Nejnovější zprávy: Radegast dokončuje v Nošovicích linku na plnění plechovek za 600 milionů Tomáš Šiřina končí, Česká televize Ostrava hledá nového ředitele

Společnost

Ostravský obvod žaluje ministerstvo, najal si úspěšnou advokátku Janu Hamplovou

Jana Zwyrtek Hamplová je úspěšnou advokátkou - jejích služeb využilo například několik obcí a měst, které se utkaly se státním aparátem. A Jana Zwyrtek Hamplová byla úspěšná.

Jana Zwyrtek Hamplová. Foto: Archiv

Nyní bude ve sporu s ministerstvem životního prostředí zastupovat ostravský obvod Mariánské Hory a Hulváky, který si nechce nechat líbit, že ministerstvo posvětilo stavbu spalovny nebezpečných odpadů právě ve zmíněném obvodu.

O případu jsme psali zde.

Paní Hamplová, proč se specializujete právě na právní pomoc obcím a městům?
Samospráva je můj osud. Pohybuji se v ní od roku 1990, a od počátku jsem věděla, že se na právo samospráv budu specializovat. Obor, který byl Popelkou, jsem dostala do popředí zájmu, začala jsem o kauzách publikovat, a dnes s úsměvem tvrdím, že v oboru mne už nikdo nedožene. Přispělo k tomu i nepochybně to, že jsem byla skoro dvacet let zastupitelkou svého rodného města, v době studií jsem pracovala jako úřednice a pak tajemnice městského úřadu, a také jsem byla rok starostkou města. Tyto zkušenosti takzvaně na vlastní kůži jsem pak přetavila do advokátní praxe, a postavila na tom ve své podstatě vše. Byla jsem také asi zdravě „dravá“ a odvážná přijít s novými pohledy na některé otázky, a soudy tomu začaly dopřávat sluchu.

Můžete vyjmenovat ty nejzajímavější spory, které jste vyhrála?
Tak není to jen o sporech, hodně jsem vždy pyšná, když se nám podaří vymyslet dobré projekty bezpečných prodejů pozemků ve stavebních lokalitách a podobně, ale pokud jde o kauzy, tak velmi důležité bylo, když jsem hned na počátku kariéry, ve své podstatě pár měsíců po otevření advokátní kanceláře, vyhrála u Ústavního soudu, a zachránila obci Dolní Bečva desítky milionů. Zpětně dnes musím ocenit odvahu tehdejšího starosty mi věc svěřit, a svou odvahu to přijmout. Pak to byla řada sporů o odvody dotací, kde jsme buď jednáními se státem, nebo přímo u soudů, za posledních deset let zachránili obcím a městům a dalším subjektům skoro půl miliardy korun. Na to jsem hodně pyšná. Naposledy pak to byla výhra opět u Ústavního soudu, kdy soud vyjádřil, že stát se musí starat o své nemovitosti, i když jsou součástí veřejného prostranství v obci či městě, a výhra nad ministerstvem vnitra, že nemůže samosprávě v určitých situacích do samosprávy vůbec zasahovat. A nyní napjatě čekám na rozhodnutí Ústavního soudu ve věci novely zákona o střetu zájmů, protože zastávám názor, že ta novela je protiústavní. V tom můj názor podpořilo několik desítek senátorů, a tak jsem mohla ústavní stížnost podat. Hodně nyní rozviřují mínění trestní kauzy, kdy stát nedůvodně stíhá zastupitele, ale to už by bylo na román. Ale i ty jsme zatím všechny vyhráli. Takže pořád mám na stole nějakou výjimečnou kauzu. On totiž samosprávě skutečně málokdo rozumí.

Proč jste se rozhodla zastupovat v žalobě proti ministerstvu životního prostředí ostravský obvod Mariánské Hory a Hulváky?
Jednak se ztotožňuji s názorem obvodu na věc samu, totiž že tak blízko obytné zóny se nemá podobné zařízení rozšiřovat, a pak mi odvaha tamního starosty Patrika Hujduse a dalších členů rady umožnila pokusit se prosadit výraznou změnu ve významu stanovisek státních institucí ve správním řízení v obecné rovině. Ne každý by do toho šel, ale obvod Mariánské Hory a Hulváky se tady projevil jako ta správná samospráva, která ví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane.

V čem konkrétně tu odvahu spatřujete?
Vedení obvodu pochopilo, že jejich případ může změnit „dějiny“, řečeno obrazně, a připomíná mi tak onu dávnou kauzu Dolní Bečvy. A mohu vás ujistit, že to není vůbec jednoduché stavět se proti státu s podobnou systémovou a doposud nerozhodovanou věcí. Ale na odvážných starostech a starostkách stavíme naše soudní precedenty. Patrik Hujdus patří mezi ně. Tedy doufám, že spolu změníme ty právní dějiny.

Je v něčem ten spor jiný než vaše předchozí?
Je jiný svou podstatou, protože se opět snažíme probít něco poprvé. Zjednodušeně řečeno jde o to, aby jednotlivá stanoviska ministerstev a podobných institucí nebyla závazná pro úředníka, který v konečné fázi rozhoduje o celku. Myslím si totiž, že když je stanovisko takzvaně závazné, ten úředník, který rozhoduje o konečném územním rozhodnutí, pak vlastně nerozhoduje, ale jen opisuje, a to je špatně. Zákon předpokládá, že bude moci samostatně uvažovat, a to chceme výrokem soudu dosáhnout – aby to skutečně mohl dělat. Takže když to tak shrnu, chceme, aby soud vyslovil, že stanoviska nemohou být závazná, aby bylo respektováno zákonem předpokládané volné správní uvážení konečného úředníka v řadě.

Myslíte, že máte šanci uspět?
Doufám v to a udělám pro to vše. Osobně si ale myslím, že jde o tak výraznou změnu pohledu na správní rozhodování, že to skončí až už Nejvyššího správního soudu, eventuálně až u soudu ústavního. Ale ve skrytu duše doufám, že ostravský krajský soud nezahodí šanci vynést republikově významný rozsudek, a odvážně naší žalobě vyhoví už v prvním stupni - tak, jako podobnou možnost využily jiné krajské soudy, například v žalobě proti ministerstvu vnitra Pardubický soud. Tedy skloubí-li se odvaha starosty obvodu Mariánské Hory a Hulváky s odvahou krajského soudu, může tu být brzy další významné soudní rozhodnutí, které by zasáhlo všechna povolovací řízení v republice. A zasáhlo právem - protože jsem přesvědčena, že se ve svém právním názoru nemýlím.