Kultura
02/04/2023 Roman Vojkůvka

​Recenze: Buď chlap! Čekání na srandu, která se nedostaví

Pavel strávil neobvyklou noc s dávnou kamarádkou Terezou a zamiloval se do ní. Ona není proti, ovšem jen do chvíle, než zjistí, že Pavel ve svých sedmatřiceti ještě bydlí u maminky.

Odmítne ho se slovy, že potřebuje pořádného chlapa a zhrzený Pavel si zakoupí kurz ve Vysokých Tatrách, v němž bývalý mariňák Weisner přetváří mazánky v muže.

Téma nové české celovečerní komedie Buď chlap! je velmi aktuální, je totiž obecně známo, že mužská maskulinita je na sestupu. Nikdo dnes nechce pracovat rukama, namáhat se a potit, jinak řečeno, pořádní chlapi houfně vymírají a noví se rodí jen zřídka.

Hlavní a nejzábavnější premisou filmu by tedy měla být ona část, kdy Pavel dorazí se skupinou podobně nesamostatných mladíků do výcvikového tábora. A bohužel právě tato část je trestuhodně nevyužita.

Nevytěžený potenciál je zde očividný už ze strany rekrutů, tedy změkčilých ajťáků, manažerů a jiných „kancelářských krys“. Ti, ačkoliv vypadají nadějně zoufale, nedostanou ve většině případů vůbec šanci se projevit a mnozí z nich po celou dobu svého pobytu na plátně ani nepromluví.

Fatálním omylem je ovšem obsazení Ondřeje Sokola do role Weisnera. V jeho podání nevypadá a nepůsobí tak, jak má, tedy jako tvrďák, a reklamním videem, kterým láká atrofované mladíky do svého kurzu, by sotva někoho přesvědčil, aby si jeho lekci zmužnění zaplatil. Co o Weisnerovi v rámci pointy vyjde nakonec najevo, právě vlivem špatného obsazení vůbec nefunguje, díky Sokolově pojetí postavy je totiž divákovi velmi záhy jasné (ne-li už z traileru), co je ve skutečnosti zač.

Na vině může být režisér, který chtěl mít Ondřeje Sokola v roli v jeho stávající podobě nebo samotný herec, který pro to, aby vypadal jako válečný veterán, jenž má změkčilcům nahánět hrůzu a zároveň jim imponovat, neudělal prakticky nic. Přitom stačilo ostříhat se nakrátko, pár týdnů posilovat, nechat si maskérem na tváři vytvořit tvrďáckou jizvu, či na paži nakreslit mariňácké tetování.

Podíl viny je i na straně scenáristy, nedodal totiž Weisnerovi hlášky, kterými by své svěřence zesměšňoval a hecoval a zároveň bavil diváka. V tomto ohledu je výcvik nejzábavněji vyobrazen v (paradoxně v dramatu) Olověná vesta (1987) režiséra Stanleyho Kubricka. Tam drsný seržant v podání R. Lee Ermeyho pronáší k bažantům hlášky typu „ten hajzl bude tak čistý, že by se na něj mohla jít vysrat i Panna Marie“. Mít takové repliky k dispozici Ondřej Sokol, nemusel se stát nejslabším článkem filmu.

Na rozdíl od něj nemám se zbylými hlavními představiteli problém. Jakub Prachař (Pavel) a Tereza Ramba (Tereza) byli totiž do rolí vybráni typově (Prachař odevzdaný outsider, Ramba jako žena rázná a v kritických situacích hysterická) a nikoli proti typu, jako právě Sokol.

Ve filmu je bohužel i spousta nesmyslů a nelogičností. Když například Pavla odnese proud divoké řeky, nikdo z účastníků kurzu nezavolá záchranáře. Neudělají to dokonce ani Pavlovy sestry, jež ho s Terezou a houfem dětí přijedou do Tater hledat.

Snímek navíc mnohdy působí, jako by v něm chyběly kusy děje, nebo z něj byly části filmu vystřiženy a to, co zbylo, tak občas úplně nedává smysl. Přesto bych tohle všechno dokázal komedii Buď chlap! odpustit, kdyby ve výsledku opravdu komedií byla. Ona je ale bohužel jen zdlouhavým čekáním na srandu, která se nedostaví.

Buď chlap! ČR, komedie, dobrodružný, 2023, 96 min, distribuce v kinech Bioscop

30%

Sdílejte článek