Kultura
28/10/2023 Petr Sobol

Mrazík na ledě byl fenomén, vzpomíná režisér. Od ostravské premiéry uplynulo 25 let

Foto: se souhlasem Jindřicha Šimka

Je to už pětadvacet let, co měl v Ostravě premiéru velkolepý muzikál na ledě Mrazík. Jeho scénárista a režisér Jindřich Šimek se letos do Vítkovic vrátí. Tentokrát v rámci vánočního turné s Popelkou - svým dalším muzikálem na ledě.

Premiéru Mrazíka v roce 1998 ve vyprodané hale Paláce kultury a sportu Vítkovice (dnes Ostravar Aréna) sledovalo 10 tisíc nadšených diváků. Inscenační forma muzikálu na ledě byla mým nápadem, říká v rozhovoru pro patriotmagazin.cz scénárista, režisér a producent Jindřich Šimek. „Na základě filmové předlohy jsem napsal scénář muzikálu a ujal se režie, na původní hudbu Nikolaje Budaškina navázal Boris Urbánek a dopsal scénickou hudbu a další písně, které otextoval Jiří Sedláček. Choreografem představení byl František Blaťák. Překrásnou scénu a kostýmy navrhl tehdy šéf scénograf Státního divadla Ostrava Alexander Babraj,“ dodal.

Prozraďte nám, jak vlastně váš první muzikál na ledě, tedy Mrazík, vznikl?

Působil jsem léta ve Státním divadle v Ostravě jako sólista baletu. V roce 1990 jsem přijal nabídku divadla v Šumperku, se kterým jsem spolupracoval jako choreograf a odešel jsem tam do angažmá, kde jsem hrál a režíroval. Tehdy se zrodil nápad zpracovat filmovou předlohu Mrazíka pro divadlo, jako představení pro děti. Jenže život se ubíral jiným směrem a já se vrátil zpět do Ostravy. Založil jsem si uměleckou agenturu a realizoval spoustu akcí. Jednou z nich byla celoměstská soutěž škol ve Frýdku-Místku, kterou jsem nazval Cirkus Papiráto. Moderovali jsme ji společně s Heidi Janků, coby dva cirkusoví klauni. Akce se konala na zimním stadionu pro sedm tisíc dětí a já si tenkrát řekl, že by bylo úžasné, kdyby Mrazíka mohlo vidět tolik dětí najednou. No a protože jsme byli na zimním stadionu, tak proč by se příběh nemohl částečně odehrát na ledové ploše?! A nápad byl na světě.

Čekal jste, že Mrazík bude mít takový úspěch?

To nečekal snad nikdo. Mrazík byl samozřejmě velmi známý a oblíbený film, ale my všichni jsme byli zvědavi, jak diváci přijmou tuto novou inscenační formu, jejíž originalita spočívá v myšlence spojit v jednom projektu, divadelním představení na ledě, zpěváky, herce, tanečníky a krasobruslaře a odehrát muzikálový příběh současně na jevišti i ledové ploše. Byl to neskutečný sukces. Takový úspěch jsem nečekal. Tři roky jsme až po střechu vyprodávali arény v Česku a na Slovensku. Jen první rok jsme odehráli neuvěřitelných 115 představení. Mrazík dodnes drží divácký rekord, kdy jsme ve čtyřech dnech desetkrát vyprodali pražskou arénu v Holešovicích, přišlo sto tisíc diváků. Byl to fenomén.

Vrátí se Mrazík ještě někdy zpátky?

Hráli jsme ho úspěšně tři roky, pak jsem jej díky ostravskému investorovi ještě oživil v roce 2004. Ale dnes už je konec, Mrazík se v mém pojetí na led už nevrátí.

Muzikály na ledě byly pro diváky něčím úplně novým. Jak ho přijali herci?

No, upřímně, vůbec netušili, do čeho vlastně jdou. Obsazení bylo opravdu hvězdné. Hlavní krasobruslařské role Nastěnky a Ivánka bruslili trojnásobní mistři světa Radka Kovaříková a René Novotný, jejich písně nazpívali Iveta Bartošová a Karel Gott. Vypravěčkou byla Jiřina Bohdalová, Babu Jagu hrál Martin Dejdar, Jiří Korn a Vilda Čok, Marfušu hrála Hanka Křížková a Věra Špinarová, Mrazíka namluvil Vladimír Kratina a v muzikálu účinkovala spousta dalších vynikajících herců a krasobruslařů. Nacvičovali jsme na zimním stadiónu ve Frýdku-Místku, jak příznačné…tam kde se zrodila celá myšlenka muzikálu na ledě. Když herci poprvé přijeli a viděli bruslařská čísla, která už byla nastudována, jen s úžasem pozorovali, co se to děje. Mnozí z nich se setkali s krasobruslením v přímém kontaktu poprvé, a když viděli výkony mistrů světa nebo když se rozjelo po ledové ploše třicet bruslařů najednou, začali chápat v jak velkém projektu vlastně jsou.

Teď se po třech letech vracíte s Popelkou. Bude v něčem jiná, než jak jste ji hráli naposled?

Já jsem člověk, který nerad mění něco, co funguje, a co má velký úspěch. Diváci Popelku přijali s velkým nadšením, letos pojedeme už desátou sezonu. Nějaké změny budou jen v technice. Posunula se doba, použijeme jiná světla nebo efekty. Máme nejmodernější velkou LED stěnu, na které se promítá film natočený přímo pro Popelku. Takže věřím, že vizuálně to bude celé ještě o něco hezčí.

Můžeme se opět těšit na zahraniční bruslaře?

Zcela určitě. Kvůli situaci na Ukrajině jsme se dostali do potíží, protože do České republiky nemohou přijet naši sólisté, ruští krasobruslaři, a pravděpodobně nepřijedou ani muži bruslaři z Ukrajiny, kteří mají brannou povinnost a nemohou tak vycestovat ze své země. Díky Radce Kovaříkové, která je producentkou a řídí krasobruslařskou sekci a vynaložila nesmírné úsilí, letos diváci uvidí v hlavních rolích Popelky a Prince skvělý kanadský sportovní pár. I v dalších rolích diváci uvidí nové bruslařské tváře, reprezentanty z Itálie, Španělska, Rakouska a Slovenska.

Od premiéry Mrazíka uplynulo 25 let. Kam se od té doby muzikály na ledě posunuly?

Změnilo se toho mnoho. Především se nám dle mého názoru takřka před očima mění celý svět. Je to možná přirozené, ale já hovořím především o světě, kde se mění pohled na umění a kulturu jako takovou. Osobně jsem smutný z toho, že překrásná klasická díla, hry nebo hudba jsou dnes jaksi potlačována do pozadí, poetika a romantika jsou dnes jen pouhá slova, která jsou nahrazována "moderním” uměním včetně přílišné vulgarity, která bohužel mezi lidmi úplně zdomácněla. Ale co se týče muzikálů na ledě, tak je pravdou, že v posledních letech jsme zaznamenali několik pokusů o vytvoření podobných představení, jaká realizujeme my.

Jak to dopadlo?

Na jedné straně naštěstí zůstalo vždy jen u pokusu, protože vytvořit tak náročné dílo, jako je muzikál na ledě, není vůbec jednoduché. Ale na druhou stranu musím říct, že bych skutečnou kvalitní konkurenci přivítal, neboť dobrá konkurence vás vždy vyprovokuje a posune kupředu.

Mrazík vyprodával haly. Jaký je zájem o Popelku?

Kouzelný muzikál na ledě Popelka je nádherný pohádkový příběh, který je určen pro celou rodinu. Hudbu zkomponoval vynikající hudební skladatel Petr Malásek, texty písní napsal Václav Kopta, přes 300 překrásných kostýmů navrhnul Roman Šolc, scénu Petr Hloušek a choreografii vytvořili Jana Hůbler z Rakouska a mistryně světa v krasobruslení Radka Kovaříková. Líbí se dětem, ale i dospělým. Vstupenky se prodávají, arény se zaplňují, z čehož máme radost. Situace dnes není jednoduchá, a proto si přeji, aby se diváci během představení, alespoň na krátký čas, přenesli do světa pohádkového příběhu plného kouzel a pokud možno, aby tak zapomněli na běžné denní starosti. Věřte, že s celým týmem pro to děláme maximum.

Je těžké sladit špičkové bruslaře a vynikající herce?

Dnes je to pro mě už rutina. Přesto, když nastoupí noví krasobruslaři, tak je musím vždy připravit po herecké stránce, aby byli co nejvíce rovnocennými partnery svým hereckým kolegům, se kterými vedou dialogy. Sice jsou bruslařské role namluvené a oni se vyjadřují pouze pohybem, ale výraz tváře a těla musí odpovídat dané situaci a textu. Není to vždy jednoduché.

Téměř celý život se pohybujete v kultuře. Ale hrával jste i hokej, že?

Je to tak. Od dětství jsem hrál za Baník Ostrava, ještě ve staré ostravské hale Josefa Kotase. Tenkrát tam byly Vítkovice i Baník dohromady pod jednou střechou. Ještě na vojně jsem chytal druhou ligu. Ale pak vyhrála má letitá láska k divadlu. Po vojně jsem udělal konkurs do baletního souboru tehdejšího Státního divadla v Ostravě. Domnívám se, že jsem byl asi jediný hokejový brankář, který z ledové plochy přešel na prkna, co znamenají svět. Vidíte, a teď mě napadlo, vždyť já se k tomu ledu po letech opět vrátil.

Ještě před Vánocemi se vrátíte i do Ostravy. Je to tady pro vás vždy výjimečné?

Samozřejmě. Narodil jsem se tady, vyrůstal v Porubě, měl jsem tady první divadelní angažmá, kde jsem ztvárnil spoustu nádherných rolí. Ať už v baletu, činohře či operetě. V ostravské aréně měl 16.září 1998 světovou premiéru můj první muzikál na ledě Mrazík. V roce 2003, 17.dubna, mělo v Ostravě premiéru mé druhé autorské dílo - Romantický muzikál na ledě Romeo a Julie. A Kouzelný muzikál na ledě Popelku přivážíme do Ostravy v letošním roce už pošesté. Hrajeme v Ostravar aréně před Vánocemi, 22. a 23. prosince. Už se na to moc těším.

Máte v Popelce některé stejné herce jako v Mrazíkovi?

S některými herci spolupracuji již léta. Tak třeba Jiří Korn, který v Mrazíkovi hrál Babu Jagu, v Romeovi a Julii hrál Shakespeara a v Popelce čaroděje. Zpěvačka a herečka Hanka Křížková hrála v Mrazíkovi Marfušu, v Romeovi a Julii chůvu a v Popelce hraje macechu. Anebo ostravský herec Pavel Handl, který hrál v Mrazíkovi ženicha, v Romeovi Kapuleta a teď v Popelce tatínka. V Ostravě bude hrát i Martin Dejdar, který hrál Babu Jagu a v Popelce se představí v komické roli komořího.

Když už jste naťukli tu Ostravu. Vracíte se tady stále?

Mám chatu v Beskydech, v Ostravici, kam s rodinou z Prahy docela často jezdíme, když si chceme odpočinout. V Ostravě mám rodinu a stále spoustu kamarádů, nejen z divadla. Ostravu mám rád, na rodné město se nezapomíná.

Foto: se souhlasem Jindřicha Šimka

Sdílejte článek