Nejnovější zprávy: Řidič nevybral zatáčku a skončil se zraněním v příkopu Kam dnes na oběd? Do "Palačinkárny" Café au père tranquille!

Proměny kraje

​Záchranáři převzali patnáct nových sanitek. Jsou mezi nimi i dva speciály

Moravskoslezským záchranářům nově slouží patnáct moderních sanitek. Jsou mezi nimi i speciály určené pro přepravu nadměrných pacientů či těch, kteří se musí přepravovat v izolaci.

Foto: Jan Smekal

Nové sanitky záchranářům symbolicky předal v úterý dopoledne hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

„Jsem rád, že tady stojí patnáct nových vozidel, které budou sloužit obyvatelům našeho kraje, a sice těm, kteří to potřebují. Nejraději bych byl, kdyby mohly rezivět v garážích, ale takto život nefunguje. Bohužel máme nemocných stále více a je třeba obměňovat odpovídajícím způsobem i techniku,“ uvedl Ivo Vondrák, který byl rád, že mohl být u slavnostního zahájení provozu nových sanitek. „Těší mě, že kraj mohl přispět na deset z těchto patnácti vozidel a pevně věřím, že to nejsou poslední sanitní vozy, které budeme dále z kraje nakupovat,“ dodal.

Podle moravskoslezského hejtmana je výjezdové centrum v Ostravě-Zábřehu jedním z nejlépe vybavených pracovišť v České republice. „Je to skutečně o velikých investicích. Loni jsme poskytli částku 37,5 milionu korun na nákup deseti sanitních vozidel a letos se chystá další výběrové řízení. Myslím si, že je povinností obnovovat vozový park a také techniku, která je uvnitř sanitních vozidel. Životnost sanitek klesá, protože zásahů přibývá, a to je jediný způsob, jak zajistit dostupnost této prvosledové záchranné služby pro všechny obyvatele tohoto kraje,“ poznamenal Vondrák.

„Už v loňském roce jsme se rozhodli investovat především do naší záchranné služby, protože hasiči a policie jsou záležitostí ministerstva vnitra, byť i jim pomáháme, ale záchranka je krajská, takže jsme došli k tomu, že musíme navýšit peníze na investice. Budeme v tom pokračovat i v letošním roce, kdy je připraveno výběrové řízení na dalších deset sanitních vozidel.“

Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje je moc ráda za pravidelnou obměnu, protože vozidla jsou sice modernější, ale nedá se říct, že by vydržela delší dobu.

„Máme 63 posádek a obměna aut je velice nákladná. Jsme moc rádi, že jsme teď zase obměnili čtvrtinu vozového parku,“ řekl Roman Gřegoř, ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje.

Vozy jsou na špičkové úrovni jak podvozkově, tak vnitřním vybavením Deset nových vozidel je určených jak pro nezdravotnické, tak pro lékařské posádky. „Vždycky soutěžíme tři kategorie vozů. První jsou městská či údolní, což jsou auta, kde se nemusíme tísnit kvůli jízdních vlastností. Jezdí ve městech a tam, kde nejsou špatné silnice. Příkladem je Opava, Ostrava, Karvinsko,“ přiblížil Gřegoř.

„Pak jsou vozy, které jsou zodolněné, mají pohon 4x4. Jsou určeny do lokalit, kde se jezdí po horších cestách a vyjíždí se také do hor. Je to především územní odbor Frýdek-Místek a územní odbor Bruntál na druhé straně regionu,“ pokračoval Gřegoř s tím, že pak jsou ještě zmenšená auta pro nelékařské osádky, které jsou menší, obratnější a slouží v horských oblastech.

Dvě auta jsou pak v tzv. setkávacím systému. Jde o Kodiaqy sloužící k rychlé dopravě lékaře. Jeden z nich jde do Orlové, kde jsme tuto osádku nově zavedli vzhledem k tomu, že orlovská nemocnice už nedisponuje akutním příjmem pacientů. Další jde do Vítkova,“ popsal Gřegoř. „Máme také dvě speciální skříňová vozidla. Jedno je pro přepravu nadměrných pacientů hlavně do šířky, protože všechna nosítka unesou 240 kilo. Další vozidlo pak umožňuje přepravovat vysoce nebezpečné pacienty. Je tam možnost umístit biobox, což je v současnosti hodně aktuální v souvislosti s koronavirem.“

Vozy jsou na špičkové úrovni jak podvozkově, tak vnitřním vybavením

Záchranka má kupříkladu i nelékařské auto, které najezdí deset i dvanáct výjezdů za směnu.

„Pokud jde o servis, tak platí, že jestli je vozidlo starší šesti let, tak už není tak spolehlivé, ať už má jakýkoli nájezd. My je ale nikdy nevyřazujeme a necháváme je jako rezervní. Jsou připravena k použití v případě nějakých hromadných nehod apod. Nejsou ale v každodenním tvrdém nasazení,“ vylíčil Gřegoř s tím, že toto je pak nejhorší provoz, které auto může mít. „Studené starty, hned rychlá jízda, přitom třeba krátká, nestihne se ani upravit do provozní teploty a zase stojí. Pak po nějaké době zase jede dál. Tato auta nesmírně trpí naší zátěží,“ zdůraznil ředitel moravskoslezských záchranářů.

Gřegoř: Mnoho lékařů upřednostní relativní pohodlí v nemocnicích A jak jsou na tom záchranáři s personálem? „Nelékařských pracovníků je zatím poměrně dost, ale už není takový převis poptávky po pracovních místech, ale pořád je to na velmi dobré úrovni. Máme však tragický nedostatek lékařů, což je celorepublikový problém. Sešly se velmi nevhodné podmínky z několika stran, byť jsme na ně dlouho upozorňovali, ale nikdo to neřešil,“ upozornil Gřegoř.

„Neprobíhá generační obměna. Zkušení lékaři zestárli, už tuto práci nemohou dělat a nepřišli místo nich mladší, kteří by je nahradili. Teď už se sice dělají nějaká opatření, ale všechna jsou na delší dobu.“

Ve srovnání s předešlými roky je podle Gřegoře v dnešní době všechno daleko tvrdší, a to i právně a legislativně. „Lékaři v nemocnicích mají zázemí, k dispozici další kolegy, vybavení, vyšetřovací metody, ale na rychlé jsou sami. Musí se okamžitě sami rozhodovat, ihned činit, jsou pod obrovským časovým tlakem, kolikrát i v nepříznivých podmínkách, a to není pro každého. Je to spíše pro mladé, dravé lidi, kteří toto všechno vydrží. Ne každý je ale ochotný takové riziko podstupovat. Mnoho lékařů tak upřednostní relativní pohodlí v nemocnicích, než aby šli dělat přednemocniční péči,“ popsal Gřegoř.

Zvyšování platů podle něj nevede k dlouhodobému efektu, je to vždycky krátkodobá záležitost. „Řešením je zatraktivnit tento obor už třeba pro mediky, což děláme. Máme fakultu, kde se věnujeme výuce už té pregraduální části. To je cesta, která ale nějakou dobu poběží. Naše odborná společnost se snaží lidem pomáhat, aby měli motivaci se k tomuto oboru hlásit. Urgentní medicína je základní obor podobně jako chirurgie či ARO. První vlaštovky už jsou, ale potřebujeme trvalou podporu ze všech stran. Od ministerstva zdravotnictví po školy a další,“ uzavřel Gřegoř.