Čirá hrůza! Ostravské muzeum hostí výstavu o hororu

​Sodoma, Zazděná okna, Vlkodlačí rodina, Příšerná loď, Krvavý román, Ďáblovy elixíry. To je jen pár titulů, které by mohly přilákat až do konce března do Ostravského muzea všechny milovníky hrůzy v jakékoliv podobě.

Patříte mezi ně také? Mezi ty, kteří se nechávají unést fantazií děsivých upířích a vlkodlačích historek, temnotou oživených hrůzných bytostí a děsí vás třeba stále film Upír Nosferatu – Symfonie hrůzy, který vznikl přesně před sto lety?

Pak jste duše spřízněná s ostravským spisovatelem, novinářem a filmovým kritikem Martinem Jirouškem.

Spousta strašidelných knih a projekce trailerů hororů

Tento velký sběratel hororů jak v literatuře i ve filmu připravil pro Ostravské muzeum výstavu Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky aneb Fantamagoriana v Ostravě. Je určená pro každého, kdo se nejen rád bojí, ale zajímá se o kořeny všech možných Frankensteinů, Drákulů a vlkodlaků.

Výstava, odehrávající se v záměrně potemnělé místnosti Ostravského muzea, začíná už na schodišti muzea pomyslným panteonem portrétů osobností světového i českého hororu. Odkazuje na velké množství významných děl všech možných literárních druhů, které nás už pěknou dobu ve světové, ale i české literatuře a filmu děsí.

Martin Jiroušek s portrétem Jiřího Karáska ze Lvovic. Foto: Petr Broulík

Autor výstavy nezapírá ani svou znalost filmové hrůzy. Na stěnách visí plakáty filmů, které diváky už prakticky od počátků kinematografie děsí. Velkoplošná obrazovka rovněž bez přestání promítá trailery světových hororů, v nichž hlavní role patří temným bytostem záhrobním. Takže si návštěvník užije těch nejděsivějších záběrů.

Jiří Karásek ze Lvovic, vůně tuberózy i uranové sklo

„Všechna díla na ostravské výstavě pojí pro návštěvníky postava Jiřího Karáska ze Lvovic. Je to fascinující osobnost a my jsme jí přisoudili roli pekelného vrátného a zasvěceného průvodce po stopách všech vystavených děl,“ říká autor výstavy, skrývající se za temnými brýlemi, který nejednomu hostu nechává přičichnout k tajemně vonící „tuberóze“ či mu rád představí půllitr s rukou umělce, který svítí zelenou barvou uranového skla.

„Jiří Karásek ze Lvovic je významný představitel středoevropské kultury minulého století, renesanční osobnost, sběratel, básník, romanopisec i zastánce práv LGBT,“ představuje Martin Jiroušek literáta, který žil v letech 1871 až 1951. „Je tak přirozené, že je to právě on, kdo obsadil Ostravské muzeum. S pomocí svých speciálních schopností ukazuje návštěvníkům tajůplné či hrůzyplné příběhy.“

První vydání Slezských písní i Psa Baskervillského

Pro ostravského diváka nechybí na výstavě například ani první vydání Slezských písní, u nichž se v duchu tajemství pořád s určitostí neví, kdo se skrývá za pseudonymem Petr Bezruč. Je tu však řada dalších jiných vzácných bibliofilií s autorským rukopisem. Například první české vydání Psa Baskervillského z časopisu redigovaného Jaroslavem Haškem a jiné kultovní temné horory.

Celkem je k vidění více jak stovka originálních exponátů, převážně z přelomu 19. a 20. století. Některé souvisí s černou magií, homosexualitou, dětskými knížkami anebo s historií českého hororu včetně romanett od J. Arbese. Pro řadu návštěvníků tak výstava může být poměrně obsáhlým návodem, jakou hrůzostrašnou knihu nebo film si přečíst či vyhledat na internetových úložištích.

Výstava má tedy i vzdělávací charakter a nabízí nejen jedincům, ale i školám jedinečnou možnost na vlastní oči spatřit desítky unikátních originálních tisků, bibliofilí a raritních vydání, na kterých se klasik české dekadence Jiří Karásek ze Lvovic podílel.

Také díky Fantasmagorianě máme Frankesteina

„Mnohé Karáskovy slavné knihy ve své době vzbudily velký rozruch, byly cenzurovány anebo se staly kultovní záležitostí, vystavujeme například první oficiální vydání zkonfiskované básnické sbírky Sodoma z roku 1895. K vidění jsou třeba velmi vzácné přebaly s portréty jinochů, které symbolizují Karáskovu zálibu v osobách stejného pohlaví,“ říká spisovatel Martin Jiroušek.

Autor výstavy sám sepsal například knihu Černý bod o historii hororu v českých zemích či loni vydal po více než dvou stech deseti letech první český překlad knihy Fantasmagoriana. Což je antologie strašidelných příběhů, které se nepřímo podílely na zrodu Frankensteina či Drákuly.

Literární vědci, ale i znalci historie hororů vědí, že právě z původní knihy Fantasmagoriana si předčítala skupina přátel, kteří trávili roku 1816 společné chvíle ve vile Diodati na břehu Ženevského jezera. Mezi nimi byl například anglický básník lord Byron, jeho osobní lékař John William Polidori, nebo Mary Shelleyová.

Toto setkání se dočkalo i několika filmových ztvárnění a zanedlouho přineslo své plody – Polidoriho povídku Upír, což byl předobraz Drákuly Brama Stokera, a román Mary Shelleyové Frankenstein aneb Moderní Prométheus.

Petr Bezruč, Teréza Dubrovská i Vilém Závada

Na výstavě lze poznat i několik přímých souvislostí Jiřího Karáska ze Lvovic s ostravským literárním zázemím. Tou nejzajímavější je vystavené první vydání Slezských písní tehdy ještě anonymního Petra Bezruče pod názvem Slezské číslo z Herbenovy Knihovničky času.

„Karásek se s Bezručem znal a psal mu i blahopřejné dopisy. Další souvislostí s Ostravou je dlouholeté přátelství s Terézou Koseovou alias Terézou Dubrovskou, dnes pozapomenutou básnířkou a dcerou významného důlního inženýra. Na výstavě je její básnická sbírka Pandořina skříňka. Třetí ostravskou souvislost najdou návštěvníci a místní patrioti v přetištěném rozhovoru ostravského básníka Viléma Závady s Jiřím Karáskem ze Lvovic z časopisu Rozpravy Aventina z roku 1930. Rozhovor je volně k dispozici ke čtení a jeho součástí je i kopie obálky vzácného časopisu Hlas sexuální menšiny, na jehož redigování se Karásek podílel,“ láká na bohatou výstavu Martin Jiroušek.

Stará Praha je dějištěm Gotické duše i Zlověstné madony

Zajímavý je také „profil“ Jiřího Karáska ze Lvovic, který se jmenoval původně Josef Karásek a svůj urozený původ si přikrášlil. Jiří Karásek ze Lvovic miloval starou Prahu, ve které obdivoval barokní sloh či gotické elementy. Právě do nich zasadil děj i některých svých nejznámějších děl, třeba knih Gotická duše, Ganymedes či Zlověstná madona.

„On sám dokonce uváděl, že se zdaleka nepovažuje za nějakého dekadenta, protože nežil v žádné slonové věži či v izolaci od lidí. Jedním z jeho dobrých přátel byl spisovatel Jakub Arbes. Ač generačně starší, nabízel mladému Karáskovi nespočet inspirací při cestách noční Prahou. Sdíleli i společnou lásku ke hřbitovu na Smíchově, kde se odehrávají Arbesova romanetta,“ říká Martin Jiroušek.

Jiří Karásek ze Lvovic napsal v roce 1947 romaneto Zlověstná madona, které se jak jinak neodehrává nikde jinde než ve staré Praze a v němž se v duchu svého kolegy Oscara Wildea jako zdroj zla ocitá předmět – tedy obraz, který stárne místo portrétované osoby.

Plakáty k hororům Juraje Herze i „ostravačky“ Věry Chytilové

Filmové plakáty, visící na výstavě, mají také své „lahůdky“. „Podíleli se na nich významní výtvarníci, například surrealista a obdivovatel nekrofilie Josef Vyleťal. Jsou tu plakáty k hororovým filmům Juraje Herze i ostravské rodačky Věry Chytilové.

Plakáty zpracovávají neotřele témata drog, otázky života a smrti, či jsou pozoruhodné výtvarnými motivy, jako jsou lebky, nože, květiny a ladí je s tematikou dekadence, s vlkodlačstvím anebo s fantasmagoriánstvím,“ říká Martin Jiroušek a spiklenecky pomrkává za černými skly svých nezbytných brýlí.

K vystaveným filmovým plakátům se volně vztahují i jeho doprovodné pořady, které lze v muzeu navštívit každé úterý, a soustřeďují se právě na pozoruhodné filmové adaptace těch děl, které Jiří Karásek ze Lvovic znal, měl je ve své rozsáhlé knihovně anebo se jimi inspiroval ve svém bohatém a pestrém díle.

Například 22. února představí Martin Jiroušek horory Devátá brána a Zamilovaný ďábel. Devátá brána, kultovní film polského klasika Romana Polanského s Johnny Deppem, podobně jako jeho literární předloha pracují s motivy démonologického díla z 18. století. Autor Zamilovaného ďábla Jacques Cazotte byl popraven za Francouzské revoluce.

Cílem jeho románu je popření osvícenských racionálních teorií a vyvrcholil jím Cazottův zájem o alegorické, esoterické a psychologické významy a možnosti fantastična v literatuře. Knihou se inspiroval E. T. A. Hoffmann i Charles Nodier, autor Očarované ruky.

Pekla zplozenci, šílený vědec a prostitutka

Prvního března je na řadě pořad Alraune vs. Mandragora. Alrúna neboli tajemný šibeniční mužíček přinesl inspiraci mnoha dílům od doby Rudolfa II. a Jiří Karásek ze Lvovic přepracoval román Pekla zplozenci (1853) divadelního herce a romantika Josefa Jiřího Kolára, kde alrúna alias mandragora roste klasicky pod šibenicí.

Německý autor Hanns Heinz Ewers ve svém románu Alrúna (Alraune 1911) přepracoval starou germánskou pověst do děsivě realistického příběhu všedních dnů. Šílený vědec v něm oplodní prostitutku semenem nejhoršího vraha, Alrúna roste do neuvěřitelné krásy, která se však stane osudovou všem v jejím okolí.

Úterý 8. března patří tématu Pražský student a démonický autor Ewers. Pražský student (Der Student von Prag, 1913) představuje první autorský film vzniklý podle původního námětu v dějinách kinematografie. Supervizor příběhu, prokletý spisovatel Ewers, příznivce, ale nakonec i oběť nacismu, se v něm volně inspiroval příběhy o dvojnících, aby do světového kina zasel první elementy expresionismu a démonična. Snímek se natáčel na autentických místech v Praze a jako první pracuje s důmyslnou dvojrolí herce Paula Wegenera (Golem, 1915, 1920) s pomocí filmové dvojexpozice.

Kdo chce zůstat s hrůzou déle, vzhůru do pubu Psí kusy

Dne 15. března bude na pořadu Mnich vs. Ďáblovy Elixíry. Letos totiž uplyne 200 let od úmrtí německého klasika fantaskní a hrůzostrašné literatury Ernsta Theodora Amadea Hoffmanna. Jako jeden z mnoha se Hoffmann inspiroval gotickým románem a stvořil jeho vlastní děsivější formu. Jeho Ďáblovy elixíry inspirovaly pochopitelně i filmaře.

V úterý 22. března se návštěvníci mohou těšit na téma Fantasmagoriana dnes. Fantasmagoriana, anonymní výbor z roku 1812, nebyl jediným zdrojem pro vznik moderního hororu. Byron, Shelleyová či Polidori si četli i jiná díla, například gotické romány. V jakém stavu je ale naše současná Gotická duše, pocit z doby, ale i klíčový román Jiřího Karáska ze Lvovic? Kde začíná a končí dnešní inspirace dekadencí, a kde jsou hranice moderní hrůzy?

Zatímco tyto pořady v Ostravském muzeu začínají vždy v 17 hodin, kdo chce s tajemnými romantickými příběhy nebo hrůzou zůstat déle, další doprovodný program Martina Jirouška se koná formou videoprojekce nebo diskuse každé úterý večer v undergroundovém pubu Psí Kusy (Hoppy Dog) v Poštovní ulici v 19 hodin.