Ty Identity. Malý ostrůvek autorského designu v Ostravě

Je tomu rok, co Ivana Mifková otevřela v centru Ostravy malý obchůdek s názvem Ty Identity. Jak velký zájem je o autorskou tvorbu, je dost designérů, ale i zákazníků?

Ty Identity je obchod s českým designem, s českou autorskou tvorbou nacházející se v architektonicky zajímavě řešeném prostoru, který navrhla architektka Zuzana Hartlová ve spolupráci s Jakubem Heidlerem. Zastoupena je zde řada lokálních autorů i tvůrců z celé České republiky. Majitelkou a zároveň návrhářkou je Ivana Mifková.

Proč Ty Identity?
Designéři účastnící se mého projektu jsou osobnosti, každý má svou vlastní identitu, svůj způsob projevu. Taktéž zákazníci, kteří sem chodí, jsou různé identity, takže se to vlastně spojuje dohromady.  Nad názvem jsem nějakou chvíli přemýšlela a tento mi přišel dokonalý a výstižný.

Jaké výrobky jsou ve vašem projektu zastoupeny?
Nejvíce asi móda a oblečení pro ženy. V nabídce pro muže, bohužel, zatím zaostáváme – ale máme různé doplňky, kravaty, motýlky… Pak tady máme šperky z drahých kovů, ale i nerezi a betonu, kožené produkty, dokonce ručně šité boty, zajímavé plstěné tašky, papírenské věci. Ostravská ilustrátorka a grafička Hanka Mičková krásně ilustruje různé knihy, a právě ona mě zaujala, když jsem objevila její pohlednice a grafiku, kde se objevuje i Ostrava, protože tady nemáme moc zajímavých pohlednic či grafik s námětem Ostravy. Ty její grafiky jsou osobité. Najde se tu i něco zajímavého do bytu, dekorace, ale i kartónový nábytek. No a máme taky něco malinko pro děti – dřevěné hračky a knížky.

Foto: Jaroslav Baďura, Magazín PATRIOT

Jak to máte vlastně vymyšleno – co všechno byste chtěla mít ve svém obchodě? Pod slovem design může být schována umělecká tvorba, ale i užitkový design pro masy lidí…
Od začátku jsem přemýšlela, jak celou věc uchopit. Jestli by to mělo být spíš o vytříbeném designu, pojmout prostor jako showroom, kde by bylo potřeba hodně prostoru pro jednotlivé produkty, aby vynikla jejich jedinečnost, nebo nabízet něco víc dostupné pro širší okruh lidí, běžné zákazníky. Moje úplně původní vize byla taková, prodávat věci velmi kvalitní z estetického hlediska i z hlediska zpracování, za kterýma stojí jméno. Spousta takových se pohybuje ve vyšších cenových kategoriích a já netušila, jestli je v Ostravě zájem, abych neinvestovala do něčeho, co nebude fungovat. Nakonec jsem oslovila jak designéry, kteří se pohybují ve svém oboru už delší dobu, tak i tvůrce, kteří si jméno budují. Důležité bylo dobře odhadnout, co by se líbilo, dobře prodávalo a bylo na jisté úrovni, ale za dostupné ceny. Samozřejmě je to hodně o mém vkusu, vybírám věci spíš čisté, jednoduché. Tento obchod je pro lidi, takže se snažím, aby si tam každý našel to své, ale zároveň se snažím udržovat nějakou úroveň, ať to není úplně mišmaš všeho, různých stylů a druhů.

Musíte odmítat zájemce o umístění věcí ve vašem obchodě?
Ano, odmítám.

A je to z kapacitních důvodů nebo protože se vám to zrovna nelíbí? Nebo obojí?
Je to obojí. Je to teda hodně z kapacitních důvodů, protože ten obchůdek je malý, a já si stojím za původním konceptem. Ten je, aby každý autor měl u nás své vyhraněné místo, polici, regál, štendr, aby to nebylo všechno pomíchané na hromadě, aby tvorba každého jednotlivce vynikla. Takže od začátku je každý volný prostor zabraný tím tvůrcem nebo designérem. No a zájemci se mi samozřejmě ozývají. Některé produkty jsou opravdu velmi zajímavé a ráda bych je prezentovala, v tom případě se třeba autorovi po nějaké době ozvu a domluvíme se, protože přece jen je potřeba nabídku občas obměnit… Na druhou stranu je mi moc líto loučit se s těmi stávajícími.

Foto: Jaroslav Baďura, Magazín PATRIOT

Ty Identity existují rok. Neměla jste ze začátku obavy, že ostravský trh bude malý? Že i těch zajímavých designérů z okolí bude málo? Že budete muset brát věci odjinud? Nebo jste si byla jistá, že to půjde?
Z toho, že by dodavatelů bylo málo, jsem obavu neměla, protože se v tomto odvětví už nějakou dobu pohybuji – mám svou vlastní značku, jezdím do Prahy na design markety a vím, že naopak mnoho nových mladých designérů, kteří mají co nabídnout, přibývá.

Takže jste ten trh znala.
Ano, takže jsem hned poté, co jsem si ujasnila, jak koncept obchodu pojmout, věděla, co by se mi tam hodilo. Nicméně, šla jsem do toho s velkým riskem. Nevěděla jsem, jak se zachová okolí, jestli budou mít zákazníci v Ostravě o autorskou tvorbu zájem, jak to bude fungovat, jestli vůbec vydělám na nájem a chod celého obchodu.  Ale na druhou stranu jsem věděla, že takový obchod tady chybí, že je v Ostravě v tomto směru díra na trhu. Takže jsem to riskla, všechny obavy jsem odhodila stranou a s nadšením jsem do toho šla, ať to dopadne, jak to dopadne. A nelituju, hrozně mě to baví…

Fungujete taky jako e-shop?
Zatím ne, musím si to časově lépe zorganizovat, jsem na všechno víceméně sama. Mám jen slečnu, která mě střídá,  pomáhá prodávat. Na e-shopu se ale už pomalu pracuje a bude!

Foto: Jaroslav Baďura, Magazín PATRIOT

Takže vy jste vlastně v obchodě pořád…
Ano, skoro, pro mě je podstatné tam být,  protože ten kontakt s lidmi je hodně důležitý, abych znala jejich reakce, přání.  Téměř vše si zatím dělám sama, včetně komunikace s designéry, objednávky zboží, vyúčtování, musím taky propagovat obchod na sociálních sítích, což bohužel zanedbávám. Vím, že bych na výpomoc s administrativou potřebovala člověka, ale jsem ráda, že si tím vším procházím. Už však nastává ta doba, kdy nemůžu nechávat vše jen na sobě.

Můžete po tom roce říct, že to byl dobrý krok, otevřít si Ty Identity?
Určitě. Pořád to má posun dopředu. Taky to závisí na tom, jaké jsou měsíce – teď jsou třeba lidi na dovolených a je to trochu znát, i když účast turistů v rámci Colours of Ostrava byla velkým přínosem, pak zase přijde doba, kdy budou kupovat dárky na Vánoce, pak po Vánocích jsou prodeje všeobecně slabší,  na jaře se chuť nakupovat opět probouzí… Ale i tak v průběhu celého roku zákazníci chodí a nakupují třeba dárky, které potřebují, nebo něco sami sobě pro radost, nebo si opravdu potřebují koupit něco na sebe a raději přijdou pro originál vyrobený v Česku. Takže určitě to má smysl.

Řekněte mi něco o vaší vlastní značce. Je v obchodě také zastoupená?
Ano, ArtGi je tam taky. Je to na delší vyprávění… Já jsem původně vystudovala tady v Ostravě Střední uměleckou školu, obor šperk v oblasti zpracování drahých kovů a kamenů. A pak jsem měla přihlášku na  vysokou školu, ale nakonec jsem tam vůbec nešla, ani na ty přijímačky, a rozhodla jsem se, že po maturitě pojedu prostě někam ven.

Foto: Jaroslav Baďura, Magazín PATRIOT

Kam jste vycestovala?
Do Londýna, sice jako au-pair, ale s tím, že se tam porozhlédnu, věděla jsem, že Londýn je centrum všeho dění, módy, designu a umění vůbec. Takže jsem tam dva a půl roku chodila po galeriích a obchodech s designem, nakoupila jsem si tam nářadí na šperky, protože mi to chybělo. A pak v tom malém pokojíčku, kde jsem bydlela, jsem na stole začala tvořit šperky, takže jsem se k tomu vrátila a navštěvovala jsem i  šperkařské workshopy. Po těch dvou a půl letech jsem se vrátila do Ostravy a zařídila si tady malý ateliér. Pak po nějaké době jsem šla na mateřskou a pořád jsem uvažovala, co dál, živit se vlastní tvorbou není zpočátku opravdu snadné, žádná finanční jistota. Chtěla jsem si vyzkoušet změnu a šla jsem na dva a půl roku pracovat do kanceláře. Tam jsem si uvědomila, že tohle fakt dělat nechci, že jsem člověk tvořivý – znovu jsem se tedy vrátila k výrobě šperků a postupně si budovala místo na trhu. Jsou mi blízké věci jednoduché, minimalistické. V kontextu s těmi šperky mě napadlo aplikovat geometrické prvky na módu, že by to mohlo dohromady působit zajímavě. Což se povedlo, prodeje stoupají a teď už je to tak, že šperky dělám čím dál tím míň a spíš se snažím více vyvíjet a zdokonalovat módu, je o ni zájem a baví mě to.

Co konkrétně navrhujete?
Pohodlné oblečení do ulic, trika, mikiny, šaty, topy… Vše velmi jednoduché střihy, čisté linie, dbám na kvalitní převážně bavlněné materiály a precizní zpracování. Držím se spíš barev šedá, bílá, černá a na to pak aplikuji jednoduché geometrické motivy různých barev, ze speciálních folií, které se na oděv tepelně zafixují. Tento zůsob mi vyhovuje víc než sítotisk. Sama vlastně rozhodnu v daný okamžik o umístění grafiky, často podle aktuální nálady, tak jak se mi to líbí. Navíc tato folie, pokud je dobře zalisována, má mnohem větší živostnost než potisk.

Foto: Jaroslav Baďura, Magazín PATRIOT

Uvažujete nad rozšířením obchodu o další sortiment? Nebo se tímto směrem nechcete ubírat?
Ráda bych, aby byl sortiment širší, ale bohužel stávající prostor to nedovolí. Uvidíme co bude dál. Vedle mého obchodu se od 1. ledna nabízí volný prostor a byla bych ráda za rozšíření, nebo třeba propojení spolupráce s někým, kdo má podobné smýšlení. Mohl by tam být například ateliér jednoho, nebo více designérů. Bohužel zrealizování by samozřejmě vyžadovalo další nemalé investice.

A ty dva prostory by šly propojit?
Šlo by to. Dříve to byl totiž jeden obchod, který je v současné době rozdělen sádrokartónovou příčkou a vznikly tak prodejní prostory dva. Bylo by to fajn, pak by toho designu v centru Ostravy zase o něco přibylo. Je totiž vidět, že i lidi v Ostravě si uvědomují hodnoty v oblasti nakupování a přibývá stále víc těch, kteří ocení estetickou hodnotu i kvalitu. Zajímá je, co vše stojí za samotnou výrobou módy, hraček, interiérových doplňků, nebo nábytku.