Colours of Ostrava: multižánrový festival nebo megalomanská show pro davy?
Skončily Colours of Ostrava. Festival splněných snů, ale také festival, jehož letošní ročník vzbudil velmi smíšené reakce veřejnosti.
Zřejmě největším zážitkem bylo vystoupení amerického hudebního dua Twenty One Pilots, kteří potěšili svými největšími hity, ale zahráli i známou českou lidovku „Co ste hasiči“ a předvedli dokonce trampské hraní u ohýnku.
Velkolepý dojem si diváci odnesli také z koncertu norské dark-folkové formace Wardruna, kteří rozpoutali úchvatnou audiovizuální performanci. Velký ohlas měly produkce kapel Franz Ferdinand a The Killers. Jejich koncerty sice poznamenal silný déšť, ale publikum nepřízeň počasí neodradila.
Překvapením festivalu se stala rocková kapela Larkin Poe, složená ze dvou půvabných sester, úžasných kytaristek i zpěvaček.
Naopak největší kritiku sklidilo vystoupení americké raperky a skladatelky Princezny Nokia, na jejíž hudbu a téměř neustálé vytí klaksonu zjevně nebylo ostravské publikum zvědavé a připravené.
Umělecky nejzdařilejší koncert odehrála japonská jazzová pianistka Hiromi. Z české scény nejvíc bodovaly ženy. Velký ohlas měla Beata Hlavenková, Markéta Irglová a Bára Zmeková.
Nejvřelejší přijetí se však dostalo karvinskému sboru Permoník, který se představil na Colours of Ostrava hned dvakrát. Poprvé v samostatném úžasném koncertu a podruhé v jedné písni spolu s kanadsko-ukrajinskou formací Balaklava Blues.
Colours of Ostrava se po dvouleté pauze těšil vysoké návštěvnosti. Areál Dolní oblasti Vítkovic byl zvláště v den vystoupení Twenty One Pilots napěchovaný k prasknutí, v sobotu zase využili vstup zdarma senioři.
Festival se letos neobešel bez problémů a kritické zpětné vazby. Za nepříliš šťastné lze považovat vystoupení zpěvačky LP, která odehrála s hlasovou indispozicí zkrácený set, během kterého se jí, na rozdíl od roku 2017, nechtělo navázat kontakt s publikem.
Doslova kontroverzní bylo nečekané zjevení „ledového muže“ Wima Hofa, který se místo LP objevil na hlavní scéně s několikaminutovým ryčným projevem a obskurním hudebním vystoupením. Tohle na hudebním pódiu opravdu nemělo co dělat.
Neosvědčila se ani volba plastových jednorázových kelímků, které sice mohou být ekologicky likvidovány, ale nepořádek a spoušť pod nohama během koncertů byla často neúnosná a tristní. Na festivalu Beats For Love diváci měli vratné ekologické kelímky a všude byl pořádek, pořadatelé Colours tak zřejmě sáhli po levnější variantě.
Festival mění svou tvář – z původně světové přehlídky etnické hudby a world music začala v programu dominovat rocková a elektronická hudba. Originální projevy různých národností jsou v menšině.
Navíc v letošním roce zmizela z programu samostatná česká scéna, což vyvolalo kritiku účastníků, ale i muzikantů.
Colours nedávno avizoval změnu strategického vlastníka. Současná vize festivalu zůstává zamlžena tajemstvím. Chtějí být Colours of Ostrava festivalem elektronické a taneční hudby nebo reprezentativní přehlídkou širokých žánrů a hudebních stylů?
Jeden taneční festival už Ostrava má: Beats For Love je ve své kategorii nepřekonatelný a bylo by absurdní usilovat o něco podobného.
Nezbývá než doufat, že Colours se změnou majitele najdou svou ztracenou stopu a budou opět tím starým dobrým festivalem pro hudební fajnšmekry i pro ty, kteří chtějí zažít světové legendy a hvězdy.