Deník uprchlice. Vždy, když je poplach v Dnipru, říkám si: žiješ, můj muži?

Oksana Liashenko utekla se svým šestiletým synem Míšou z města Dnipro (bývalý Dněpropetrovsk). Portétní fotografka se stala spolupracovnicí Magazínu PATRIOT a píše i fotí svůj ostravský deník.

Tak často jsme se jeden druhého nezeptali: jak se máš?

Když mi manžel nebere telefon, začínám se o něj bát. Minulý týden se v našem městě Dnipro ozvaly sirény až osmkrát denně, vidím je ve Viberu. Pozor, byl vyhlášen poplach, všichni do úkrytu!!! A se pak čeká, až to přijde... POZOR, KONEC POPLACHU!

Trvá to 30 minut a někdy uběhnou i 2 hodiny, než se poplach zruší a pak si radostně vydechnete...

Ruská letadla ničí letiště Dněpr a vojenská zařízení, to se ale tady ve zprávách moc neuvádí, protože na Ukrajině jsou nyní větší ztráty a více zničená a ohrožená místa!

Můj manžel Vadim pomáhá místní územní obraně, pro posílení našeho města Dnipro se toho udělalo hodně, držíme se!

Mí rodiče, kteří bydlí v rodinném domku, vždycky na jaře zasadí trochu brambor, cibuli, postaví skleník na rajčata a okurky, připraví půdu na sezónu, sázejí zeleninu.

Je to jejich velká radost, letos na jaře jsou první dny a týdny v důchodu, sadí toho ještě více než obvykle, protože nevědí, jaká bude situace s potravinami v budoucnu na Ukrajině.

Ptala jsem se syna, který se začal učit česky, jaká slovíčka má rád, překvapíl mě - bylo to slovo ahoj a boty. A co se ještě Míšovi v Česku líbí? Třídění odpadků, ví, jak je to pro přírodu důležité, na Ukrajině s tím teprve začínají.

A další naše novinky v Ostravě? Syn Míša nastoupil do školky. Zatím je to pro něj těžké a jazyková bariéra zde hraje svoji roli, našla jsem ale zajímavý program na učení slovíček v češtině.

Míša se v neděli půl dne učil, zajímá ho to, protože podobných slov je mnoho a význam může být i opačný.

Zatím ještě nenašel žádné nové kamarády, určitě to nějakou dobu bude trvat. Doufám, že si brzy zvykne v nové školce a bude vše v pořádku.

Letos půjde do první třídy, doufám, že doma na Ukrajině!