuje žába. Zaměstnanci naženou kompresorem do vlaku vzduch o nějakém tlaku a testuje se, za jak dlouho ten tlak klesne. Jak je tedy vzduchotěsný,“ vysvětlil průvodce.