Nejnovější zprávy: Průlomová novinka. Záchranáři mohou poskytnout transfuzi už ve vrtulníku Česká stopa v Londýně. Na opravu Big Benu bylo použito lešení z Karviné

Proměny kraje

V Karviné vznikne obří zábavní park. Inspiraci najde v hornictví i Mirakulu

Pokud se plány povedou přetavit v realitu, bude to velké. V Karviné by měl vzniknout – vedle zamýšleného projektu Eden Silesia, unikátní zábavní park. Otevřít by mohl už v roce 2025.

Ilustrační foto: se souhlasem Parku Mirakulum

Karviná se mění. Dávno už není hornickým městem, ba naopak, dívá se směrem do budoucna a chce na své území nalákat turisty.

Nedávno byl představen projekt Eden Silesia, který by měl vzniknout na území staré Karviné do roku 2027. Velkokapacitní skleníky, které simulují různé klimatické podmínky, mají sloužit vzdělávání, vědě a výzkumu. Stanou se taky exkluzivní turistickou atrakcí.

Skleníky by měly vyrůst v bývalé karvinské zóně Nad Barborou. A vedle nich by měl stát i nový zábavní a naučný rodinný park, jehož realizátorem se stane soukromý investor Pavel Ďurďa. Ten už několik let spolupracuje s Jiřím Antošem, který ve středočeských Milovicích vybudoval velký rodinný park Mikarulum. Odtud by si nový park v Karviné rád nabral inspiraci.

„Nový park by se měl krásně doplňovat s projektem Eden Silesia. O tom, že vedle sebe mohou dobře fungovat, svědčí i to, že se architekt Jiří Fiala, který se podílí na přípravě projektu Eden Silesia, stal i mým architektem,“ prohlásil Ďurďa. „Nebude se jednat o park s kolotoči, do toho bych nešel. Naopak, bude to zábavně edukační park, kde budou děti v kontaktu s rodiči. Nikde v okolí tady nic takového není, nejbližší je právě až v Milovicích,“ dodal.

Podle architekta Fialy bude park tematicky zaměřen na techniku a její přínos společnosti zejména na konci 19. století. „Na základě hry budou děti nejen poznávat principy přírodních věd, technických a průmyslových vynálezů ve vztahu k hornickému odkazu, ale i rozvíjet svou fantazii,“ řekl Fiala, jenž se při ztvárňování atrakcí inspiroval hlavně hornickými motivy.

Součástí parku bude dokonce i jedna stávající zkrácená těžní věž, která bude propojena s dalšími dřevěnými věžemi. V parku bude umístěna taky replika části hornické kolonie, plánují se naučné stezky, vláček, vodní svět, stezka v korunách stromů, labyrint, zóna pro nejmenší děti, velké skluzavky, nafukovací atrakce, amfiteátr, kontaktní zoo, farma či podzemní tunel v podobě šachty, který propojí lesní důl s hradem. „Atrakce budou vznikat v etapách. Počítáme třeba taky s ubytováním v korunách stromů,“ prozradil investor Ďurďa.

Plánovaný park přinese spoustu nových možností i pro samotnou Karvinou. Jen pro představu, park v Milovicích navštíví v nejvytíženějších dnech i 7,5 tisíce lidí a roční návštěva se pohybuje okolo 380 tisíc návštěvníků. „Očekáváme, že realizace projektu spolu s projektem Eden Silesia současně podpoří další investice a vznik pracovních míst. To náš transformující se region potřebuje,“ prohlásil primátor Karviné Jan Wolf. „Dlouho tady fungoval těžký průmysl, ale uhlí dochází a šachty zavírají. Jsme před novou etapou a toto je ideální příležitost. Pokud se propojí rodinný park s Edenem Silesia a celou starou Karvinou, tak to našemu regionu může výrazně pomoct,“ přeje si.

Pokud vše půjde, jak má, tak by park měl otevřít už v roce 2025. Stavba přitom bude celá financována Pavlem Ďurďou. „Nebývá moc zvykem, že do Karviné přijde soukromý investor, který chce něco investovat ze svých zdrojů. Za to jsme moc rádi. Jedná se o soukromý projekt, nákup pozemku a stavba parku jde za soukromým investorem. Karvinou to bude stát nula,“ uvedl primátor Wolf. „Ano, je to tak. Celé to budu investovat já, nemám na to žádné dotace,“ doplnil jej Ďurďa.

Karvinský park bude mít v první etapě rozlohu deseti z celkově plánovaných 25 hektarů. Počítá se, že se celkové náklady dostanou k 200 milionům korun a park by mohl nabídnout až 200 pracovních míst. „Chceme prostřednictvím našeho parku dostat rodiny s dětmi do přírody, propojit zábavu a edukaci tak, aby nemuseli trávit víkendy v obchodních centrech,“ uzavřel Ďurďa.


Vizualizace: se souhlasem Fiala Architects