Společnost
03/10/2024 Petr Broulík

Aj dekel od kanala s osrafskim kuněm. Ostravské muzeum prodlužuje výstavu Od koně k vykřičníku

Foto: Lucie Straková

„Na vystavu ideš? Ja sem tam něbyl, bo furt je jake roboty kolem domu. Jak přideš z šichty, tak cosi porobit, pojest a uš je večer. Ale lude mluvili, že je to fajne.“

Tato jadrná ostravština v podání ostravského herce Davida Viktory vítá návštěvníky, když vstupují do prvních místností úspěšné výstavy Od koně k vykřičníku/Od znaku k logu v Ostravském muzeu.

Výstava, kterou navrhl architekt Jiří Halfar ve spolupráci s grafikem Vladimírem Kotkem, je to neobvykle nápaditá, vtipná a hravá. Místo hlavní směrovky využívá siluetu embéčka a unaveným návštěvníkům nabízí k odpočinku třeba zákoutí se starou pouliční lucernou, opravdovou tramvajovou zastávku ostravské MHD i se stylovým kanalizačním poklopem.

Výstavu připravili Jiří Brňovják a Vítězslav Vilímek z Ostravské univerzity, kterým se podařilo sesbírat mnoho exponátů od soukromých sběratelů, spolků, obchodních společností i úřadů.

Výstava pro hrdé Ostravany

Výstava o ostravském koni a třech ostravských vykřičnících se stala událostí pro každého, kdo je na Ostravu hrdý, cítí se jejím patriotem a má ji rád. „Návštěvníci na ní vidí především vzácné exponáty, jako listiny, medaile, pečetě, odznaky se znakem Ostravy a jejich městských obvodů. A jedna část je věnovaná i různému užití současného loga tří vykřičníků, které Ostravané přijali za své a často je využívají,“ říká vedoucí oddělení prezentace Ostravského muzea Andrea Węglarzyová a dodává, že muzeum si řadu poutavých exponátů vypůjčilo nejen z muzeí a archivů, ale také od soukromých sběratelů.

Výstava v Ostravském muzeu je úspěšná. Není divu, že Ostravské muzeum pro velký zájem výstavu věnovanou heraldice Ostravy prodlužuje do 27. dubna příštího roku.

Stará trafika, staré čtvrti, objevená vitrážová okna z radnice

Lidé mohou vidět na výstavě o heraldice Ostravy například i 360 let staré pečetidlo města Moravské Ostravy nebo třeba velkou fotografii staré ikonické trafiky, která stále stojí v Kunčicích. Jsou tu ukázky pohlednic Ostravy, z počátků tisku pohlednic i nedávné minulosti.

Rodinné výpravy mohou využít i místo, kde si mohou děti kreslit, v jedné části výstavy je i „tajný“ koutek, v němž se střídají po určité době vystavené exponáty.

„Snažili jsme se, aby návštěvník výstavy nebyl zahlcený textem a neztrácel se ve spoustě vitrín. Pozornost jsme věnovali hlavně trojrozměrným exponátům,“ říká vedoucí oddělení prezentace Ostravského muzea Andrea Węglarzyová, když vede kolem dvojice válečných štítů z první světové války se znakem Moravské Ostravy či kolem vitráže, vytvořené podle fotografií tří vitrážových oken. Ta byla původně osazená v zasedací síni městského zastupitelstva v Nové radnici.

Neobvyklou zážitkovou výstavu navrhl architekt a grafik

Díky zadnímu osvětlení vitráž doslova září v místnosti plné restaurovaných obrazů osobností, které Ostravu v minulých staletích utvářely. „Vitráž řemeslníci vyrobili podle fotografií z našeho archivu. Na vitráž se přišli podívat i úředníci z Nové radnice. O vitráži se totiž prý jen mluvilo, ale teď ji mohli i vidět na vlastní oči,“ říká Andrea Węglarzyová a vede k výřezu obrovského obrazu proslulého ostravského výtvarníka Viléma Wünscheho Alegorie města Ostravy, který ještě dnes zdobí interiéry ostravského hotelu Brioni ve Stodolní ulici a je součástí soukromé sbírky.

Výstava Od koně k vykřičníku/Od znaku k logu se po spoustě let připravovala v muzeu jinak než ty předchozí. Na podobě výstavy pracoval architekt, grafik, truhláři a spousta dodavatelských firem. Pro výstavu vznikaly speciální kulisy zákoutí či velkoformátová koláž z fotografií historických částí města.

Typickou ostravštinou vítá návštěvníky herec David Viktora

„Lude pravili, že tam kajsi aj dekel od kanala maju. Bo je tam na nim ten ostrafski kuň zrobeny. Ale to su enem take kecy… Gdo by take capary ukazoval, kere byly na každym rohu… To už by tam aj vršky ot piva mohli měť…“

Ano, i taková slova zní z reproduktorů na úspěšné výstavě. „Poprvé ve větší míře tato výstava využívá také zvukových kulis, herec Národního divadla Moravskoslezského David Viktora namluvil typickou ostravskou mluvou text, vítající návštěvníky. V jednu chvíli zní na výstavě i oslavná báseň významného ostravského spisovatele a novináře Františka Sokola Tůmy, kterou složil na počest povýšení Mariánských Hor na město,“ upozorňuje specialistka PR Ostravského muzea Aneta Trojáková.

Kromě těchto audií výstavu doplňuje i krátký film natočený s využitím záběrů z dronů, a plastické prvky představují jednotlivé městské části Velké Ostravy, které byly ještě před více než sto lety samostatnými obcemi s vlastními městskými znaky.

Výstava totiž vznikla, aby připomněla obyvatelům Ostravy, že se v roce 1924 šest moravských obcí spojilo s městem Moravskou Ostravou a vytvořilo takzvanou Velkou Ostravu, třetí největší město v republice, které se do roku 1946 jmenovalo Moravská Ostrava.

Napište, čím pro vás Ostrava je a jaká bude za sto let

Návštěvníci mohou také ve stylizovaném tunelu napsat na stěny svůj vzkaz organizátorům, čím pro ně Ostrava je dnes a čím si myslí, že bude za dalších sto let. „Už jich tu máme spoustu a je to poměrně zajímavá sonda do pocitů a přání Ostravanů,“ říká Węglarzyová.

A upozorňuje na strom, na němž rovněž visí spousta příkladů užití znaku města Ostravy. Jsou tu vlaječky partnerských či družebních měst, třeba už bývalého družebního Volgogradu, koně v logu ostravského pivovaru či užití loga nebo znaku Ostravy na hodinkách, na budících a na spoustě dalších předmětů.

Výstavu Od koně k vykřičníku/Od znaku k logu už navštívilo více než 3 300 lidí. A stovky polských návštěvníků, protože Ostravské muzeum si zvykli kromě lidí z Ostravy navštěvovat také Poláci. Ti často spojí návštěvu muzea třeba s návštěvou ostravské zoologické zahrady, Dolní oblasti Vítkovic nebo Dinoparku.

„Polští návštěvníci jsou nějak od mala vychováváni chodit na památky a do muzeí a tak tvoří až třetinu návštěvníků Ostravského muzea. A hodně k nám chodí i mladí návštěvníci, což je překvapivé,“ dodává Aneta Trojáková.

Foto: Lucie Straková
Sdílejte článek