Nejnovější zprávy: Ostravská laboratoř bude vyšetřovat covid ze slin, stačí zakašlat a plivnout Jak jsem přežila covid, aneb když se člověk dusí, jen když zvedne ruku

Proměny kraje

Moravskoslezský kraj se chystá na existenci bez uhlí. Co bude vytápět domácnosti?

​Odklon od spalování uhlí je v Moravskoslezském kraji technicky proveditelný, ale na přechodnou dobu by ho musel nahradit plyn.

Uhelná alektrárna. Ilustrační foto: pixabay.com

V dalších letech při přechodu na bezemisní zdroje by musely plyn nahradit zřejmě malé jaderné reaktory, které jsou v současné době ve vývoji. Vyplývá to ze studie, kterou si kraj nechal zpracovat a s jejímiž výsledky seznámil novináře hejtmanův náměstek Jakub Unucka (ODS).

V kraji se vyrábí z uhlí, téměř výhradně černého, 64 procent tepla. Z drtivé většiny také černé uhlí využívá systém centrálního zásobování teplem, který v kraji dodává teplo více než 250.000 domácností, tedy téměř 750.000 lidí.

Státní Uhelná komise tento měsíc doporučila ukončit využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038.

"Pokud chceme odejít od uhlí, tak jinou možnost než plyn zatím nemáme. Plyn je přechodový prvek, ale bez něho se v následujících letech neobejdeme," řekl Unucka.

Plyn má podle něj podobný dopad na klima jako uhlí, ale tento dopad je na rozdíl od uhlí v místě těžby, ne v místě spalování. Obnovitelné zdroje energie jsou sice ekologické, ale samy o sobě pokryjí jen zlomek energetických potřeb v regionu.

"Pokud chceme v roce 2050 splnit klimatické cíle a mít opravdu bezemisní vytápění, tak v tuto chvíli je možné pouze teplo z jádra. Jiný bezemisní zdroj není," řekl náměstek.

Malé jaderné reaktory jsou podle něj v současnosti ve vývoji a dříve než v roce 2040 jejich využití nebude možné.

"Do roku 2030 by šlo co nejvíce spořit, využít biomasu, využít tepelnou energii v odpadech, využít všechny možné odpadní plyny a částečně solární a větrné elektrárny a šlo by přejít z uhlí na plyn," řekl. Jako poslední by se na plyn připojila elektrárna v Ostravě-Třebovicích v roce 2029.

Pak by se podle náměstka mohl kraj připravovat na instalaci malých jaderných zdrojů, budou-li k dispozici.

"Od roku 2040 do roku 2050 by mohlo dojít k tomu, že na třech nebo čtyřech místech v kraji by mohly být uhelné teplárny nahrazeny malými modulárními reaktůrky. Bude záležet na státu, jestli využije místo pro jadernou elektrárnu Blahutovice a postaví tam velký zdroj," řekl Unucka.

Centrální zásobování teplem by podle něj mohlo být v roce 2030 bezuhelné. Kraj se ale musí rozhodnout, zda ho zachová pro budoucí využití jaderné energie, nebo se tato síť zruší a u každého domu bude samostatné tepelné čerpadlo nebo plynová kotelna.

"Předpokládám, že zhruba do roka bude jasné, kterou cestou kraj půjde," řekl Unucka.

Domácnosti v kraji podle něj ročně využijí zhruba 500.000 tun uhlí, v kraji se ho ale celkem spotřebuje pět milionu tun. Většinu využije průmysl.

Přechod velkých podniků na bezuhelné technologie však bude složitější. Firmy budou potřebovat mnohem více energie a velmi kvalitní a stabilní síťové připojení.

"Transformace našeho podniku bude samozřejmě velmi náročná, popravdě řečeno to vypořádání se s ní bude jenom tak rychlé, jak efektivní a rychlá bude dotační podpora pro tento proces z Evropské unie a ze státu," řekl generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Podle zástupců průmyslových podniků se stát do budoucna bez jaderné energie neobejde.