Nejnovější zprávy: Mladý muž (23) zemřel při tragické srážce dvou aut ​Seniory v Bohumíně bude na výlety po okolí vozit rikša

Proměny kraje

​Škola AVE Art se pyšní unikátní kovárnou. Dává žákům nové možnosti

Obor umělecký kovář vyučuje v Moravskoslezském kraji pouze soukromá škola AVE Art. Nyní mohou její žáci využívat zrekonstruovanou kovárnu představující evropský a dost dobře možná i světový unikát.

Foto: Jan Smekal

Pásová pila, zakružovačka profilů, pískovací box, sloupová vrtačka, plazmová řezačka nebo svařovací invertor. To všechno mají nyní k dispozici budoucí umělečtí kováři studující na Soukromé střední umělecké škole a Základní umělecké škole AVE Art v kovárně nacházející se v průmyslovém areálu Vítkovice Steel.

„Díky restaurované kovárně můžeme vychovávat mladé umělecké kováře, a to v kvalitním prostředí, za které se už dnes nemusím stydět. Nové strojní vybavení nám dává obrovské možnosti v tom smyslu, co všechno se tady dá vyrobit. Na rozdíl oproti tomu, jak jsme dříve byli okleštění, tak teď nebude problém prakticky v ničem,“ uvedl ředitel školy Jaroslav Prokop s tím, že zdejší kovárna vznikla v roce 1930.

„Byla to přístavba sousední budovy stojící od roku 1905. Historicky je to velice cenné místo, takové srdce, které tady vzniklo. Kovářské řemeslo se tady provozovalo nepřetržitě až do roku 1951, kdy vzniklo vítkovické učiliště, na kterém bylo asi dva tisíce učňů. Vzdělávali se tam také kováři, a navíc kovářský výcvik byl i součástí oborů, které nebyly kovářské,“ poznamenal Prokop.

„Škoda je, že tato věc postupně vymizela. Učiliště z toho postupem času vycouvalo. Bez toho bychom tady však dnes nebyli,“ dodal.

Kovárnu škola využívá od svého vzniku v roce 2002. V počátcích tady byla v částečném pronájmu, v roce 2017 ji pak koupila od Vítkovic. Rekonstrukci zahájila v listopadu 2018.

K nákupu kovárny a její následné rekonstrukci využila škola evropskou dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu ve výši více jak 5 milionů korun. Příspěvek pokryl 85 procent nákladů, zbytek škola hradila ze svých prostředků.

„Máme novou podlahu i osvětlení a také vytápění infrazářiči, natřeli jsme střechu, zrekonstruovali jsme sociální zařízení a vybudovali novou učebnu. Vedle strojního vybavení určeného přímo pro výuku jsme koupili také průmyslový vysavač a odsávačku. Náklady na samotnou rekonstrukci a pořízení vybavení činily přes 2 miliony korun,“ vyčíslil Jaroslav Prokop.

Úspěšný absolvent dnes na škole učí a předává dál své zkušenosti

Soukromá škola AVE Art může do každého ročníku přijmout sedm žáků, kteří se chtějí vyučit tradičnímu řemeslu, které se už však jinde v kraji studovat nedá.

„Většinou přijímáme čtyři nebo pět žáků, ale to stačí, aby obor fungoval. Když pak naši žáci přijedou na tradiční soutěž Hefaiston, která se pořádá na Helfštýně, získávají první, druhé i třetí místo, a to hovoří za vše. Přitom se jedná o soutěž s mezinárodní účastí,“ zdůraznil Prokop.

„Není to jen o vzdělávání řemesla, ale prolíná se to s designem, což je hrozně důležité. Toto je nový přístup. Není to jen stupidní kovařina, jak si to lidé představují, ale hlavní je hlava. Vzdělávací systém nebo výukový plán je postavený na návrhu. Návrh je to nejdůležitější. V něm je invence, myšlenka, nápad, čím musí dotyčný klienta, zákazníka položit na lopatky. A na to klademe nesmírně velký důraz,“ řekl Prokop.

„Naši absolventi jsou schopní dále jít studovat sochařství do jakékoli školy na světě či průmyslový design také do jakékoli školy na světě,“ dodal.

Jedním z úspěšných absolventů školy AVE Art je Lukáš Dvorský, který následně studoval sochařství na Ostravské univerzitě a nyní už čtyři roky učí a předává tak své zkušenosti budoucím uměleckým kovářům.

„Základ kovářství učíme stále stejně, ale ve vyšších ročnících mají žáci možnost nechat si některé části třeba vypálit. Už tady máme k dispozici i plazmu, kterou studenti používají,“ popsal Lukáš Dvorský s tím, že pokrok se zastavit nedá.

„Každý má k tomuto oboru jiné předpoklady. Kupříkladu dívky mají menší fyzickou sílu, takže musí dělat subtilnější věci, šetřit si více práce, a je třeba myslet na to, že nikdy není dopředu úplně přesně dané, jak má vypadat finální výsledek. Je dostatek prostoru si ho upravovat,“ přiblížil.

Budoucí umělečtí kováři nepracují „jen“ na školních úkolech, ale tvoří také díla pro různé zákazníky. „Momentálně jsme kupříkladu vysoutěžili zakázku pro Kovozoo u Uherského Hradiště, což je velbloud a velbloudice a také slonice se slůnětem. Zakázka bude slavnostně odhalena 15. září právě v Kovozoo. Minulý týden jsme odhalovali lavičku Ladislava Mňačka ve Valašských Kloboukách. Oslovili cíleně pět subjektů, ten náš zakázku vyhrál,“ přiblížil Jaroslav Prokop.

„Ve škole máme také kovoobráběcí stroje, soustruh, frézku. Směřujeme výuku tak, aby žáci byli schopní se orientovat v jakémkoli provozu. Jde nám o to, ať si nejen sami něco navrhnou, ale aby to taky bylo vyrobitelné,“ podotkl.

U slavnostního otevření restaurované kovářské dílny byl také náměstek moravskoslezského hejtmana pro školství Stanislav Folwarczny.

„Obor kovářství se už dnes neučí na žádné odborné škole. Pouze žáci některých oborů mají možnost seznámit se s kovářstvím jako takovým. Vítáme, že takový obor funguje na soukromé střední škole. Segment soukromého středního školství má své místo v Moravskoslezském kraji,“ řekl Folwarczny.

„Právě tyto obory jsou prostorem pro soukromé školství. Je to rozhodně šance pro nadané žáky, kteří mají zájem o tento obor. Navíc je to příležitost k tomu, aby kovařina nezanikla. A pokud se sem podaří dostat i základní školy, možná bude kovářů časem i více,“ zamyslel se náměstek.