Klasický kytarista Milan Bátor našel úpravy písní Beatles, vydává novou desku
Album I BEATLES je druhou sólovou nahrávkou klasického kytaristy Milana Bátora. Natočil ji letos ve studiu S1 Českého rozhlasu Ostrava pod dohledem zkušeného mistra zvuku Marka Hoblíka.
Jedná se o 18 písní Beatles v úpravách italského kytaristy Maria Gangiho. Deska oficiálně vychází na výpravném vinylu v pátek 29. září a najdete ji k zakoupení v distribuci hudebního vydavatelství Supraphon.
Milane, proč právě Beatles?
Protože jsem našel úpravy, které stojí za nahrání!
Hrát Beatles na klasickou kytaru klasicky, čili snažit se jejich písně věrně zreprodukovat, ale podle mého názoru není možné...
V zásadě souhlasím, to ale není případ mé desky. Mario Gangi sice zachoval melodický půdorys písní, ale přidal k nim něco neopakovatelného. Sám sebe.
Na albu I Beatles jsou všechny existující Gangiho aranže?
Samozřejmě. On to maestro koncipoval zřejmě jako kytarové album. Minutáž dokonale naplňuje podstatu desky. 18 písní má zhruba 44 minut. Jen to takto celé nikdy nenahrál. Nevynechal jsem nic. Mám rád koncepční projekty. Vynechávání není můj styl.
Která skladba byla technicky nejnáročnější?
Norwegian Wood! Dvojité flažolety mi daly pořádně zabrat. Hrát flažolet s basovou strunou a ještě znějící střední strunou, tedy ve skutečnosti trojhlas, to byl oříšek, s nímž jsem se dosud nesetkal!
Milan Bátor hraje Beatles v transkripci Maria Gangiho. Foto: Tomáš Rossi
Pojďme si projet několik písniček společně. Číslo jedna: Perný den! Za mě perfektní rozjezd, který asociuje instrumentální skladby z alba Help. Jenomže chybí legendární úvodní akord, proč?
To je asi otázka přímo na maestra Gangiho, škoda, že se ho už nemůžeme zeptat. Nemohu hovořit za něj a podsouvat někomu své hypotézy.
Gangiho genialita spočívá v tom, že se otrocky nedržel studiových nahrávek, že se nechal inspirovat a dal do aranží kus sebe, proč tedy k intepretaci nepřistoupit v podobném duchu?
Nahrál jsem album I Beatles přesně v duchu Gangiho nádherných transkripcí. Byla by škoda mu to kazit jakýmkoli neumětelstvím. To by nebylo dobré řešení. Ty úpravy si zaslouží svůj život. Upravovat úpravy, to by bylo nestoudné. Pokud budu chtít pokračovat, je tady přece spousta dalších skvělých písní, které k tomu vybízí. Ostatně, některé písně Beatles jsem už aranžoval, například In My Life.
Druhá píseň, All My Loving - tady je krásně nacítěna její baladičnost. Tempo je zpomalené, ale co mě nejvíc dostalo, je úplně nová harmonie na konci - není to Beatles a je to Beatles! Překvapivé, vzrušující!
To je právě ta úžasná přidaná hodnota Gangiho, dostat do písní Beatles něco, co tam nebylo, ale co prostě funguje. Tyto alternované akordy vrhají do písně neuvěřitelnou barevnost. Proto jsem se do jeho verzí tak zamiloval a chtěl je natočit věrně a doslovně.
Can't Buy Me Love je se svou silnou basovou linkou neskutečně groovy. Připadá mi mezi ostatními interpretacemi trochu atypická, ale to vlastně platí i pro mnoho dalších písní...
Ano! Tady se Gangi opravdu rozmáchnul. Tato úprava je mimořádně obtížná, aby tam byl pořád přítomen onen basový riff a současně nad tím roste melodie, podložená navíc harmonickými souzvuky. Parádní rytmus a nádherně vyřešená úprava.
Naproti tomu I'm Happy Just To Dance With You, tam je zase posun od nadrženého anglického puberťáka z Liverpoolu ke tklivé jihoevropské taneční baladě. Je to hudebně přeloženo z angličtiny do italštiny.
Ano, tam je opět obrovská vynalézavost. Mazlivá jazzová harmonie, a na závěr neuvěřitelná smršť v podobě transponovaných arpegií až do patnácté polohy. Bacha! Bavíme se o klasice!
A to nejlepší na konec. Yesterday. Píseň, o které jsem si myslel, že se nedá zahrát instrumentálně, dokud jsem neslyšel Gangiho úpravu. Prostě to anglické "yes-ter-day" musí být vysloveno, protože když někdo otrocky zahraje "pa-da-dá", zní to strašně.
Přesně, a Gangi to domyslel. To je tečka, co? A nejen to! Yesterday v originále zpívá Paul v jednohlase, ale Gangi v této jediné písni alba přidal ještě protimelodii. Zní to přenádherně! A přitom se ty Gangiho úpravy vůbec nehrajou. Odvál je čas, ale jsou naprosto aktuální. Nic na nich nezestárlo, protože je vymyslel geniální kytarista. To je další z důvodů, proč jsem je chtěl natočit. Kromě permanentní a nehynoucí lásky k Beatles.
Mario Gangi je považován za jednoho z nejvýznamnějších klasických kytaristů 20. století. Ve své rodné Itálii má status národního umělce, podobně jako ve Španělsku André Segovia. Mario Gangi proslul jako kytarový virtuóz, pedagog a skladatel. Ve všech třech oblastech našel svou vlastní cestu, na níž propojoval klasickou hudbu s jazzem a moderními žánry.
Rozhovor vznikl ve spolupráci s Profesionálním magazínem pro amatérské muzikanty: MUZIKANTI co děláte? kde je také k dispozici jeho plné znění.