Přínos vlastní koksovací baterie je rovněž energetický: vedlejším produktem koksovny je totiž koksárenský plyn, který pak slouží k ohřevu v dalších hutních agregátech. Modernizovaná baterie využívá nejlepší dostupné technologie, takže například při samotném vytlačování koksu jsou odsávány veškeré zplodiny.
Vedoucí provozu koksochemické výroby Jindřich Cieslar řekl, že když se v 60. letech minulého století stavěly v železárnách koksárenské baterie, neměly prakticky žádné ekologické prvky. V Třinci byly takové baterie čtyři. „Když jsme prováděli generální opravy v 90. letech, tak na nich už ekologická zařízení svého druhu byla, ale ne ještě v tom rozsahu, v jakém to máme všechno navěšené na této baterii. Prakticky z této baterie by žádné emise tuhých znečišťujících látek a ostatních chemických látek do ovzduší jít neměly,“ řekl Cieslar.
Kapacita výroby jedné baterie je 350.000 tun koksu ročně. TŽ používají dvě baterie, modernizací už prošly obě. „Tím pádem budeme v koksu soběstační a nebudeme potřebovat další nákupy. Koks máme jenom pro svoji spotřebu,“ řekl Czudek. Koks se spolu s rudou používá do vysokopecní vsázky pro výrobu surového železa.
Ředitel řekl, že pro výrobu koksu železárny využívají z poloviny uhlí vytěžené v Moravskoslezském kraji a z poloviny uhlí ze zahraničí, zejména z Polska. Zkoušely už i uhlí dovezené ze zámoří. „Náš záměr je ale maximálně využívat uhlí z OKD,“ řekl Czudek.
V Třineckých železárnách pracuje přes 7000 lidí, a to včetně provozů v Ostravě-Vítkovicích, Starém Městě u Uherského Hradiště a Závodu sochorová válcovna v Kladně. I s dceřinými firmami mají TŽ kolem 10.000 zaměstnanců. Loni dosáhly čistého zisku 2,78 miliardy korun, o necelých 270 milionů korun méně než v roce 2014. Jediným akcionářem železáren je mateřská společnost Moravia Steel miliardáře Tomáše Chrenka.