Tip na výlet. Stoupání na Vysokou holi, druhou nejvyšší horu Moravy a Slezska

Protáhněte si nohy, pořádně zašněrujte boty a do batohu přidejte hořčík a voltaren. Dnes nás totiž čeká trasa podstatně delší než jiné, na které jste z našich tipů v Magazínu PATRIOT zvyklí.

Atmosféra přituhuje a rozhodli jsme se vám ukázat pohledy z vyšší perspektivy. Dnes se totiž vydáme na 2. nejvyšší horu Moravy a Slezska, Vysokou holi.

Cestování Tip na výlet. Slovenské putování z Oščadnice na Velkou Raču 12/05/2024

Vaším startovním bodem bude Malá Morávka – Karlov pod Pradědem. Pokud jste autem, na výběr máte z několika parkovišť podél cesty Karlovem, možností je také parkování na kraji cesty. Tak jako tak, první kilometry povedou po modré turistické trase podél řeky Moravice, kterou uvidíte po vaší levé straně.

Po pár krocích po modré nás překvapí starý dřevěný rozcestník, který informuje o tom, jak daleko je momentálně New York, ale také nás zve na panáka. My tedy odoláváme, i když v půlce cesty si své rozhodnutí trošku vyčítáme. Ne, děláme si legraci. Potřebujeme dostatek energie a rovnováhu, abychom po cestě nezabloudili do některého z vysokých mravenišť mravence lesního, které spatříme po obou stranách cesty. Cesta je to pozvolná, asfaltová a lehce stoupavá, toho si však téměř nevšimneme. Postupně míjíme zastavení u naučné stezky Velká kotlina. Velká kotlina je totiž součástí Národní přírodní rezervace Praděd, je označována jako „botanická zahrada Jeseníků“, protože až 500 druhů rostlin nalezneme v celé republice pouze zde. Je zároveň jediným místem Jeseníků, kde byl v minulosti opravdový horský ledovec.

Během následujících 5 km mineme rozcestníky Slezská cesta, Velký kotel – nástup a stoupáme klikatou cestou podél dřevěných zábradlí, která rámují kořeny porostlé cesty. Po cestě nás čekají přístřešky. Jeden z nich nás přesvědčuje k zastavení, jelikož se zde rozprostírá přírodní amfiteátr. Nacházíme se přímo ve Velké kotlině, kde protéká hraniční řeka Moravice, která pramení o pár metrů výše. Můžeme si také povšimnout, že kotlina není příliš lesnatá. Díky své prudkosti zde zejména na jaře dochází k lavinám, které s sebou berou všechno a hromadí to na dně kotle. Sníh zde také zůstává neobvykle dlouho – přibližně do června.

Foto: Tomáš Sliwka

Pokračujeme dále po modré značce až k prameni řeky Moravice, který vytéká kousek od dřevěného přístřešku, jenž je vystavěn jako dřevěná terasa. Moravice však na to není sama – ze svahu Velké kotliny vyvěrá spousta drobných pramenů, které stékají do této řeky. Pokud se sem vydáme na jaře, štěstí můžeme mít i na silnější vodopády. My však po krátkém osvěžení ledovou horskou vodou pokračujeme po hřebeni k rozcestníkům Nad Velkým kotlem, poté k rozcestníku Nad Ovčárnou. Zpoza stromů směrem dolů lze spatřit lehce skrytou turistickou chatu Ovčárna, kam sestoupíte po půl kilometru. My jsme se ale rozhodli pokračovat výše, směrem k Vysoké holi a Petrovým kamenům.

Po 600 metrech stoupání dosáhneme ideálního místa, odkud ze všech stran vidíme mnohé body Jeseníků – Mravenečník, Dlouhé stráně, Bílou Opavu, Praděd, který máme jako na dosah ruky, a konečně také Petrovy kameny, ke kterým se však nedostaneme blíže, než nám dovolí dřevěná zábrana. Sedm metrů vysoký skalní útvar z břidlic je jako jediný na světě pokrytý travinou s názvem lipnice jesenická, okolí pak dalším endemitem zvonkem jesenickým, dále řadou horských lišejníků a mechů. Jeho blízké okolí poskytuje domov pro ohrožené druhy dalších rostlin a drobných živočichů, proto byly turistické trasy odkloněny dál od těchto kamenů. A jak už to bývá, i tyto kameny v sobě nesou temná tajemství – údajně byly místem, kde se scházely čarodějnice během sabatů. Objevit se blízko skal tak téměř okamžitě znamenalo obvinění z čarodějnictví. A proč Petrovy? Opět za to může jedna z mnoha pověstí. Nejznámější je ta o zamilovaném kováři Petrovi, který zde našel úkryt se svou milovanou před jejím nepřejícím otcem.

Foto: Tomáš Sliwka

Po drobné epické chvilce postupujeme dále k hraničnímu kameni z roku 1681, který určuje hranici tří dřívějších Jesenických panství – Bruntálského, Loučného a Janovického. Prochází tudy i historická hranice Moravy a Slezska. Nacházíme se ve výšce 1464 m n.m. a před námi se rozprostírá větrná louka s uprostřed se linoucí červenou turistickou trasou. To nejtěžší máme dnes za sebou, v poklidu tak 3 kilometry klesáme přímo k Jelení studánce, kde vyvěrá pramen Stříbrného potoka. Nachází se zde také přístřešek pro turisty, křížení mnoha turistických tras a také jedna, která je součástí ucelené trasy ze Skřítka – žlutá. My se tak souběžně s ní vydáváme po červené, skrze úzkou cestu mezi borovicemi.

Foto: Tomáš Sliwka

Po 3 kilometrech lesní procházkou přicházíme k bývalé chatě Alfrédka. Tato chata patřila k nejstarším loveckým chatám Jeseníků, základy byly položeny už v roce 1856. Chata s kamennými základy vzrostla až do podoby loveckého zámečku, bohužel v roce 1962 vyhořela. O 10 let později byla znovu obnovena na turistickou chatu, bohužel v roce 2002 znovu vyhořela a dnes zde můžeme vidět už jen kamenné zbytky základů. Dále již trasu zakončujeme posledními 6 kilometry po zelené značce, směrem k rozcestníku Mravencovka, který nás lesní zkratkou svede zpět do Karlova, kolem rozcestníku Pod Kloboukem.

Informace o trase

Délka trasy: 20 km

Odhadovaný čas: 6 hodin

Obtížnost: 5/5 (1 – nejlehčí, 5 – nejtěžší)

Nastoupáme: 738 m

Dojezd z Ostravy: 90 minut autem, 140 minut veřejnou dopravou

Vrcholy:, Vysoká hole (1464 m n. m.), Velký Máj (1385 m n. m.), Jelení hřbet (1367 m n. m.), Jelenka (1214 m n. m.).

Další tipy na výlety a kompletně naplánované trasy získáte v unikátních Turistických denících na portále Výlety pro každého.