Olomoucká dílna baví. Nabízí sdílený prostor pro všechny kutily
Olomoucká dílna je komunitním zázemím pro ty, které baví řemeslo. Pracují s kůží, textilem, dřevem, kovem nebo 3D tiskem.
„Chodí k nám lidé, kteří si chtějí sami vyrobit třeba nějakou atypickou postel, ale i řemeslníci nebo kluci, kteří dělají hodinové manžele, a nemají svou vlastní dílnu s velkými stroji. Potkávají se tu lidé z různých oborů, navzájem se poznávají, pomáhají si a spolupracují“ říká Vojta Bekárek, zakladatel Olomoucké dílny.
Prvotní nápad vznikl na vysoké škole „S kluky jsme se tehdy bavili, že každý máme nějaké svoje nářadí, a tak bychom si ho mohli navzájem půjčovat. Chtěli jsme si pronajmout i garáž, kde bychom to mohli všechno uskladnit,“ vypráví Vojta, který tou dobou studoval geoinformatiku na Univerzitě Palackého. Cítil, že práce za počítačem není pro něj, a lákalo ho tvořit více rukama. Z klukovské myšlenky došli k tomu, že by mohli dílnu otevřít i pro veřejnost. Chytli se příležitosti a dostali grant, díky kterému si mohli pronajmout první dílnu.
Nyní fungují už sedm let. Dílnu provozují víceméně ve svém volném čase v rámci čtyřčlenného týmu. Z původních zakladatelů zůstal pouze Vojta, pro kterého se řemeslo stalo životní náplní. „Rád používám staré nábytky. Pokud někdo vyhazuje postel z masivu, a ne z laminátu, tak ten materiál znovu zpracujeme. Kolikrát jedu autem kolem kontejneru a vidím tam kus nábytku, tak se podívám, z čeho byl vyrobený, a beru ho na dílnu.“ směje se.
Pořádají skupinové workshopy, kde se vyrábí misky, vařečky nebo třeba oděvní kožené pásky. Cílem workshopů je ukázat veřejnosti, kolik úsilí a času se skrývá za takovým ručně dělaným řemeslným výrobkem. „Člověk si toho začne víc vážit. Když jsme dělali workshop na dřevěné misky, tak to někomu, kdo s tím nemá zkušenosti, zabere dobré čtyři hodinky. A kolikrát po skončení účastníci uznají, že už chápou, proč jsou ty výrobky tak drahé, “ dodává Vojta.
I mimo workshopy je dílna vhodná pro úplné začátečníky. Součástí pronájmu je zaškolení, jak pracovat s jednotlivými stroji, poradí vám tady i s realizací projektu. Stačí se domluvit a přijít s nápadem. „Zákazník třeba může říct, že by si chtěl vyrobit botník, takových rozměrů a chce, aby měl dvě poličky. V tom případě si ho nejdřív nakreslíme, napíšeme si rozměry a podíváme se tady po dílně, co najdeme za materiál. Pokud se nám nic nehodí, tak ho pošlu do Hornbachu, nebo rozebereme staré palety, které si rozřeže a obrousí. Já ukážu, který stroj použít, jak ho zapnout a používat. Ukážu ten základní princip, jak na to, a zákazník si pak odnáší hotový botník, ze kterého má radost, vyrobil si ho sám, a je přesně podle jeho představ a rozměrů, které potřebuje.“ vysvětluje Vojta. Kromě prostoru jsou k dispozici návštěvníkům různé materiály nebo laky, lepidla a třeba odřezky z kůží. Ctí heslo zero waste, a tak je nejlepší všechno zpracovat.
Momentálně se připravují na stěhování do větších prostor. „Původní plán bylo pracovat se všemi druhy materiálu jako je kov, dřevo nebo textil. Každý měl mít i svůj oddělený koutek. V současné dílně bylo místo hlavně pro práci se dřevem, ale když teď chceme pořídit větší stroj, tak už se sem prostě nevejdeme. A jelikož se chceme posouvat dál, tak se musíme posunout i v rámci Olomouce,“ konstatuje Vojta. Proto založili sbírku na stránce Donio, kde se snaží získat finanční podporu pro přesun a přestavbu. V odměnách nabízí například teambuildingové kurzy pro firmy.
Nová dílna v Hodolanech by měla být až čtyřikrát větší než ta současná. Kromě více místa si slibují i lépe řešené odsávání prachu, ale i hygienicky oddělené prostředí pro práci s různými laky a chemickými spreji. Příjemným doplňkem by měla být i chill zóna, kde si návštěvníci mohou udělat čaj a posedět.