Osvobození ​den po dni: 22. dubna. Opava je zničená, ale svobodná

Rudá armáda spolu s československými tankisty a letci sváděla od 15. dubna rozhodující a kruté boje o obce a města na Opavsku a Ostravsku.

Ostravská operace byla jednou z největších a nejurputnějších bitev na území československého státu. Sledujme postup rudoarmějců den po dni a nechme hovořit historiky i kroniky obcí.

Před 75 lety začala ostravsko-opavská operace, největší vojenská operace na území našeho státu, na jejímž konci bylo osvobození města Ostravy. Ačkoliv veřejné oslavy musely být kvůli koronaviru zrušeny, Magazín PATRIOT si společně s městem Ostravou připomíná dubnové události rok 1945 speciálním seriálem, kterým chceme vzdát hold tehdejším hrdinům.

V neděli 22. dubna dostoupily boje v Hrabyni vrcholu. Od časného rána rozrývaly vzduch rány z děl, které sestřelily i kostelní věž. Večer vyhořela až na dva domy celá ulice, zvaná Městečko.

Za svítání zahájily sovětské jednotky pod kopcem směrem od Opavy bubnovou palbu, která byla přípravou k útoku na Hrabyni. Od neustálých otřesů a výbuchů zřítila se v aleji socha sv. Jana a roztříštila se na několik kusů.

V poledne Rudoarmějci podnikli mohutný útok na obec za podpory letectva. Od hrabyňského kopce blížil se k obci řetěz sovětských tanků, proti nimž podnikli Němci protiútok.

Nastal krutý boj, kdy ohlušující rány protitankových děl, vytí granátů a štěkot tankových kulometů se mísily neustále s výbuchy bomb a min. Boj trval celé odpoledne, Sověti několikrát couvli a znovu a znovu útočili. Během boje se stala také neuvěřitelná příhoda.

Střepina granátu rozbila hrnek s vodou pro německého vojáka

K Seidlovým, kteří bydleli v posledním domě v obci u cesty na Opavu, přiběhl do sklepa německý voják a prosil o trochu vody. Když mu paní Seidlová podávala hrnek s vodou, přilétla oknem střepina granátu a cvrnkla do hrnku. Ten se rozbil, Seidlové zůstalo v ruce jen ucho a střepina granátu jí sklouzla do kapsy u zástěry. Naštěstí se nikomu nic nestalo.

Boj neustal ani večer a v půl desáté slyšeli Seidlovi mohutné: “Urá, urá!” a hned nato se ruští vojáci objevili i v domě Seidlových. V tu chvíli vjel do Hrabyně i první sovětský tank, který ale jeden z německých vojáků zasáhl střelou z pancéřové pěsti a celá posádka v tanku uhořela.

Celé další dvě hodiny trvalo, než se sovětští vojáci probili k hrabyňskému zámku. Ještě v noci jej obsadili a rovněž střed obce. Horní a dolní konec byl však stále v rukou Němců.

Do bojů o Hrabyni zasáhl podle historika Milana Kopeckého i československý tank četaře Žitného, a to do bojů u silnice Nové Sedlice-Hrabyně, kde ostřeloval německá obrněná vozidla a hnízda odporu, blokující postup sovětské pěchoty.

Podminovali několik budov na kraji Smolkova, do vzduchu je ale nevyhodili

Už dva dny trvaly boje o Smolkov, dnešní Háj u Opavy. Obsazení Smolkova totiž umožňovalo obchvatný manévr sovětských jednotek ve směru na Hrabyni. Němečtí obránci v okolí Smolkova použili i předválečné lehké opevnění a před příchodem Rudé armády podminovali několik budov na okraji Smolkova u silnice ve směru na Štítinu a Mokré Lazce, které bránily ve výhledu a v palbě. K jejich demolici vsak již nedošlo.

Při bojích o Háj se fronta na území obce několikrát posunula tam a zpět, bojovalo se tak dům od domu. Stávalo se dokonce, že v jednom patře domu byli po několik hodin sovětští a ve druhém němečtí vojáci. Střed obce Sověti obsadili až 22. dubna, čištění okolí však probíhalo dalších šest dní.

„Přestože střed Háje s nádražím byl osvobozen 22. dubna, v okrajových částech obce se bojovalo ještě 25. dubna a v okolních lesích i 28. dubna,“ řekl kronikář Jiří Fiedler.

Podle vyprávění pamětníků se na věži chabičovského kostela ukrývalo několik Němců, které zlikvidovala příslušnice Rudé armády přestrojená do německé uniformy. Ji samu ale nedopatřením zastřelili její spolubojovníci.

Kolem chabičovského kostela padlo asi 40 rudoarmějců, celkově jich při osvobozování Háje zahynulo přes čtyři stovky. Osvobozovací boje si také vyžádaly 38 obětí mezi místními civilisty. Počítáme-li dnešní katastr obce Háj ve Slezsku, jde celkem o 47 obětí.

Kulometná hnízda, drátěné překážky, demolice mostů

Opava se měla stát jedním z hlavních opěrných bodů německé obrany. Ve městě již během března Němci začali s přípravou na pouliční boje. „V rožních domech byla zřizována kulometná hnízda, tvořily se drátěné překážky, záseky pro tanky, demolovaly se mosty atd. Bylo jasné, že Rusové na sebe nenechají dlouho čekat“. Před boji bylo evakuováno přes 40 tisíc obyvatel.

Sovětskému útoku na Opavu předcházela série náletů, k nejtěžšímu došlo 17. dubna. Samotné boje o město se odehrály 22. dubna, kdy do Opavy vstoupily jednotky 60. armády 1. ukrajinského frontu. Ve večerních hodinách se Sověti probojovali do centra ve dvou proudech, a to od Kylešovic a Kateřinek. Do bojů zasáhli i českoslovenští tankisté a letci. Osvobozování ztížily paradoxně i před válkou vybudovaná československá opevnění. Místo obrany před fašisty chránila právě je před rudoarmějci.

Rudoarmějci zajišťovali péči i pro 300 pacientů ústavu choromyslných

Po kapitulaci obránců museli Čechoslováci a Sověti likvidovat četné požáry ve městě a zajistit základní sociální péči. Například v ústavu pro choromyslné zůstalo 300 pacientů bez jakékoliv péče. Centrum města bylo silně poničeno a po válce zde muselo dojít k rozsáhlým přestavbám. Na těch se významně podílel bývalý člen odbojové skupiny Obrana Slezska architekt Jaroslav Mosler.

Vojáci sovětské 60. armády tedy dobyli Opavu za cenu jejího téměř úplného zničení. Jedno z nejkrásnějších měst českých zemí se během několika dnů proměnilo v trosky. Plameny pohltily téměř všechny budovy historického jádra a svůj díl zkázy vykonalo rozsáhlé bombardování města.

Nálety před osvobozovacími boji zničily i opavské muzeum

Sověti totiž dobývali Opavu čtyři dny mohutnou silou letectva a dělostřelectva, prakticky celé město při bojích hořelo. Při průchodu fronty městem bylo zcela zničeno na 880 domů a poškozeno 3 700 všech objektů, tedy 83 procent staveb.

Zničeny byly všechny místní továrny. Tento „devastující“ úspěch však umožnil sovětským vojskům rozvinutí útoku směrem na Ostravu. Hlavní údery měly však měly pokračovat až za čtyři dny, tedy 26. dubna útokem ve směru Háj ve Slezsku, Velká Polom a Klimkovice.

Nálety před osvobozovacími boji v Opavě zničily také opavské muzeum. V posledních březnových dnech roku 1945 budova Slezského muzea, tehdy Říšského župního muzea vyhořela a s ní i velká část jeho sbírek.

Po válce v Opavě zůstalo jen několik stovek obyvatel, stála jen třetina původních budov. Boje o Opavu si také vyžádaly přes tři tisíce životů sovětských vojáků a další životy místních obyvatel.

Tankisté se chystali na dobývání Ostravy

Čechoslováci na statku Albertovec pokračovali v intenzivních opravách tanků, rozebírali nedostatky a chyby při předchozích bojích, vylaďovali radiostanice a prováděli další výcvik.

Zbylo i trochu času na koupání mužstva a krátký odpočinek. Přes den proběhly úspěšně opravy čtyř tanků. V noci z 22. na 23. dubna dokázali technici uvést do pořádku i další čtyři stroje, takže ráno měl tankový prapor připraveno už čtrnáct obrněnců.

V seriálu jsme využili texty ostravských, opavských a hlučínských historiků, archivářů, serverů Moderní dějiny, VHÚ, publikací o Ostravě a řady kronik obcí a měst v kraji.