Jeden den v Rychlebech. Roadtrip až na konec světa!

Česko má zapadlá místa, kam je to z velkých měst pěkně daleko, přesto jsou kouzelná a stojí za to se tam vypravit. Rychleby jsou přesně jedním z takových zastrčených míst.

Pořád trochu neobjevený kraj svírá z jedné strany Hrubý Jeseník a z té druhé polská hranice. Krajinný ráz je tu odlišný od toho, co známe z okolí Ostravy. Je tu podstatně více pusto, přesto všechno tu je k nalezení několik turisticky pozoruhodných míst.

Cestování Jeden den v Žilině. Kdo tam nebyl, jakoby nežil! 10/05/2024

Na roadtrip je potřeba spolehlivé auto, a to nejlépe od firmy Autobond. S dieselovou čtyřkolkou Toyota Hillux, která se na mě hrozivě mračí před zastávkou Stodolní, kde máme s Márou sraz, určitě nezapadneme ani v těch nejtěžších jesenických terénech. Cesta z Ostravy do nejzazších koutů Jesenicka nám bude trvat přes dvě hodiny. Pořádná kára, kterou řídí Mára, startuje a my vyrážíme!

A protože se žádný pořádný roadtrip neobejde bez několika zastávek, volíme tu první už u města Jeseník a v areálu dobře známých lázní spěcháme na první kafe do kavárny hravě pojmenované Vinckovo. Nezůstává jen u kávy, nýbrž ochutnáváme i jahodový sorbet, který je tak dobrý, že spořádáme rovnou dvojitou porci! No a protože se u řízení můžeme střídat, dáváme si taky jednu IPU. Kromě piva tu podávají víno nebo koktejly, z nichž asi nejzajímavěji působí gin s jejich vlastním růžovým tonicem.

Vinckovo se veze na vlně trendy kaváren třetí vlny, batch brew mají skvělé, tak nás naladili, až jsme přemýšleli, co dalšího bychom tu v okolí navštívili. Kdo ví, jestli se do Jeseníku a Priessnitzových lázní někdy nevrátíme na samostatnou reportáž, teď však spěcháme dál. Na každý pád jsou stezky v okolí lázní, kde můžete dýchat ostrý horský vzduch, pít vodu z léčivých pramenů a čerpat sílu do života, směrem z Ostravy tím nejbližším bodem Rychlebských hor.

Další zastávka je jen o kousek dále v obci s malebným názvem Žulová. Tam nás Mára jakožto neomylný průvodce s předchozími zkušenostmi z dobývání konců všemožných světů vede do zdejší kavárny. Přímo ve středu Žulové se totiž nachází Eleanor Café, které má venkovní posezení, kterému se máloco vyrovná. Pokud sem přijedete s dětmi, máte jasné místo, kam zamířit, jedná se totiž o travnatý plácek nazvaný Plážula s pohodlným posezením, kde si děti zároveň mohou hrát.

Celá kavárna navíc působí přesně tak útulně, jak by člověk od takového místa na vesnici čekal. Testujeme domácí limonádu a vegetariánský sendvič s balkánským sýrem a rajčaty, obojí chuťovým testem prochází. Kavárna je logicky připravena na víkendové nájezdníky, otevřeno tak mají jen od čtvrtka do neděle. Spokojeně si to tu odškrtáváme, nasedáme do našeho toyotího mastodonta a pokračujeme dál směrem k městu Javorník, poblíž něhož se nachází hlavní bod našeho roadtripu.

Tím je Račí údolí, v němž je secesní tančírna a nad ní vyhlídka Čertovy kazatelny. Tančírna bývala místem, kde se v meziválečných letech scházeli na zábavy lidé z širokého okolí, kteří často vážili dlouhou cestu, protože z Javorníku je to sem pěšky několik kilometrů. Tančírna, která dlouho chátrala, je dnes nádherně opravená, konají se tu kulturní akce a funguje kavárnička s vnitřním i venkovním posezením.

Výšlap na vyhlídku je krátký, takže jej zvládne prakticky každý. Za pár minut se vám otevře výhled do klikatícího se údolí, které se v těchto jarních měsících krásně zelená. Má to tu meditativní charakter a naplno zde na vás dolehne odlehlost Račího údolí, v němž je zároveň skryto jeho kouzlo. Dnes je to samozřejmě taky ideální místo na pěknou fotku nebo selfíčko.

Druhým takovým instagramovým místem je pak samotná značka Konec světa, která vítá každého návštěvníka při vjezdu do údolí. Vedle ní je restaurace, takže pokud by někomu vyhládlo a na roadtrip si nevzal dostatečné zásoby proviantu, jistě nezahládne. Račí údolí ale skrývá i další pozoruhodnosti jako zříceninu gotického hradu Rychleby, pokud tedy nejste líní na krok, máte zde co objevovat.

Nakonec zastavujeme také v samotném Javorníku, kde jsou touto dobou především polští turisté, protože to sem mají podstatně blíže než my. Javorník překvapuje pečlivě opraveným centrem města. Nadšeně si fotíme hlavní stavby v památkové zóně, jimiž jsou kostel Nejsvětější Trojice a přímo nad centrem impozantně se tyčíčí zámek Jánský vrch. Ten je přístupný včetně zahrad, dva prohlídkové okruhy zahrnují i netradiční sbírku dýmek. V Javorníku a okolních obcích se každoročně v září koná mezinárodní hudební festival nesoucí jméno Karla Ditterse z Dittersdorfu, který na zdejším zámku pobýval.

Mne ještě zaměstnává focení nešťastníka potupně zavěšeného v kleci nad obecním úřadem. Takové detaily mám nejraději. Pravděpodobně sešel z cesty víry, tak tu jeho kostra straší ty, kteří by se snad odvážili vydat v jeho stopách. Ale nelekejme děti, co kdybyste je měli na výletě s sebou!

Místo toho mohou jako my vyskočit na korbu auta a zablbnout si s foťákem. Kdo by taky nechtěl být aspoň na chvíli americká rockstar? Prozatím se spokojíme s představou, že až jednou pojedeme dělat reportáž do USA, obrátíme se na místní pobočku Autobondu, aby nás na krušné americké terény vybavila podobným strojem. Po návštěvě konce světa máme ostatně dobrou přípravu.

Roadtrip se nám chýlí ke konci, nás ovšem čeká ještě docela dlouhá cesta nazpátek, která v trucku pohodlně ubíhá. Rychleby necháváme za sebou, v Javornickém výběžku ale ještě projíždíme trochu zanedbanou Vidnavou, která se snad někdy přidá k Javorníku a své centrum taky jednou vyšperkuje, nebo Mikulovicemi, kde si můžete udělat zastávku na jídlo ve stylové restauraci Paluba. To už je ale z dnešního dne opravdu všechno. Vracíme se do Ostravy unavení, ale šťastní!

Foto: Marek Dušek