Norberte, vzpomínáme. Hospoda, kam chodil Norbert Lichý, truchlí

​Norberte, vzpomínáme…Tato dvě slova křídou napsal u vchodu do ostravské hospůdky WW Klub naproti ostravské hornické polikliniky v Sokolské ulici hospodský tohoto malého šenku. Právě tato hospůdka byla oblíbeným zázemím Norberta Lichého, kterému tu kamarádi říkali Berte, Bertíku. Měl jich tu plno.

Sem chodil populární ostravský divadelní, filmový a televizní herec a pilíř Divadla Petra Bezruče někdy i čtyřikrát za týden, často po divadelní zkoušce nebo po představení.

Objednával si tu fantu s vodkou. Nic jiného v klubu prý nepil. „To bylo jeho. Převzal jsem hospodu od bývalého nájemce prvního ledna a hned jsem koupil kartón fanty. Norberte, vidíš to? Kdo to teď bude pít?“ říká se smutným úsměvem nový nájemce hospůdky WW Klub, která Norbertu Lichému před pár lety doslova učarovala.

Poslouchal tu osudy lidí, které by režisér nevymyslel

To bylo v době, kdy stát v hospodách zákonem zakázal kouřit. Náruživý kuřák Norbert Lichý proto hledal útočiště, kde by si mohl cigaretu beze strachu dopřát. „Byli jsme tehdy pod firmou, která kvůli kouření udělala z hospůdky soukromý klub. Chlapi dostali kartičky, Bertík taky, a kouřilo se tu vesele dál,“ vzpomíná bývalý nájemce Josef Heinz, dobrý kamarád populárního ostravského herce.

Foto: Petr Broulík

I na tuto oázu pro kuřáky však po několika letech došlo a kuřáci museli ven. Norbert Lichý však už podnik neopustil. Našel si tu totiž spoustu přátel a říkal, že sem chodí fajn lidi. Dál seděl v zimě většinou u vstupních dveří pod televizí, když tam bylo místo. Od jara do podzimu zase venku na zahrádce.

„Norbert k nám do hospůdky chodil poslouchat příběhy hostů a někdy říkával, že by to ani divadelní režisér nevymyslel. Často taky četl, buď texty rolí nebo knížky,“ vzpomíná hospodský. A dodává, že do WW Klubu Norberta Lichého vozil taxikář, měl prý svého „vlastního“.

Miloval maminku. Ta mu byla i manažerkou

Norbert Lichý se dokonce stal jakýmsi maskotem klubu. „Když k nám přišli nějací hosté poprvé, tak na něj zírali, pak se ptali, jestli je to ten herec. A když jsme na to kývli, tak se s ním fotili. On nasadil svůj úsměv, lidi byli šťastní. Nikdy nikoho neodmítl, říkával, že to prostě patří k jeho profesi herce,“ popisuje Josef Heinz.

Norbert Lichý se neoženil, nikdy totiž nevyměnil žádnou ženu za svou maminku. Ta mu vyvařovala, prala a jak mnozí podotýkají, dělala mu i spolehlivou asistentku a manažerku.

„Norbert vyprávěl, že když natáčel a hrál v Praze, maminka mu vždy volala třeba ve čtyři hodiny ráno, ať stává, že v šest má natáčení,“ vzpomíná jeden z kamarádů v hospůdce, jejíž stěny jsou pokryty spoustou fotografií štamgastů. Nechybí ani portréty Josefa Heinze s Bertem Lichým.

Maminka zemřela. Já vůbec nevím, co budu dělat

Avšak nedávná smrt milované maminka možná podle kamarádů urychlila odchod Norberta Lichého do hereckého nebe. „Maminka mu na podzim zemřela. A to s ním neuvěřitelně otřáslo. Byl na mamince hodně závislý,“ vzpomíná Josef Heinz a štamgasti dodávají, že poté, co maminka Norbertovi loni umřela, někdy v hospodě sháněl recepty, co a jak si má uvařit.

Bývalý nájemce WW Klubu na Sokolské třídě Josef Heinz si pamatuje i na den, kdy maminka Norbertovi zemřela. „Norbert seděl na zahrádce a moc se nebavil. Obsluhoval jsem a přišel mu říct, že zemřel jeden z našich dobrých štamgastů. A z Norberta vypadlo, že mu ráno zemřela maminka. Řekl mi: Já vůbec nevím, co budu dělat. Měl ji strašně rád a byl na ni hodně fixovaný. Z její smrti byl moc zdrcený a šlo to s ním pak už hodně z kopce,“ říká Josef Heinz a vzpomíná, že Norbertu Lichému potom už mladé štamgastky z hospody chodily i nakupovat. „Vždy jim řekl, co domů potřebuje, ony mu to nakoupily a donesly na zahrádku,“ popisuje bývalý nájemce hospůdky..

Do Prahy nechtěl. Byl to prostě pravý Ostravák

Norbert Lichý miloval svou chatu v Beskydech. „Strašně rád tam trávil čas. Vždycky tam odjel na celé divadelní prázdniny, pokud nenatáčel v Praze. Chlapi z hospody mu tam třeba jeli nařezat dříví. Jen loni jsem byl v létě překvapený, když jsem ho potkal v Ostravě. To byla ta strašná vedra a právě tehdy to už začalo být s jeho maminkou špatné,“ říká Josef Heinz.

Foto: Petr Broulík

Dnes chodí do hospůdky, kterou deset let se svou ženou provozoval, jako běžný host. Na stěně příjemného šenku má společnou fotografii s Norbertem.

„Byli jsme dobří kámoši. Několikrát jsme mu říkali, proč do té Prahy pořád jezdí a proč se do ní nepřestěhuje. Vždycky odpovídal, že tam nepůjde. Byl to prostě pravý Ostravák,“ říká Josef Heinz.

V poslední době už Norbert Lichý do oblíbené hospůdky moc nechodil. Štamgasti se po něm ptali, ale neúspěšně. Naposledy Norbert Lichý prý přišel do „své“ hospůdky někdy první týden v prosinci. „Špatně dýchal, byl astmatik,“ vzpomíná Josef Heinz.

Předevčírem večer se on a ostatní kamarádi a přátelé skvělého herce dozvěděli, že už za nimi do hospůdky nikdy nepřijde.