Nejnovější zprávy: Petra Kvitová se ve Fulneku dočkala kavárny. Má wimbledonský dort i originální název Poruba se letos podruhé představí doma. Ve středu přivítá rozjetou Třebíč

Kultura

Vyhnání lidí z Karviné byl zločin, říká Karin Lednická

Přestože postavu Neznámého, jakéhosi vypravěče v divadelním představení Šikmý kostel u Bezručů, hraje Norbert Lichý, autoři v ní vidí trochu spisovatelku Karin Lednickou.

Upoutávka inscenace Šikmý kostel, která se hraje U Bezručů. Foto: se souhlasem Divadla Petra Bezruče

Pořád žijí lidé, kteří starou Karvinou chápou jako svůj domov a místo, kde mají své kořeny.

K postavě Neznámého režisérku představení Janku Ryšánek Schmiedtovou a dramaturgy inspirovaly dva osudy karvinských starousedlíků.

Vypnuli mu elektřinu, vozili před dveře hlušinu

Jeden patří muži, který se až do roku 1997 odmítal ze staré Karviné vystěhovat. Byť tam už kolem něj nic nebylo, jen prázdné zahrady.

Vypnuli mu elektřinu, v místě už nefungovala žádná infrastruktura, on však stále považoval za nutné tam žít. Úředníci, aby ho z domu dostali, mu třeba naváželi před dveře hlušinu a on ji musel často odházet, aby se dostal domů.

„Ten nátlak úřadů, aby ti lidé z místa odešli, byl opravdu velký A motivací odporu tohoto pána bylo, že své mamince na začátku devadesátých let slíbil, že se postará o její zahradu, kterou ona celý život budovala. To mě opravdu dojalo,“ říká autorka románové kroniky Šikmý kostel.

Druhý příběh, který inspiroval autory divadelního přepisu k postavě Neznámého, patřil muži, který opustil svůj starý domov v Karviné až docela nedávno. A to tak, že nikdo neví, kam zmizel. Jednoho dne jen vytáhl prádlo z pračky, nechal otevřené okno, zamkl starý dům a už ho nikdo nikdy neviděl.

Takových podivných „duchů“, kteří žijí napůl v našem světě, napůl v minulosti i současnosti a nejvíce ve vzpomínkách, má podle spisovatelky stará Karviná více.

Staří Karviňáci se začali na rodné místo vracet

„Těch příběhů jsou prostě plné kapsy. A my touto postavou Neznámého dáváme hlas právě lidem, kteří tam dříve žili. Tento náš poslední Karviňák je člověk, který má ve staré Karviné pořád srdce a duši a svůj odchod vnímá jako nezhojenou jizvu," říká spisovatelka Karin Lednická.

Stará Karviná může dnes působit na první pohled jako pustina, ale na jejím území jsou místa, kde je velmi patrný otisk historie. „Jde jen o to věnovat mu pozornost a dívat se,“ říká spisovatelka.

A dodává, že spousta starých Karviňáků se na toto území po letech a také po vydání knihy Šikmý kostel začala vracet. „Nebyli tam třeba několik desítek let, protože se báli, co tam uvidí. Teď tam začínají přicházet, protože komunita starých Karviňáků se začíná dávat dohromady,“ říká Karin Lednická.

Spisovatelka upozorňuje, že na některých místech staré Karviné jsou dosud zbytky zahrádek. „Velmi významným motivem v představení Bezručů je narcis. Narcisy totiž v pozůstatcích zahrádek dodnes kvetou. A lidé je tam po všech těch desítkách let chodí na jaře sbírat. Mají to jako tradici. To sepětí s tím místem je stále velmi silné,“ říká Karin Lednická. Ostatně kytice živých narcisů doprovází každé představení Šikmého kostela U Bezručů.

Že lidé šli z domovů rádi, je prostě lež

Karin Lednická také odmítá oficiální tezi, že obyvatelé z rodné staré Karviné odcházeli rádi. „To je prostě lež,“ říká. Byl to podle ní jen zlomek lidí, kteří odcházeli třeba do Havířova. Ale většina původních obyvatel se tam držela zuby nehty a odcházeli se slzami v očích. A dodnes to vnímají jako křivdu, protože je někdo vyhnal z místa, které považovali za svůj domov.

Lidé třeba schovávali demoliční výměry na své domy. Utíkali před úředníky, kteří jim říkali, ať už jdou ze svých domovů pryč. Rezignovali dokonce na veškeré pohodlí svého domova. Žili tam třeba i tak, že měli podepřený nábytek nebo i dům. Protože podle toho, jak se pod nimi těžilo, měli nakloněnou podlahu jednou doprava, potom doleva. „A přesto jim to stálo za to, protože tam měli své kořeny," říká spisovatelka Karin Lednická.

Nejen osudy horníků, ale i odbojářů

Spisovatelka Karin Lednická se narodila v Karviné, vyrostla v Havířově a nyní žije v Ostravě. Prozatím vyšly dva díly trilogie Šikmý kostel, v březnu 2022 k nim přibylo literární dokudrama Životice: obraz (po)zapomenuté tragédie. Aktuálně spisovatelka pracuje na závěrečném díle trilogie Šikmý kostel.

„Šikmý kostel se zrodil z jednoho setkání s pamětnicí, která ve staré Karviné prožila významnou část života. Příběh, který mi tenkrát vyprávěla, se stal základním kamenem knihy,“ popisuje počátky své literární tvorby Karin Lednická.

„Napsala jsem tu knihu, abych obyvatelům zbořeného města dala hlas a nechala zaznít jejich vzpomínky. A jsem nesmírně vděčná celému tvůrčímu týmu od Bezručů, že tohle základní sdělení vstřebal, přijal a uchopil. Je pro mě fascinující sledovat, jak se z písmen rodí představení,“ dodává k přenosu knihy na jeviště Karin Lednická.

Bude z Šikmého kostela film nebo seriál?

Světová premiéra představení Šikmý kostel, ve kterém se představí kompletní herecký soubor Divadla Petra Bezruče, se uskutečnila 22. dubna 2022. Spisovatelka Karin Lednická předtím prozradila, že kromě divadelní adaptace už jí oslovilo několik filmových produkcí, které by rády adaptovaly její budoucí románovou trilogii pro filmové plátno či obrazovku.

„Ač nabídky od několika produkcí byly, já film zatím neřeším, protože si nejsem jistá, zda lze takovou širokou látku adaptovat pro filmové plátno. Jednak zatím také nemám dopsanou trilogii a já opravdu potřebuji ten děj dovést do konce toho města, který v představení spíše jen nastiňujeme, ale já ho pokládám ho za jeden z největších zločinů po roce 1948. Bavíme se totiž o desítkách tisíců lidí, které někdo vyhnal kvůli těžbě uhlí z domova,“ říká Karin Lednická.

Přesto spisovatelka zůstala s jednou produkcí v užším kontaktu. Spíše by však byla pro to, aby z její románové kroniky vznikl seriál a ráda by, aby byl natočený v regionu. Tedy vesměs v místech, kterých se události jejího díla týkají.