Nejnovější zprávy: Žhář jednal s rozmyslem. Policie postupně odkrývá detaily hrůzného útoku Konečně: ​Začala rekonstrukce podchodu u náměstí Ostrava-Jih

Auto

Autotest: Jaguar E-Pace není jen pro slečinky

Šéfredaktorova informace, že další auto do testu bude Jaguar, vyvolala v redakci nadšení. Pak se ukázalo, že je to E-Pace, tak trochu městské vozítko pro manželky a přítelkyně fotbalistů. Po celém dlouhém dni v drsné ostravské džungli nakonec musím uznat, že je to skvělé auto nejen pro dámičky.


Autor: Radim Kolibík

Zdánlivě všední ráno, před domem se ale dost sebevědomě naparuje modrý Jaguar. Je obutý na velkých kolech v antracitovém odstínu a nutno říct, že na auto pro slečinky vypadá dost drsňácky a sebejistota z něj jen čiší. Uvidíme, jestli mu dnešní služba v ostravských ulicích trochu nerozhodí čakry.

Začátek zatím dobrý. Usedám za volant a snadno nastavuju sedačku a zrcátka. A hned na úvod první skvělá zpráva pro sponzory krásných fanynek. S mými 185 cm se v autě cítím pohodlně, takže když po čase pošleš padesátikilovou přítelkyni na hostovačku někam za Ural, klidně můžeš Jaguára používat i ty a nemusíš s ním hned spěchat do áček. Byla by to škoda!

Interiéru není co vytknout, všude kůže a kvalitní plasty. Tady se bude tvoje vystajlovaná kráska cítit jako doma. Rychle startuju, samozřejmě stylově tlačítkem. Nikdo nebude v Jaguáru trapně šmátrat po klíčích. Kočka při startu lehce zavrní, ale pak už je na palubě ticho jako v kabině při proslovu trenéra po prohraném derby s Opavou. Ráno je sychravé, zapínám vyhřívání sedaček a toho úžasného volantu. Parádička! Hřeje to tak, že být slečinka s umělými nehty, trochu se bojím, aby se mi k volantu nepřilepily.

Nájezd na čtyřproudovku ukáže, že s výkonem si není třeba dělat starosti. Lehce lechtám plyn, šelma v připojovacím pruhu nasadí ke sprintu a už se řítíme do Ostravy. Vnější svět mě neruší, kabina je opravdu skvěle odhlučněná i při mírně nelegálních rychlostech. Let bohužel netrvá dlouho, před Porubou se to klasicky štosuje. Dneska mě to ale nerozhází, mám přece adaptivní tempomat a ten za mě tyhle mrzutosti řeší s přehledem. Jaguár si sám přibrzdí, udržuje odstup a kolonou se posunujeme plynule bez nutnosti mého zásahu. Pohoda! Mám tak dost času prozkoumat audiosystém. Displej by mohl být o kousek větší, ale jinak mi Jaguár hraje moc hezky, kdybych se ztratil, navigace mi bleskově poradí a nedělá jí problém komunikovat s ajfounem. Podle množství různých připojovacích portů, které se v autě nacházejí, bych asi dokázal spojit audiosystém i s gramofonem po babičce.

Z kolony jsme venku, sjíždím z Rudné a mířím směrem k DOV. Snídaně bude dneska v CoKafe. Tramvajový pás a koleje na Ruské jsou po ránu ještě mokré, ale tuhle čtyřkolku to nerozhodí. Mírný skluz na kolejnici, nějaké ty kočičí hlavy, ale Jaguár se nenechá vyvést z konceptu, a i mé plomby zůstávají na svém místě. Tady je prostě ve svém živlu.

Přítomné hipstery Jag asi do kolen nedostane, ale já s ním stejně přijedu až k výloze a zaparkuju ho vedle těch jejich stylových bicyklů. VIP přece nepůjde z parkoviště takový kus pěšky! Lehce pohrdavé pohledy a poznámky o tajících ledovcích jednoduše nevnímám, to Richardovo kafe a pohled na Jaguára za oknem za to prostě stojí.

Po snídani následuje rychlý přesun do Karoliny. Už příjezd do garáží značí, že tady jsme doma! Podvozek na velkých kolech luxusně překonává příčné prahy, a protože sedím výš, nemusím se u parkovacího automatu marně natahovat po lístku jak Petr Čech po centrovaných míčích. V garážích je docela narváno, asi už začala vánoční horečka v Pandoře. Po návratu zpátky do podzemí si uvědomím ještě jeden benefit. Unikátní modrá metalíza Jaguáru dokonale vyčnívá v záplavě bílé konfekční průměrnosti okoloparkujících SUV a návrat k autu se tak tentokrát koná bez zmateného pobíhání po celých garážích.

Obtěžkán nákupem se opět vžiju do role profesionální přítelkyně úspěšného sportovce a znovu ocením bezklíčové odemykání i elektricky otevírané víko kufru. Mimochodem, kufr je tak akorát velký, disponuje i simply clever háčky na tašky a v pohodě uveze designový kočárek. Takže kdyby se ti tvůj vztah s přítelkyní posunul do vyšší rodičovské ligy, zůstaň v klidu. Malý fotbalista se vejde i s výbavičkou, a ještě zůstane místo na kopačky. Vyzkoušeno za vás!

Po Karolině je ještě třeba zařídit něco v centru Ostravy. Chvilka kroužení při hledání parkovacího místa zahrnuje i obdivné pohledy kolemjdoucích. Šelma na kufru budí respekt u řidičů aut, která se za mnou seřadila, tak to mám pro jednou bez nervů a hlasitého troubení. Díky jemně pracující automatické převodovce a parkovací kameře se skvělým obrazem, zvládám podélné parkování s klidem britského gentlemana. Ten přejetý obrubník ani nevnímám, Jag opět prokázal, že přesně tyhle nástrahy městské džungle miluje.

Domů dneska pojedeme dál ale za to horší cestou. Vedlejší silnice mě zavedou až kamsi k Pusté Polomi. Klikaté a rozbité okresky a Jaguár ve sportovním módu znamenají velký úsměv na tváři. Devítistupňový automat mi snad čte myšlenky, jak rychle to tam sází, a podvozek se drží asfaltu jako Berbr své funkce. Mít v kabelečce na sedadle spolujezdce drahého psa, asi by se z toho kalupu chudák rozklepal jak ratlík. Ale neboj, tohle tvoje přítelkyně nikdy zkoušet nebude!

Instagramový profil si žádá pořádnou fotku, takže se s Jaguárem vydrápeme až na vyhlídku nad Raduní. Čtyřkolka na polňačce nezaváhá ani vteřinu. Při následné snaze dostat do záběru auto i zámek zároveň se lesem nese praskání chladnoucích výfuků a musím se Jaguárovi v duchu omluvit. Za odměnu dostane vysokooktanový benzín a dneska může i do garáže. Zaslouží si to. Ukázal, že moje předsudky byly liché. S provozem v režimu „mama taxi“ si v Ostravě poradil dokonale a teprve když se dostal z města, vystrčil drápy a ukázal, že obstojí i jako uhrančivý, reprezentativní a překvapivě obratný stroj třeba pro úspěšného fotbalistu.

Fotogalerie

Autor: Radim Kolibík