Dominanta Ostravy! Nová radnice se stane národní kulturní památkou

Ostravská Nová radnice se od 1. července ocitne na seznamu národních kulturních památek, kde jsou nejvýznamnější a nejlépe dochované objekty českého kulturního dědictví. Rozhodla o tom už v závěru loňského roku vláda.

Ostravská Nová radnice se od roku 1930 stala především díky své nejvyšší radniční věži v republice symbolem Velké Ostravy, jejíž stoleté výročí si letos město připomíná řadou akcí. Například velkou oslavou a průvodem, které se odehrají v sobotu 15. června.

Společnost Nový parkovací dům před městkou nemocnicí v Ostravě. Kolik se bude platit? 13/06/2024

„Nová radnice vznikla proto, že se do původní ostravské radnice na dnešním Masarykově náměstí, kde je dnes Ostravské muzeum, už prostě všech šedesát zastupitelů Velké Ostravy nevešlo,“ řekl historik a archivář města Ostravy Jozef Šerka. „Bylo také potřeba někam přestěhovat všechny úředníky ze všech radnic částí, které se k Velké Ostravě připojily," dodal.

Ostrava se rovněž měla v době první republiky stát samostatným krajem, proto celé jedno křídlo mělo sloužit úředníkům nového krajského úřadu.

Zastavte stavbu drahé radnice, žádala opozice

Proto v roce 1923 Moravská Ostrava vypsala architektonickou soutěž. „Z ní vyšly vítězně tři osoby, brněnský architekt Vladimír Fischer a ostravští stavitelé František Kolář a Jan Rubý. Právě oni vypracovali finální projekt na stavbu radnice. V roce 1926 však krajskému úřadu hrozilo smrtelné nebezpečí, protože stát rozhodl, že změna krajů nebude, a proti starostovi Janu Prokešovi vznikla opozice, která žádala, aby město stavbu nové radnice zastavilo,“ připomněl Šerka.

Foto: se souhlasem Archivu města Ostravy.

Kdyby se tehdy povedlo stavbu zastavit, byla by Nová radnice o dvě třetiny menší a k ní by se přistavěla věž. „Takže Prokešovo náměstí by vypadalo jinak. Naštěstí Jan Prokeš byl nejen skvělým politikem, ale byl i hodně tvrdohlavý a prosadil původní obrovský projekt. Takže radnice byla dostavěna i s křídly a naposledy se stavěla věž,“ uvedl historik a pracovník Archivu města Ostravy.

„Lehčí“ radniční věž váží 155 tun

Věž však podle původního projektu Koláře a Rubého měla být nižší a masivnější, měla však být i obytná a železobetonová. „Jenže stavba už v té době spolkla strašně moc peněz a také vznikla obava, že by tato opravdu masivní věž nadměrně zatěžovala střed nové radnice. Takže se projekt změnil a místo původně navrhované věže máme dnes tuto lehkou věž. Lehkou v uvozovkách, protože i tak věž váží 155 tun. I přesto je podstatně lehčí oproti původně navrhované věži,“ řekl Šerka.

Interiéry Nové radnice navrhoval ostravský architekt Karel Kotas a náklady na její stavbu přesáhly 50 milionů korun. Tato částka se prakticky rovnala všem ročním příjmům tehdejšího městského rozpočtu, z čehož si lze učinit přibližnou představu o tom, kolik by taková stavba stále dnes.

Slavnostní otevření pokazily povodně

Slavnostní otevření Nové radnice se uskutečnilo v den dvanáctého výročí vzniku ČSR, tedy 28. října roku 1930. „Tehdy lilo jak z konve a Ostravice i Odra se rozvodnily. Vylily se z břehů a byly velikánské povodně, takže spousta lidí se místo slavnosti starala spíše o své zatopené domovy a slavnostní akt k otevření Nové radnice bohužel nepřitáhl tolik pozornosti Ostravanů, jak by mu slušelo,“ prozradil Šerka.

Foto: se souhlasem Archivu města Ostravy.

Vznik Nové radnice měl velký dopad na okolí. „V době otevření totiž kolem radnice nestálo prakticky nic. Byly tu jen pozemky, zástavba Moravské Ostravy tehdy končila někde na Českobratrské ulici. Až když vznikla Nová radnice, začalo se kolem ní stavět a poblíž vzniklo například policejní ředitelství, dnes už bývalé ředitelství báňské a hutní společnosti. Takže díky Nové radnici vznikalo kolem celé nové město,“ řekl Jozef Šerka.

Nová radnice drží primát ve velikosti

Díky svým monumentálním dimenzím, které představují zhruba 7 200 metrů čtverečních zastavěné plochy a 187 tisíc metrů krychlových obestavěného prostoru, se unikátní stavba Nové radnice stala největší radnicí v republice. Tento primát drží dodnes.

Nepřehlédnutelná dominanta radniční věže sahá do výšky 86 metrů. V interiéru Nové radnice je zajímavou technickou památkou funkční paternosterový výtah v jižním křídle, zprovozněný v roce 1928. Na umělecké výzdobě radnice se podílelo několik významných umělců – grafik Emanuel Hrbek, sochaři Josef Axmann, Rudolf Březa a Václav Hynek Mach. Poslední z nich je autorem čtyř monumentálních soch na průčelí radnice, které jsou alegoriemi hornictví, vědy, obchodu a hutnictví.