Jak jsme žili. Když v Ostravě udeřily tvrdé zimy!

Letos po dlouhé době zase udeřily mrazy, napadl nějaký sníh a my starší při tom vzpomínáme, jak se dalo v Porubě „na kopci“ u základky na Spartakovců (pamatujete?) jezdit na saních a lyžích. Takové zimy jako „za našich mladých let“ bývaly v posledních letech spíše minulostí.

Řada z nás ještě možná pamatuje „uhelné“ prázdniny, kdy zamrzly vagony s uhlím, a které začaly „legendárním“ Silvestrem 1978, kdy se teplota během silvestrovské noci propadla i o více než třicet stupňů Celsia. Ač meteorologové ochlazení očekávali a varovali před poklesem teplot v rozhlase i televizi, přesto i je taková zásadní změna počasí překvapila. Například na stanici Frenštát pod Radhoštěm se ochladilo o 31,4 stupně z plus 9,4 stupně odpoledne na -22 stupňů na Nový rok.

Úředníci nafasovali lopaty a odhrnovali chodníky u banky

Tuto zimu pamatují mnozí obyvatelé Ostravy, například knihovnice Dana Gurecká. Od svých dvou let vyrůstala v takzvaných dvouletkách, kterým se poté říkalo Stalingrad. Pamatuje velké zimy a závěje sněhu v Ostravě, kdy se prohrnovaly pouze nutné trasy a cesty. „Tehdy nebylo tolik aut jako dnes, a také se silnice nesolily. Hlavně se odhrnuly a posypaly škvárou. Lidé, kteří topili v kamnech, si sypali cestičky ve sněhu k domům i popelem. Kdo projel, projel. Kdo prošel, prošel. Pamatuji také hodně velkou zimu v roce 1969, kdy úředníci v centru Ostravy museli vzít lopaty a pomáhat uklízet závěje sněhu na chodnících v centru Ostravy, třeba na Nádražní,“ usmívá se Dana Gurecká.

Vzpomíná také na to, že tramvaje si při velkém sněhu pomáhaly takzvanými „čerty“. Ty měly v zimě přimontovány na předcích a tyto přístroje odmetaly sníh před vozy.

Svah si s lyžemi museli lyžaři vyšlapat

Ona sama o sobě říká, že je zimní dítě. „Už odmala jsem jezdila na lyžích, dědeček koupil v padesátých letech v Beskydech na Čeladné chatu, takže pro mě zima jsou lyže a spousty sněhu v Beskydech. Svah jsme ale vždycky museli s lyžemi nahoru vyšlapat, žádný vlek tam nebyl,“ vzpomíná.

Její dědeček měl na půdě ještě staré jasanky, ona sama pamatuje dobře lyže, které měly „prehistorické“ řemínkové kožené vázání, robustní kožené „lyžáky“ a pamatuje i staré také kuriozní bambusové lyžařské hole, ještě je má na chatě nad pecí. „Nebylo to však tenkrát s lyžařským vybavením jako dnes. Když jsem jela na svůj první lyžák, měla už jsem tátovy lyže, které měly kovové hrany. Ale všechno na lyže se dědilo. Oteplovačky i lyžáky. Moje děti to také ještě zažily. Dědily lyžařské vybavení po sobě a bratrancích,“ vzpomíná pamětnice.

Za protektorátu vzniklo před Baťou ledové koňské spřežení

„Sníh v Ostravě brzy ztmavl popílkem z fabrik, špatně se kvůli smogu a inverzi dýchalo,“ vzpomíná Dana Gurecká, ovšem její otec zažil jako malé dítě ještě i krutou zimu za protektorátu v letech 1942 až 1943.

Foto: se souhlasem Ostravy

„To v Ostravě na náměstí před Baťou vytvořili z ledu koňské spřežení s kočárem! To musela být krutá zima, aby tam na náměstí taková velká socha vydržela,“ říká Dana Gurecká.

Asi nejkrutější zima, meteorology zvaná „zima století“, však v Československu panovala od ledna do března v roce 1929, tedy přesně před pětadevadesáti lety. A přesně půl století po té v roce 1979. Neúnosnou se situace stala právě v únoru. Teplotní rekord padl v obci Litvínovice u Českých Budějovic, kde místní meteorologická stanice naměřila -42,2 stupňů Celsia.

Když zmrzlého našli sousedi, vypadal jako rampouch

V učebnách se nestíhalo topit, mnoho žáků bylo nemocných a někteří přespolní cestou do školy omrzali. „V nemocnici Milosrdných bratří na Starém Brně bylo včera ošetřeno 65 žáků českého reálného gymnasia na Poříčí, kteří na cestě do školy omrzli,“ uvedly tehdy Lidové noviny. V Praze se kvůli mrazům ujala móda chránítek na uši. „Chránítka na uši, která se v posledních dnech v ulicích objevila, jsou téměř ve všech pražských obchodech vyprodána,“ stálo v novinách 12. února.

Asi nejhorší byla situace v Jižních Čechách, kde si mrazy k dvanáctému únoru vyžádaly již čtvrtou oběť. „Ve Stropnici u Římova na Českobudějovicku zmrzl v sedě u stolu ve svém bytě Tomáš Kubata. Když byl sousedy nalezen, byl tak zmrzlý, že tvořil ledový rampouch,“ psaly noviny.

Foto: se souhlasem Ostravy

Téměř v každém domě zamrzl vodovod, takže lidé byli nuceni čerpat vodu z pouličních studní. Obecní kroniky všech obcí kolem tehdejší Velké Ostravy o kruté zimě psaly. Například kronika ze Svinova uvádí: „Letos byla neobyčejně tuhá zima. Už o Vánocích 1928 počalo sněžit a s přestávkami sněžilo po celý leden. Rovněž mrazy byly veliké, jakých nikdo nepamatoval. Nejsilnější mrazy počaly se 1. února a dosahovaly v prvních dnech únorových až 37 stupňů Celsia pod nulou.“

Mrazy zhubily mnoho ptactva a zvěře a stromy v zahradách i u silnic

„Celý únor byl velice studený, ale i v březnu a počátkem dubna byly ještě mrazy. Také sněhu byla někde až dva metry silná vrstva. Ty silné mrazy zhubily mnoho ptactva a zvěře, rovněž pomrzlo mnoho ovocných stromů v zahradách a u silnic. Třešní ve Svinově zmrzlo 480, hrušní 245, jabloní 614, švestek a ořechů 89. Na obecním vodovodu zmrzlá zvednutá půda utrhla hydranty, na několika místech zmrzla voda v hlavním potrubí v hloubce jeden a půl metru – u rourovny, na nádraží, na říšské silnici u Odry. Tam se musela země vykopat a zamrzlé potrubí rozehřát žhavým koksem. Na nových stavbách zamrzly vodovody a splachovací záchody. V měšťanské škole zamrzla voda v ústředním topení, roury popraskaly, následkem čehož se muselo zastavit vyučování na celý únor,“ píše kronika obce Svinov.

Mráz trval celkem 62 dní

Noviny psaly, že nejstudenější zimou 20. století způsobil do Evropy proniknuvší mrazivý vzduch ze Sibiře. Po vcelku mírném prosinci 1928 nastalo po Novém roce extrémní ochlazení, které vydrželo až do konce března. Plných dvaašedesát dní po sobě nevystoupila teplota nad bod mrazu.

V roce 1929 zamrzlo i Baltské moře či kanály v Benátkách. Extrémní topení v domech a fabrikách bylo příčinou mnoha požárů, plno příbytků shořelo i kvůli tomu, že hasičům často zamrzla voda v hasičských stříkačkách. Mráz zničil v roce 1929 většinu ovocných stromů, významně také poklesly stavy divoké zvěře, která umrzla. Panoval rovněž velký nedostatek uhlí, železniční doprava byla mrazy a sněhem paralyzována, takže byla ve druhé polovině měsíce února zrušena školní výuka.