Nejnovější zprávy: Czech Tour: Po etapě z Olomouce do Frýdku - Místku jde do žlutého dresu mladý australan Černá země, Kamenný řád, Stavy rachotí. Dobový film čerpal z Vojtěcha Martínka

Proměny kraje

Obrazem: Opravený Libušín vstal z popela. Asi ho anektujeme, žertoval hejtman

​Neuvěřitelných jedenáct milionů korun věnovali obyvatelé české republiky ve sbírce na obnovu vyhořelé jídelny Libušín, kterou v posledních letech 19. století nechala na Pustevnách vystavět Pohorská jednota Radhošť podle návrhu proslulého architekta Dušana Sama Jurkoviče.

Množství vybraných peněz jen ukazuje na to, jak lidé měli a mají jednu z úchvatných dřevěných dominant v Beskydech na pomezí Zlínského a Moravskoslezského kraje rádi.

Vždyť sám hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák při otvírání Libušína veřejnosti řekl, že by nejradši tuto „jídelnu“ anektoval. „Využil“ tak zpoždění hejtmana Jiřího Čunka, který dorazil na slavnostní zpřístupnění Libušína o pár desítek minut později.

Prostě to tu zabereme, žertoval hejtman

„Stojíme na hranici krajů. A Libušín patří Zlínskému kraji. Pan hejtman Čunek tady ale není a tak provedeme anexi. Prostě to tu zabereme,“ řekl s nadsázkou.

„Ne. Je to krásné místo, kde se setkáváme. Jsem člověk, který se věnuje celý život počítačovým technologiím. Ale co na Libušíně udělali řemeslníci, je úžasné. Nezapomínejme na ně a podporujme je. Jsou součástí naší budoucnosti,“ řekl hejtman Ivo Vondrák a ještě jednou zatoužil nádherný Libušín, který stojí jen pár metrů za hranicí krajů ve Zlínském kraji, anektovat.

„Pane hejtmane, ale tady všichni členové valašského sboru portášského jsou z našeho kraje,“ upozornil Ivo Vondráka konferenciér na stráž, která oděna do dobových krojů a vyzbrojena palnými zbraněmi „střežila“ celé otevření Libušína.

Za chvíli dorazil k Libušínu i hejtman Jiří Čunek - zdrželi jej hygienici, kteří řeší ve Zlínském kraji, kterou akci kvůli koronaviru zastavit, a ten žertem míněnou anexi Libušína rovněž odmítl.

Ostatně sami členové valašské stráže v dobové zbroji svými vážnými výrazy potvrdili, že by s nimi nebyla žádná legrace a na závěr vypálili mohutnou salvou doprovázenou hustým kouřem, až to s některými přihlížejícími trhlo.

Takovou sbírku nedokáže nikdo. Jenom tady ředitel muzea

„Byli jsme tady při požáru a bylo to hodně smutné. Dnes ta stavba krásně vyniká a mám radost, že se to takto podařilo. A takovou sbírku, co vynese jedenáct milionu od lidí, nedokáže snad v republice udělat nikdo. Jenom tady náš ředitel muzea,“ chválil Jiří Čunek valašské muzeum v přírodě.

Otevření Libušína se zúčastnila spousta turistů, kteří sem dojeli právě kvůli tomu, či si tím zpestřili rekreační návštěvu poutního místa. Mezi návštěvníky byli i lidé, odění do starých valašských krojů. Dva z nich přijeli až z Bystřice pod Hostýnem.

„Snažíme se tak vlastně propagovat Valašsko. Máme vlastní kroje, spíše takový univerzální rožnovský, ten je nejhezčí. U nás na Rusavě hnědá župica, kdežto tady kolem Pusteven zelená,“ vysvětlovali.

"My jsme takoví valašští horalé, chodíme v krojích a náš koníček je poznat co nejvíce hor a přírody. Bavíme se s lidmi na samotách, sbíráme staré pověsti a příběhy. Už jsem i knížku takovou vydal. Kvůli Libušínu jsme si vzali dovolenou. Babičky nás rády vidí a někdy dají štamprlu,“ říká Karel Žákovský. A dodává, že v krojích se oba kamarádi stávají součástí valašských hor a její historie.

Na Hostýně mají také Jurkoviče. A chodí v krojích

A že právě Hostýn má s Pustevnami hodně společného. „Máme na Hostýně u nás také Jurkovičův sál a celou ojedinělou křížovou cestu, kterou také navrhl architekt Dušan Jurkovič. Jurkovič je vlastně architekt všech Valachů,“ dodává kamarád Zbyněk Rajcer.

Na otevření Libušína se přijel podívat i starší muž z Ostravy. „Když jsem byl děcko, tak mne sem vozil každý rok táta na kole. Od té doby je to mé zamilované místo a vždy se sem rád vracím,“ říká muž Ostravy, který byl naposledy na Pustevnách před měsícem.

Otevření Libušina si nenechali ujít ani hlavní představitelé státu. Srdečně pozdravil návštěvníky poutního místa předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který pochází ze Zlínského kraje, který na Pustevny jezdil na čundr a jednou přespal i v dřevěném altánku, když se to „ještě smělo“.

Byl tu ministr kultury Lubomír Zaorálek, který je naopak z toho Moravskoslezského. Byl zde i olomoucký arcibiskup Jan Graubner a jeden z těch nejdůležitějších, generální ředitel Národního muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Jindřich Ondruš.

„Když jsme tehdy vyjížděli po tady této cestě nahoru a viděli, jak do plamenů padá i věž, tak věřte, že to byly pocity tragédie, pocity zmaru a zkázy. A dnes stojíme před obnoveným Libušínem a sousední Maměnka má generální opravu pláště. A to je čirá radost,“ vzpomínal Jindřich Ondruš.

Díky za Jurkoviče. Řekl už kdysi: zachraňte Libušín

Všichni děkovali řemeslníkům za vysoce kvalitní obnovu Libušína, a hlavně lidem, kteří ve sbírce sesbírali jedenáct milionů korun.

„To je nejúspěšnější sbírka v této zemi v posledních letech. Proč? Protože Jurkovičova architektura je tak strašně blízká lidem. To místo je zvláštní a třeba na pohanského boha Radegasta jsem jako školák koukal, protože tohle nás tehdy ve školách neučili. Ostatně i Libuše byla trochu taková kmenová pohanská bohyně. To byli naši předci, to byli naši otcové. A díky za Jurkoviče, který tu na sklonku života byl a už tehdy říkal: proboha, zachraňte Libušín. A jsem rád, že jsme ho znovu zachránili,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Všichni dostali od Libušína symbolické velké klíče. A pak se jako první hosté mohli obnoveným Libušínem projít. Od dvou hodin odpoledne se do Libušína podívali všichni, kdo chtěli.

Historici a muzejníci pro ně připravili komentované prohlídky, které budou moci návštěvníci Beskyd absolvovat až do konce srpna vždy od 10 do 17 hodin kromě pondělí.

Libušín vyhořel před šesti lety a v minulých dnech prošel doslova „vědeckou“ rekonstrukcí, která stála celkem 117,5 milionů korun. Památkáři mu dali podobu, jakou měl v době svého otevření v roce 1899.

„Je to moc hezké, ale ty barvy, co měl předtím, se mi nějak trošku líbily více,“ usmíval se jeden z obyvatel Prostřední Bečvy.

Fotogalerie