Nejnovější zprávy: Tato hrůza už je minulostí. Obří skládka konečně mizí z Muglinovské ulice Punč bar na Masarykově náměstí baví Ostravu. Nabízí nápoje i luxusní výhled

Ostravská kina

Ostravská kina: Když se chodilo k Láďovi, do Edisona, Luny a Vítka

Ostrava měla v době největší slávy biografů na čtyřicet kamenných kin a návštěvnost většiny z nich byla vysoká.

Kino Edison v roce 1975, na místě bývalého kina vznikla v roce 1995 postmodernistická stavba, v níž se nachází pobočka společnosti nabízející doplňky stravy, kosmetické výrobky a parfémy. Foto: Archiv města Ostravy

I když se velkou konkurencí kinům stala od padesátých let televize, ještě v osmdesátých letech měla Ostrava kin dost a dost. Zhruba dvacítku. Dnešní moderní doba znamenala i postupný pokles popularity kin.

V Ostravě vznikly dva multiplexy o více sálech a zůstala malá kina pro nadšence a náročné diváky. Z těch velkých je jedinou čestnou výjimkou stále fungující kino Luna v Zábřehu.

Archiv města Ostravy se rozhodl letos všechna ostravská kina připomenout. Připravil profily ostravských kin, které možná leckomu z Ostravanů připomenou jeho mládí, první rande a návštěvy filmových trháků, které v socialistické televizi moc vidět nebyly.

Tentokrát se podíváme na historii kin v Zábřehu a Hrabůvce.

Šaman kino zvelebil, po jeho smrti dostalo i název Láďa

Nejstarší kino v Zábřehu bylo zřízeno v nárožním domě s hostincem, který mezi lety 1899 až 1900 vystavěl rolník Rudolf Šugar. Od něj v roce 1911 odkoupili podnik František Kurfirst a Ladislav Šaman, představitel místní sociální demokracie.

Ještě před 1. světovou válkou Ladislav Šaman provedl potřebné úpravy sálu a zřídil v něm nejstarší kino v Zábřehu nad Odrou. Po smrti Ladislava Šamana v roce 1924 začala kino provozovat Dělnická akademie pod názvem Hvězda.

V roce 1926 získala licenci místní Dělnická tělocvičná jednota (DTJ), která změnila název na bio Šaman a roku 1928 na kino Láďa. Oba názvy přitom odkazovaly na jméno původního majitele.

Kvůli paláci sportu zaniklo jedno z největších společenských center

Biograf disponoval 409 místy a dalšími 50 přístavky. V letech 1932 a 1933 byl přizpůsoben k promítání zvukových filmů.

Jeden z nejstarších dochovaných plakátů ke kinu Láďa, uváděné němé filmy jsou dnes běžnému divákovi neznámé, v komedii Šest mušketýrů (1925) účinkoval mj. Karel Lamač, americký film Postrach ženatých aneb Vlastní cestou se v originále jmenoval Miami (1924), hlavní představitelka Betty Compson patřila ve své době k nejlépe placeným herečkám v Hollywoodu. Foto: Archiv města Ostravy

Od roku 1948 bylo kino přejmenováno na kino Lípa a toto pojmenování mu zůstalo až do jeho zániku. V roce 1976 kino přestalo promítat v souvislosti s připravovanou demolicí celé oblasti, kde byla naplánovaná výstavba Paláce kultury a sportu Vítkovice.

Kino Lípa, 70. léta 20. století, dům č. p. 368 stál v prodloužení ulice Sovovy v místech současného parkoviště u Ostravar Arény. Foto: Archiv města Ostravy

Zanikl tak objekt, který byl jedním z největších společenských center v Zábřehu první poloviny 20. století a jedním z nejstarších zděných kin v Moravskoslezském kraji.

Luna měla jedno z největších pláten v Československu

V roce 1970 bylo v Zábřehu uvedeno do provozu kino Luna. Stavba byla prohlášena za nejlepší realizaci roku 1970 v oboru individuálních staveb občanské vybavenosti Stavoprojektu v Ostravě.

Výřez z programu ostravských kin pro týden od 2. 10. až 8. 10. 1970, v provozu tehdy byla čtyři kina včetně nového kina Luna. Foto: Archiv města Ostravy

Projekční plocha s rozměry 18 krát 9 metrů se řadila k vůbec největším v Československu. Čelní stěna kina byla původně obložena břidlicovým obkladem, v němž byla zasazena kovová plastika květu, ale ještě v průběhu 70. let byla tato břidlicová fasáda nahrazena plechem.

Kino Luna, 70. léta 20. století, autorem návrhu kina Luna byl Bronislaw Firla, na konstrukci se podílel Bohumil Kozlík a na interiéru Václav Šafář. Foto: Archiv města Ostravy

V roce 2010 bylo kino vybaveno i díky přispění Statutárního města Ostravy kompletní technologií digitálního kina, souběžně byla zachována analogová projekce na 35 mm filmovém pásu. Kapacita sálu činí 522 míst.

Od roku 2013 začala postupná modernizace kina, úpravou prošly vnitřní prostory i fasáda. V průběhu roku 2015 získal novou podobu také prostor před kinem. Provoz kina Luna zajišťuje Kulturní zařízení Ostrava-Jih. Součástí kina je také kavárna v prvním patře objektu.

Edison přicházel o diváky kvůli novým moderním kinům v okolí

V roce 1929 získala organizace válečných poškozenců v Hrabůvce kinolicenci k provozu biografu. Kino, které bylo nově vystavěno v průběhu roku 1929, a od ledna 1930 v něm probíhala filmová představení, získalo název Edison.

Kino Edison, asi 40. nebo 50. léta 20. století, budova č. p. 361 stála na křižovatce ulic U Haldy a Závodní. Foto: Archiv města Ostravy

V listopadu 1930 jej odkoupili manželé Lepkovi, kteří roku 1932 kino opatřili zvukovou aparaturou. Po roce 1948 bylo kino Edison zařazeno pod státní správu kin. Od 60. let se potýkalo s klesajícím počtem návštěvníků, v okolí totiž vznikala nová moderní kina, která nabízela divákům vyšší komfort.

Obyvatelům nových sídlišť sloužila kina Jiskra a Hutník

Situaci nezachránila ani úprava kina v roce 1967, jež umožnila projekci širokoúhlých filmů. Poslední film se v kině Edison promítal na konci roku 1975, poté byl objekt předán k užívání ostravskému studiu Krátkého filmu. Budova biografu byla zbourána v prosinci 1986.

Obyvatelům nově vznikajících sídlišť sloužilo od 50. let také kino Jiskra na Odborářské ulici v Hrabůvce. Podobné kino bylo zřízeno také na vznikajícím sídlišti Stalingrad pod názvem Hutník a našli bychom je na Pavlovově ulici v Zábřehu. Obě kina sloužila jako určité kulturní provizorium až do poloviny 70. Let.

Kino Vítek patřilo učilišti, Bontonfilm znamenal jeho konec

V květnu 1969 bylo otevřeno nové kino Vítek v Hrabůvce. Vystavěno bylo společně s dalším pavilonem učiliště Vítkovických železáren.

Oznámení o otevření kina Vítek, Nová svoboda, 21. 5. 1969, objekt kina je součástí Vítkovické střední průmyslové školy na Hasičské ulici. Foto: Archiv města Ostravy

Nové kino Vítek tak doplnilo objekt učiliště, obsahující kromě výukových prostor také dvě tělocvičny, hvězdárnu, krytý bazén, o širokoúhlé kino. Provoz kina rovněž spadal pod střední odborné učiliště.

Kino Vítek, 80. léta 20. století, po ukončení provozu adaptoval prostory kina pro své potřeby Taneční klub Akcent Ostrava, bývalý promítací sál slouží k tanečním vystoupením. Foto: Archiv města Ostravy

Po roce 1989 se změnili provozovatelé kina. V roce 1999 kino provozovala společnost Bontonfilm, která se nedohodla s vlastníkem kina - odborným učilištěm na výši nájemného. Po 30 letech činnosti tak kino Vítek od 1. listopadu 1999 ukončilo svůj provoz.

Zpracoval Tomáš Karkoszka, Archiv města Ostravy