Nejnovější zprávy: Na přejezdu ve Frýdku-Místku narazil vlak plný lidí do náklaďáku Zeď nad Bazaly pokryjí barvy s ostravským prachem

Společnost

Moravskoslezský kraj zasáhla před 25 lety děsivá povodeň. Vyžádala si dvacet obětí

Morava a Slezsko se na začátku července 1997 staly dějištěm jedné z největších přírodních katastrof 20. století ve střední Evropě.

Foto: se souhlasem Povodí Odry

Na většině toků byly dosaženy dosud nepozorované a nezaznamenané průtokové hodnoty. Povodně si vyžádaly 20 obětí na lidských životech. Bylo zničeno přes 300 domů a kolem 5500 jich bylo poškozeno. Zdevastováno bylo téměř 500 kilometrů silnic a místních komunikací a také zhruba 100 kilometrů železnic. Škody v povodí Odry dosáhly částky 20 mld. korun. Celkově bylo povodní zasaženo 202 obcí, z toho zhruba 67% v okresech Bruntál a Jeseník.

V letech 1997 až 2004 byly odstraněny škody z této povodně nákladem ve výši 2,1 mld. korun pomocí 444 stavebních akcí. Od povodně 1997 do současnosti se podařilo vybudovat 100 nových protipovodňových opatření.

„I přes často zdlouhavé a složité majetkoprávní vypořádání v rámci přípravy jednotlivých staveb jsme vybudovali 100 nových protipovodňových opatření v hodnotě kolem 3,5 mld. korun jednak z dotačních prostředků ministerstva zemědělství a jednak z vlastních zdrojů státního podniku. V posledním období jsme dokončili hráz podél Ostravice v Paskově nebo říční hráz u Baštice ve Starém Městě u Frýdku–Místku nebo rekonstrukce jezu na Lomné v Jablunkově a bystřiny Mohelnice v obcích Krásná a Raškovice. Letos například plánujeme zahájit výstavbu protipovodňových hrází podél Odry a Stružky v Bohumíně Pudlově, zvýšit ochranu proti povodním v Českém Těšíně proti velkým vodám z Ropičanky a Sadového potoka, nebo zahájit rekonstrukci druhé etapy Žermanického přivaděče. Kromě budování protipovodňových opatření na tocích jsme se také zaměřili na modernizaci a posílení bezpečnosti vodních nádrží Těrlicko, Olešná, Šance a také Morávky, na níž v současnosti stavební práce probíhají. Na podzim letošního roku předpokládáme zahájit rekonstrukci VD Baška,“ konstatoval generální ředitel státního podniku Povodí Odry Jiří Tkáč.

Povodeň v červenci 1997 s jejími následky překonala všechny do té doby známé povodňové události a zapsala se tak do historie. Následky a škody by měly daleko větší rozsah nebýt vodních děl Vodohospodářské soustavy povodí Odry, především nádrží Šance a Slezská Harta. Obě přehrady výrazným způsobem ovlivnily velikost průtoků.

„Významnou úlohu sehrálo nově vybudované vodní dílo Slezská Harta. Stavební práce byly na přehradě zahájeny počátkem roku 1987 a dokončeny v roce 1997, tedy v roce, kdy náš region zasáhly červencové povodně. Nádrž měla být podle odhadů naplněna v roce 2002. Právě extrémní srážky a povodně v letech 1996 a 1997 naplnění tohoto vodního díla výrazně urychlily. Dílo odolalo extrémním podmínkám a vzrůstajícímu tlaku masy vod. Potvrdilo se, že Slezská Harta má kromě významné funkce zásobování vodou také vysokou účinnost v protipovodňové ochraně,“ uvedl technický ředitel Břetislav Tureček. „Jedná se o vodní dílo, které má také významný ekologický přínos díky možnosti nalepšování průtoků řeky Moravice v obdobích sucha a zátopa Slezské Harty má také příznivý vliv na kvalitu pitné vody v níže ležící vodárenské nádrži Kružberk. Možná bychom si zde měli zdůraznit, že za posledních 25 let odborná a zejména laická veřejnost postupně začala velice intenzivně vnímat i opačný extrém, a to suchá období, která umí naše nádrže spojené a pracující v rámci vodohospodářské soustavy účinně řešit," dodal.

Při povodních v roce 1997 dosáhla historicky nejvyšších průtoků řeka Opava. Přitom oblast na horní Opavě má velmi nízkou povodňovou ochranu. Po deseti letech bádání, studií a analýz vláda České republiky v roce 2008 rozhodla o realizaci rozsáhlého projektu protipovodňových opatření na horní Opavě. Právě tuto oblast bude spolu s dalšími opatřeními chránit připravovaná přehrada Nové Heřminovy. Soubor protipovodňových opatření na horní Opavě se státnímu podniku Povodí Odry daří úspěšně naplňovat. Do současnosti byly vybudovány čtyři suché nádrže, doplněna síť měřících stanic o devíti objektech, proběhla rekonstrukce jezu Kunov na řece Opavě, byla vybudována protipovodňová hráz v Holasovicích a kompenzační říční hráz na polském území pod Krnovem včetně jejího zavázání na českém území.

Majetkoprávní vypořádání pro vodní dílo Nové Heřminovy je prakticky ukončeno. Celkový objem vynaložených finančních prostředků v období 2009 až 2021 na opatření na horní Opavě činil kolem 1,3 mld. korun. V současnosti se připravuje projektová dokumentace pro údolní nádrž Nové Heřminovy a úpravu toku Opavy přírodě blízkým způsobem, která navazuje na přehradní hráz přes obce Zátor, Brantice a město Krnov. Celkem opatření zajistí ochranu zhruba 16 tisíc obyvatel a dvou tisíc stavebních objektů. Všechna připravovaná opatření by měla být dokončena a uvedena do trvalého provozu kolem roku 2030.

„Pro povodeň v červenci 1997 byly rozhodující dvě krátce po sobě následující etapy extrémních dešťů, které byly vyvolané povětrnostní situací zvanou "tlaková níže po trase V b". Tento souběh okolností se může kdykoliv opakovat i na dalších místech v povodí Odry. Zasazením do dlouhodobého historického měřítka je povodeň sice mimořádnou událostí, ale nikoliv neobvyklou. V červenci roku 1997 jsme zažili největší povodeň dosud v měřené historii od roku 1890 na většině toků. Podobná povodeň byla snad v roce 1813. Počtem obětí i velikostí povodňových škod byla povodeň 1997 zcela výjimečná. Měla zásadní vliv na nastartování procesu zvýšení povodňové ochrany obyvatel v mnoha oblastech – legislativní, stavební i organizační,“ ukončil generální ředitel Tkáč.

Za neméně důležité v ochraně před povodněmi považuje Povodí Odry předpovědní povodňovou službu, zejména na významných vodních nádržích, kterými jsou ovlivňovány velké vody, a to ve spolupráci s ČHMÚ. K tomu je provozován vodohospodářský dispečink s nepřetržitou službou, který shromažďuje monitorovací data z více než 100 průtokových a 80 srážkoměrných stanic.

Důležité preventivní opatření je stanovování záplavových území a jejich aktivních zón. Od roku 1997 byla stanovena záplavová území na délce vodních toků blížící se 1250 kilometrů na základě 150 studií odtokových poměrů řek a potoků zajištěných státním podnikem Povodí Odry. Tyto znalosti jsou pak každodenně uplatňovány v posudkové, poradenské a vyjadřovací činnosti.