Geologie bude znovu v kurzu, říká člen Expedice Serifos 2022

​Studenti a pedagogové Katedry geologického inženýrství Hornicko–geologické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava vyrazí 17. září na neobvyklou expedici - na řeckém ostrově Serifos budou studovat geologii ostrova a historii místní těžby železné rudy a mědi.

"Chceme, aby zprávy o expedici a jejím průběhu oživily zájem o geologii a přilákaly další studenty tohoto zajímavého oboru," říká jeden z organizátorů Expedice Serifos 2022, pedagog katedry Antonín Kunz.

Už se někdy v minulosti uskutečnila na vaší univerzitě podobná studentská expedice?
Nevím o tom.

Kdo stojí za nápadem takovou expedici uspořádat?
Já. Před čtyřmi lety jsme náhodou zakotvili s kamarády u ostrova Serifos, když jsme se na jachtě plavili souostrovím Kyklády. Kotvili jsme v noci s cílem přespat a ráno plout dál, o geologické a hornické historii jsme nic nevěděli. Ráno jsem se probudil a říkal si, že jsem v hornickém muzeu. Už z lodi bylo vidět spoustu starých dobývek a zbytky těžební infrastruktury. Byla tam zcela evidentní geologicko-hornická stopa.

Co konkrétně?
Od antiky se tam těžila železná ruda a měď. Podle toho, komu ostrov zrovna patřil a kdo a v jaké době těžbu provozoval, probíhala hornická činnost s různou intenzitou. Od antických dob, kdy ostrov patřil Athéňanům přes Římany, Benátčany a Osmany, dobývání skončilo až v řeckých rukou. Někdy před první světovou válkou se ostrov dostal pod správu francouzského konsorcia, kterému velel německý mineralog a pod tímto člověkem fungovala těžba až do druhé světové války, kdy ostrov dodával železnou rudu do Německa. Po válce dolování připadlo opět Řekům, kolem roku 1965 už místní těžba neměla šanci konkurovat ostatním producentům železné rudy a celý byznys skončil. A tak, jak to tehdy opustili, tak to tam můžeme najít dodnes.

Jak těžké bylo dohodnout se s Řeky a jak těžké bylo tuto expedici prosadit?
Plujeme na ostrov jako turisté s cílem studovat geologii a hornickou historii ostrova. S řeckými partnery tedy domlouváme praktické komerční věci jako je doprava a ubytování. Co se týká geologické a hornické problematiky, pilně studujeme řecké publikace a nevylučujeme v budoucnu spolupráci s místními odborníky. Od počátku pak měla myšlenka expedice významnou podporu ze strany naší univerzity. Samotná fakulta a katedra do projektu investují relativně hodně peněz, které pokrývají asi jednu čtvrtinu nákladů. Zbytek financí bylo potřeba získat od sponzorů. Oslovili jsme významné české firmy z oblasti geologie, hornictví a energetiky a získali jsme nakonec dostatek prostředků, potřebných k uskutečnění expedice.

Kolik bude mít expedice členů a jaké jsou její hlavní cíle?
Bude mít třináct členů, z toho sedm studentů, zbytek je odborný a technický doprovod. Lodi bude velet profesionální kapitán. Hlavním cílem je zorganizovat akci, která přitáhne studenty k oboru geologie a hornictví. Proto také chceme pravidelně referovat o přípravách akce, jejím průběhu a o výsledcích na sociálních sítích (pod hlavičkou Expedice Serifos 2022) a na webových stránkách katedry.

Proč je důležité expedici zviditelnit?
Od počtu studentů můžeme snadno odvodit zájem o obor. V současné době je studentů skutečně málo, zájem o obor je nízký. Proto hledáme takové netradiční způsoby propagace geologie a hornictví, které by v mladých lidech vzbudily přirozenou chuť jít obory studovat. Kromě samotných odborných disciplín, jako je například mineralogie, chceme ukázat i ostatní stránky, které jsou pro obor typické. Geologie je také o cestování, dobrodružství, objevování nových věcí, kamarádství, organizaci a práci v týmu.

Jaká bude náplň práce studentů během expedice?
S našimi specialisty geology připravujeme detailní itinerář expedice. Pracujeme s existujícími mapami a definujeme nejzajímavější mineralogické lokality. Plánujeme maximálně čtyři pracovní dny, zbytek času potřebujeme na dopravu z pevniny na ostrov a zpět. Úkolem studentů bude standardní geologické mapování.

Co to znamená?
Studenti budou obcházet místa vyznačená na mapě, provedou detailní popis dané lokality a zjistí a zaznamenají ostatní geologické údaje. Následuje pak geologické vyhodnocení, které sestává z textové a mapové části. V podstatě je to standardní náplň geologického cvičení, které se dělá běžně každý rok v našich podmínkách v okolí Ostravy. Výsledkem bude kolektivní seminární práce, zahrnující všechny studované lokality. Byl bych rád, kdybychom se současně podívali i do některých volně přístupných chodeb, dobývek, případně i na opuštěné odvaly.

Proč?
Třeba proto, aby si studenti uvědomili, jak se mapuje takové důlní dílo, jaké jsou rozdíly mezi mapováním přírodních mineralogických výchozů a mapováním člověkem vytvořených hornických odkryvů. Jejich seminární práce by měly obsahovat geologický popis, popis vzorků, fotografie, zanesení do map a geologické vyhodnocení celé trasy, kterou budou mít za úkol projít. Geologie tohoto ostrova je velmi zajímavá a pestrá, takže ji v daném čase zdaleka nelze popsat v celku.

Proč klesá zájem o geologii - vždyť současná doba energetické krize znovu toto téma velmi řeší.
Když se na to podíváme historicky, tak je vidět, že jsou vždy určitá období, kdy je hornictví velmi preferované a pak přijde čas útlumu. Lze to doložit historicky. V dobách, kdy se těžilo zlato a stříbro v Čechách, byl náš stát jeden z nejbohatších v Evropě. Když zlato a stříbro došlo, tak se naše postavení zhoršilo. Například v době průmyslové revoluce byla na území státu zahájena těžba uhlí, které bylo potřebné pro výrobu železa a energetiku. Útlum těžby uhlí nastal fakticky po roce 1990, podle mého názoru se v současnosti nacházíme v jeho nejhlubší fázi. Stavu hornictví obecně tedy odpovídá i současná potřeba profesí geologů a horníků. Myslím si ale, že nastává doba, kdy se díky ekonomickému a politickému vývoji bude znovu přehodnocovat surovinová základna státu i Evropy. Strategie menší závislosti na dovozech klíčových rud a energetických surovin vyvolá potřebu po vysoce vzdělaných specialistech v oboru. Věřím tedy, že geologie a hornictví mají před sebou opět etapu rozvoje a obory mají budoucnost.