Před 100 lety vznikla Velká Ostrava. Tehdy se začala měnit ve velkoměsto

Zatímco obyvatelé Ostravy vítali prvního ledna v ulicích a na náměstích nový rok, jen málokdo z nich si v tu chvíli nejspíš uvědomil, že takzvaná Velká Ostrava se v tu chvíli dožívá sto let.

Ano, stala se z ní babička, která má svá bouřlivá divoká léta možná za sebou, ale kdo ví, třeba právě v poslední době nabývá nových sil pro další staletí.

Proměny kraje Moravskoslezský kraj je pro lidi zase atraktivní, počet lidí v něm přibývá 04/01/2024

Moravská Ostrava je tady samozřejmě mnohem déle než jedno století, avšak 1. ledna 1924 vznikla takzvaná Velká Ostrava, když se do jednoho celku sloučila centrální Moravská Ostrava s dalšími okolními obcemi, které ležely na tehdejší Moravě. Tedy s Přívozem, Vítkovicemi, Zábřehem, Hrabůvkou, Mariánskými Horami či Novou Vsí.

„Vznik Velké Ostravy znamenal okamžik, od kterého se odvíjí historie Ostravy v podobě metropole. Do té doby Ostravu tvořily tři města, která se rozvíjela vedle sebe bez společného plánování a provázání. Největší stavební boom byl na Moravské Ostravě a především ve Vítkovicích. Po spojení měst vzniklo moderní velkoměsto, třetí největší v republice. Ostatně, budova Nové radnice z roku 1930 reflektovala význam tehdejší rozrůstající se Ostravy a je postavena tak, že se do ní dnes, tedy po skoro sto letech, všichni vejdeme,“ řekl primátor města Ostravy Jan Dohnal.

Ostrava se spojovala do roku 1976

Ředitelka Archivu města Ostravy Hana Šútková připomněla, že k prvnímu pokusu o sloučení Ostravy došlo před první světovou válkou. Pokus ale ztroskotal na vzájemné animozitě Moravské Ostravy a Vítkovic, které si konkurovaly.

Po roce 1918 vznikl projekt Velké Ostravy, který zahrnoval i obce na slezské straně Ostravice. Problémem však zůstávaly zemské hranice - dosavadní legislativa totiž v rámci slučování obcí s jejich změnou nepočítala.

„Tento projekt se tedy neuskutečnil, ale spojilo se v roce 1924 sedm obcí na moravské straně Ostravice. Další velké spojování ostravských obcí nastalo v roce 1941, kdy okupační správa překročila pomyslnou zemskou hranici a k Ostravě připojila Slezskou Ostravu, Kunčice, Radvanice, Kunčičky či Muglinov. Další integrace Ostravy je završena v roce 1976,“ řekla Šústková.

Padesát akcí

Ostrava si připomene stoleté výročí Velké Ostravy řadou akcí. Bude jich celkem na padesát a proběhnou v pěti ostravských obvodech. Ta první už začala ve čtvrtek odpoledne výstavou ve foyeru Nové radnice, oslavy pak vyvrcholí 15. června Muzejní nocí.

Kromě výstav a přednášek se lidé mohou těšit i na komentované prohlídky atraktivních míst, výtvarné dílny, tančírnu, obecní slavnosti nebo dobový kabaret. „Specialitami projektu jsou dvě hry s motivy z ostravské historie, které svým příběhem a provedením zajímavě propojí jednotlivé městské lokality,“ konstatovala Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora.

Například při geolokační hře Sedm klíčů Ostravy mohou zájemci objevovat území měst, která byla v roce 1924 zakládajícími součástmi Velké Ostravy. Některými akcemi, především putovní hrou, bude provádět i sám legendární starosta Jan Prokeš.

Na některých akcích se podílí i další subjekty, například Knihovna města Ostravy, Galerie výtvarného umění Ostrava, Ostravské muzeum, Kulturně sportovní spolek Elegant, Centrum kultury a vzdělávání, Římskokatolická farnost Zábřeh a Post Bellum. Na YouTube kanálu města Ostravy pak lze vidět vzácný dobový obrazový záznam, dokumentující návštěvu T. G. Masaryka v červnu 1924 v Ostravě.

Velká Olomouc, Brno i Plzeň. A také Ostrava?

Jak vlastně takzvaná Velká Ostrava vznikala? Po první světové válce postupně vznikly podobné celky jako Velká Olomouc, Velké Brno, Velká Praha a Velká Plzeň. Motivací v prvních dvou případech bylo zajištění české většiny obyvatelstva prostřednictvím připojování okrajových českých obcí k historickým jádrům s početným německým obyvatelstvem.

Projekt Velké Ostravy však v průběhu příprav čelil problémům národnostním a ekonomickým, načež uvízl na zemských hranicích. Ministerstvo vnitra rozhodlo jen o sloučení sedmi moravských obcí - Moravské Ostravy, Hrabůvky, Mariánských Hor, Nové Vsi, Přívozu, Vítkovic a Zábřehu. Československá vláda schválila tento krok 20. prosince 1923, s platností od 1. ledna 1924.

Velká Ostrava tedy konečně vznikla, podstatně menší, než se předpokládalo, přesto však počet obyvatel překročil sto tisíc. Do vypsání nových voleb byl pověřen vedením celého města Jan Prokeš ve funkci vládního komisaře.

Cesta k modernímu velkoměstu se otevřela

„Přes veškeré nedostatky, které projekt Velké Ostravy měl, šlo v té chvíli o obrovský úspěch, cesta k modernímu velkoměstu byla konečně otevřena. Proměny Ostravy, které byly zahájeny po sloučení původně samostatných obcí, byly už v průběhu 20. let razantní. Jejich symbolem budiž naše unikátní Nová radnice, dosud nejrozsáhlejší radniční budova s nejvyšší věží v České republice. Vznikem Velké Ostravy se začal psát její příběh třetího největšího města naší země,“ uvedl primátor Dohnal.

Hospodářský chod Velké Ostravy do značné míry závisel na provozu městských podniků. K 1. lednu 1924 město převzalo, nebo jich provozovalo, celkem třináct. V Moravské Ostravě to byla plynárna, jatky, dobytčí trh, vodárna, úzkorozchodná místní dráha Ostrava-Karviná, sprchové lázně, městská zastavárna a hospodářský dvůr. V připojených Vítkovicích se jednalo o jatky, vodárnu, návěstní ústav a městská váha. V Mariánských Horách to byly městské lázně, v Přívoze síť veřejného osvětlení a v Zábřehu obecní váha. V pozdějších letech přibyly ještě další nové městské podniky jako krematorium, městské koupaliště nebo hospodářský dvůr v Hoštálkovicích.

Velký význam měla bytová výstavba, největší část se nadále soustřeďovala do Moravské Ostravy, přesouvala se též do Zábřehu, Mariánských Hor a Hrabůvky, zatímco ve Vítkovicích a Přívozu mírně zaostávala. Jen nepatrně se stavělo v Nové Vsi. Po roce 1924 se začalo s výstavbou soustavné kanalizace, investovalo se do vodovodní sítě a pokrok nastal u silniční sítě.