Koronavirus? Ostrava si prošla horšími časy. Před sto lety tu řádila španělská chřipka

Celou Evropu dnes obchází strach z onemocnění Covid-19 způsobené koronavirem.

Tento vir děsí pochopitelně také obyvatele České republiky, tedy Prahy, Brna, Ostravy i těch nejzapadlejších vsí. Téma v podstatě zatím málo známého onemocnění v současnosti stále více ovládá média, ale i debaty u hospodských stolů, u pokladen hypermarketů, probírají ho na chodbách domů sousedky.

Stejně jako třeba před sto lety jejich předkové na pavlačích činžovních domů či v zaplivaných lokálech plných prostitutek v někdejší ostravské Dlouhé ulici.

S různými epidemiemi kdysi méně známých či ještě „nezkrocených“ onemocnění se totiž setkávali obyvatelé Ostravy už třeba v 19. a na začátku 20. století, kdy ještě nebyla antibiotika a léčilo se různě. Svědčí o tom záznamy v archivu statutárního města Ostrava, které vyšly v publikacích o historii tohoto průmyslového města.

První světová válka oslabila lidi, ti umírali a nastoupila španělská chřipka

V nich se praví, že především první světová válka přinesla chronický nedostatek základních životních potřeb vedoucí až k podvýživě. Ten měl za následek zhoršující se zdravotní situaci ostravské populace a projevil se stejně jako na řadě míst Evropy a světa také v Ostravě v růstu úmrtnosti, která kulminovala v roce 1918, především v důsledku epidemie španělské chřipky.

Tato nová choroba se objevila náhle v květnu roku 1918 v Madridu a už v srpnu byly první případy zaznamenány i na Moravě. V politickém okrese Moravská Ostrava si španělská chřipka vyžádala v posledním roce války celkem 302 životy.

„Vysoký podíl na zvyšujícím se zaznamenaném počtu úmrtí měly zápal plic a tuberkulóza, prudce vzrostla i kojenecká úmrtnost. Ostatně počet živě narozených děti v Moravské Ostravě a Vítkovicích poklesl mezi lety 1914 až 1918 vice než o polovinu,“ popisují archiváři.

Válka vzala Ostravě lékaře, nemocnice byly plné raněných

Svou zásluhu na zvýšené úmrtnosti podle nich mělo bezpochyby i výrazné zhoršení péče o nemocné. V ostravských nemocnicích totiž ubylo lékařů a příslušníků ošetřujícího personálu, kteří museli narukovat na frontu. Projevoval se také velký nedostatek lůžek, jejichž část byla nyní rezervovaná pro raněné vojáky, kteří byli nepřetržitě ve značném počtu dováženi z fronty.

Nemocní proto leželi i na chodbách, třeba ve vítkovické závodní nemocnici byli přidělováni na dvě sražená lůžka tři pacienti nebo dokonce nebo dva na lůžko jedno. Tato situace samozřejmě napomáhala šíření nakažlivých chorob, především tyfu a úplavici. Právě té podlehl v březnu 1918 i známý a ceněný moravskoostravský okresní lékař a zdravotní rada Johann Kaan, který se nakazil při ošetřování nemocných v přívozském lazaretu.

Choroby vedly k protestům, Ostravany sužovaly neštovice z Polska či tyfus z mléka

Hlad, choroby, pokles životní úrovně a prudký růst životních nákladů nutně vedly už za první světové války k projevům nespokojenosti zbídačeného obyvatelstva, především dělnictva, a to na mnoha místech v českých zemích. Už v roce 1916 ve srovnání s předválečným stavem poklesla životní úroveň až o 217 procent, u rodin dělnických dokonce až o 282 procent.

Vysoký počet úmrtí způsobila i tuberkulóza, v roce 1918 na tuto chorobu umírá každý čtvrtý nakažený člověk. Výjimkou jsou léta 1918 až 1920, kdy řádila španělská chřipka. Na přelomu let 1919 a 1920 byla v Ostravě zaznamenána epidemie pravých neštovic, zavlečená sem z Polska. Onemocnělo jimi 337 lidí a 47 na ně zemřelo. V roce 1927 zase na Ostravsku vypukla tyfová epidemie. Tou podle záznamů ostravského archivu onemocnělo 115 osob a 5 osob na tyfus zemřelo. Tyfovou epidemii způsobilo kontaminované mléko z okolních vesnic.

Přelom století: epidemie cholery, záškrtu, spály, spalniček

Už na konci 19. století postihla Ostravu a její okolí řada epidemií. V letech 1893 až 1894 to byla cholera, záškrt se objevil v letech 1893, 1894, 1896, 1907 a 1908. Archivy a kroniky zaznamenaly i epidemie spály v letech 1892, 1893, 1895, 1906 a 1909, spalniček v letech 1892 a 1895, břišní tyfus 1890 až 1892 a neštovice v roce 1892 a 1893.

Počet onemocnění a úmrtí začal klesat za první republiky a snižoval se oproti předválečným letům. Rovněž statistika infekčních chorob podávala potěšitelný obraz.