Ostravská kina: V Mariánkách se promítalo ve Slavii i v Adrii U Koule
Ostrava měla v době největší slávy biografů na čtyřicet kamenných kin a návštěvnost většiny z nich byla vysoká.
I když se velkou konkurencí kinům stala od padesátých let televize, ještě v osmdesátých letech měla Ostrava kin dost a dost. Zhruba dvacítku. Dnešní moderní doba znamenala i postupný pokles popularity kin.
V Ostravě vznikly dva multiplexy o více sálech a zůstala malá kina pro nadšence a náročné diváky. Z těch velkých je jedinou čestnou výjimkou stále fungující kino Luna v Zábřehu.
Archiv města Ostravy se rozhodl letos všechna ostravská kina připomenout. Připravil profily ostravských kin, které možná leckomu z Ostravanů připomenou jeho mládí, první rande a návštěvy filmových trháků, které v socialistické televizi moc vidět nebyly.
Tentokrát se podíváme na historii kin v Mariánských Horách.
Pedagogům se nelíbilo, že do kina chodí školní děti
První kino v Mariánských Horách otevřeli hostinský František Frank a zednický mistr Bartoloměj Crhounek pod názvem Elektrické lidové divadlo. Kino zahájilo provoz večerním představením v sobotu 30. září 1911.
Čelní pohled kina Frank a půdorys sálu se 437 sedadly na rohu dnešních ulic Přemyslovců a Závišovy, 1911. V kině se promítalo do roku 1925. Foto: Archiv města Ostravy
V Elektrickém lidovém divadle se promítalo v prostorné dřevěné budově, která stála na rohu dnešních ulic Přemyslovců a Závišovy.
Reklama na zahajovací představení nového kina Frank v sobotu 30. 9. 1911. V kině se promítalo jedno představení v sobotu a tři představení v neděli. Filmy byly většinou opatřeny českými titulky jako v jediném kině na Moravě. Foto: Archiv města Ostravy
Představení si často nechtěly nechat ujít ani školní děti, což se nelíbilo pedagogům místních škol, protože podle jejich názoru „kusy tam hrané jsou většinou pro mládež školou povinnou nevhodné, ba zrovna znemravňující“.
Neposlušné žáky vyveďte a jejich jména nahlaste škole
Žádali dokonce, aby byli „neposlušní žáci“ z kina vyvedeni a jejich jména předána škole. V roce 1919 přistavěl majitel kina k jeho čelní straně čekárnu, v níž se nacházela pokladna a bufet, a zvětšil projekční místnost. Bio Frank přestalo promítat roku 1925.
Nejznámějším kinem v Mariánských Horách bylo kino Slavia, které začalo promítat v roce 1915 v sále hotelu Slavia na rohu dnešních ulic 28. října a Slavníkovců.
Reklama na filmové představení v kině Slavia z roku 1915, které se tehdy nacházelo ve stejnojmenném hotelu na ulici Slavníkovců. Foto: Archiv města Ostravy
Povolení k užívání adaptovaného sálu hotelu pro kino s kapacitou až 400 diváků bylo uděleno v prosinci 1914 Anně Sylnée-Stranské z Vídně. V roce 1915 převzal provozování kina Jan Slabý z Hulvák.
Novou budovu kina navrhli bratři Špačkové
Tehdy ještě němá filmová představení doprovázel pianista s houslistou a překladatelem, který německé titulky překládal do češtiny. Po vzniku Československa došlo k odnětí kinematografických licencí soukromníkům.
Majitelkou licence kina Slavia se tak v roce 1923 stala Československá dělnická tělocvičná jednota v Mariánských Horách, kterou manželé Slabí zastupovali.
Návrh na stavbu kina Slavia na ulici Slavníkovců podle projektu bratří Špačků ze Slezské Ostravy, 1924. Foto: Archiv města Ostravy
V roce 1924 nechali postavit podle projektu bratří Špačků ze Slezské Ostravy zcela novou budovu na ulici Slavníkovců v těsné blízkosti hotelu Slavia, kam se kino přestěhovalo.
Kino Slavia na ulici Slavníkovců, 1975. Provoz kina skončil v roce 1988. Foto: Archiv města Ostravy
Asi nejvýznamnější veřejnou realizací bratří Špačků je budova Městské spořitelny ve Slezské Ostravě z roku 1929.
První promítání v novém kině se konalo 29. listopadu 1924. Jan Slabý zemřel v roce 1940 a vedení kina převzaly jeho děti Jan a Jiřina Slabí.
V kinech se nekonala pouze filmová představení, ale také popularizační přednášky doplněné filmovými ukázkami. Přednáška o polárních badatelích „Hrdinové severního pólu“ se uskutečnila v kině Slavia 14. ledna 1941. Foto: Archiv města Ostravy
Licence Františka Franka na provozování kina Bio Frank byla v září 1925 převedena na Okresní péči o mládež. Nové kino Osvěta nejprve promítalo v sále hotelu Slavia, kde dříve provozoval kino Jan Slabý, a od roku 1927 v sále nedalekého hotelu U Koule, známého střediska sociální demokracie.
Hostinec U Koule na rohu dnešní ulice 28. října a Přemyslovců s kinem Osvěta, 30. léta 20. století. Poslední představení se v kině konalo v roce 1955 a o čtyři roky později byla budova hostince demolována. Foto: Archiv města Ostravy
Nový sál byl téměř stejně velký jako sál kina Slavia. Čistý zisk z promítání byl určen na podporu osiřelých a nejchudších dětí. Kromě filmových představení se zde často pořádaly koncerty a jiné kulturní akce. Od roku 1941 až do svého uzavření v roce 1955 neslo kino název Adria.
Zpracovala Šárka Glombíčková, Archiv města Ostravy