Pátrání po osudech Jana Prokeše odhalilo řadu zjištění

​Byl prvním českým starostou Moravské Ostravy a s jeho jménem je spojen významný rozvoj města, budování obytných domů, rozšiřování vodovodů a kanalizační sítě, výstavba silnic, nových škol, krematoria či kulturních institucí jako Dům umění. Inicioval rozsáhlou rekonstrukci městských jatek a díky němu získala Ostrava největší radniční budovu s nejvyšší radní věží v zemi.

Kdo to byl? Jan Prokeš, který se před 150 lety, konkrétně 25. května roku 1873, narodil v Černotíně na Přerovsku. A vyrostl z něho pozdější zakladatel Velké Ostravy a první starosta Moravské Ostravy v nově vytvořené Československé republice.

Všechno zmizelo, vdově po Prokešovi nevrátili ani šicí stroj

Přesně v den tohoto kulatého výročí narození Jana Prokeše vyšle spolek Fiducia do světa knihu Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu. „Před pár lety jsme zjistili, že o tomto jednom z významných mužů Ostravy nevyšla dosud žádná publikace. Tak jsme se rozhodli, že ji uděláme,“ říká Ilona Rozehnalová, šéfka spolku a antikvariátu Fiducia a Okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu.

Zdálo se, že to nebude nic těžkého. Pak však badatelé zjistili, že hned týden po smrti Jana Prokeše zmizela téměř veškerá jeho pozůstalost.

„Už při doslova turbulentním dědickém řízení se zjistilo, že je všechno pryč. Ztratila se veškerá Prokešova korespondence, kromě jediného dopisu. Taky je zajímavé, jak skončila po válce jeho druhá žena. Byla to Němka, a přestože byla manželkou českého starosty, byl jí zkonfiskován veškerý majetek a byla v roce 1946 odsunuta. Ona se pak domáhala u prezidenta Klementa Gottwalda, aby jí vrátili aspoň šicí stroj. Ale nevrátili jí ani ten,“ říká Ilona Rozehnalová.

A dodává, že právě komunisté se po roce 1948 snažili vymazat jméno Jana Prokeše z historie Ostravy a myslí obyvatel Ostravy.

Komunisti Prokeše nenáviděli, krotil jejich touhu po krvi

„Třeba tím, že hned vymazali jméno Prokeše z radničního náměstí. Komunisté neměli Jana Prokeše rádi, protože nepodporoval v roce 1918 při vzniku republiky výzvy ke krveprolití, boj a zlikvidování kapitalismu. A dokázal na obrovských shromážděních přesvědčit dělníky v Ostravě, aby moc od rakouských kapitalistů převzali v klidu,“ říká Ilona Rozehnalová.

V archivech o Janu Prokešovi také moc nebylo, proto tvůrci knihy začali hledat v časopisech a denním tisku. Listovali v hromadách dobových novin. „Termín knihy nyní protáhly i poslední měsíce, kdy jsme nalezli opět další a nové informace, které do knihy, která už měla být v tiskárně, chceme dostat,“ řekla Ilona Rozehnalová, přesto objevnou knihu o prvním starostovi Ostravy tým jejích autorů pokřtí ve čtvrtek 25. května, tedy přesně v den 150. narozenin Jana Prokeše.

„Životní příběh Jana Prokeše je jakoby vystřižený z povídek o chudém, ale přičinlivém chlapci z malé valašské vesnice Černotín, který se vlastní pílí a úsilím vypracoval z vyučeného obuvníka do vysokých funkcí v sociální demokracii a posléze stanul v čele rychle se rozvíjejícího průmyslového města,“ říká o osobnosti Jana Prokeše kronikář města Ostravy Martin Juřica.

Prokeše „sejmuli“ spolustraníci, jeho urna zmizela

Tým historiků a archivářů, kteří na publikaci o Janu Prokešovi pracovali, odhalil i několik nových skutečností nejen z jeho života, ale týkajících se také jeho nejbližší rodiny.

Autoři například vyvracejí zažitá tvrzení, že Jan Prokeš odešel s pompou a ze zdravotních důvodů v roce 1935 a poté záhy, 11. prosince zemřel.

„My jsme však zjistili, že tomu tak nebylo. Že už od května roku 1935 jeho vlastní spolustraníci ze sociální demokracie systematicky usilovali o to, aby ho politicky sejmuli. On pak zemřel na infarkt. Také jsme zjistili, že z hrobu Jana Prokeše na Slezské Ostravě zmizela jeho urna. Předpokládalo se, že leží v tubusu, ale není tam. Nikdo, ani rodina neví, kde urna je,“ říká šéfka spolku Fiducia.

Také proto chtějí autoři knihy příští týden ve čtvrtek symbolicky dát do hrobu odlitek posmrtné masky Jana Prokeše. „Ale je kolem toho dost problémů, chybí třeba dokumentace hrobky. Je do ní také komplikovaný přístup přes žulové desky. Jestli se nám to nepodaří, budeme se snažit instalovat vedle památníku šachtici, kde posmrtnou masku uložíme,“ říká Ilona Rozehnalová.

Po pamětní destičce vyhlásili velké pátrání

Další objev učinili pracovníci Ostravského muzea. Gabriela Pelikánová totiž objevila fotografii pamětní destičky, která ve věži Nové radnice upozorňovala na poslední nýt ve věži, který osobně zatloukl sám Jan Prokeš. Nadšenci a tvůrci publikace nechali destičku zrestaurovat a už zítra, tedy 20. května, ji v 18 hodin při Ostravské muzejní noci na pódiu před Novou radnicí na Prokešově náměstí v Ostravě představí. A to i spolu s oním posledním nýtem, který starosta Jan Prokeš zanýtoval v roce 1930.

„Ta destička byla celou dobu ve věži radnice, ale byla v době komunistického režimu zatřená barvou. Zapomnělo se na ni, ale v Ostravském muzeu se našla fotografie destičky, a muzejníci iniciovali velké pátrání po destičce v celé věži Nové radnice. A našli, našli,“ usmívá se šéfka spolku Fiducia.

Ilona Rozehnalová se také snaží trochu rozbít obecný pohled na Jana Prokeše. „Oslavujeme ho jako politika, ale byl to také velký bouřlivák. Jako novinář Duchu času psal úplně sekernické texty o svých politických oponentech, kteří na něho útočili,“ říká.

Týden Jana Prokeše bude plný akcí

Kniha Jan Prokeš: Ostrava na cestě k velkoměstu vyjde v počtu jednoho tisíce výtisků a bude k dostání v antikvariátu Fiducia a ve všech ostravských infocentrech.

Už v pátek 19. května však v Ostravském muzeu odstartoval Týden Jana Prokeše, což je řada akcí, které mají nejvýznamnějšího starostu Ostravy připomenout. „Narozeniny Jana Prokeše si připomeneme přednáškami, výstavami, komentovanými prohlídkami i křestem zcela nové knihy. Oslavíme tak tuto výjimečnou osobnost,“ konstatovala náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová, pod jejíž záštitou se akce koná.

Týden Jana Prokeše začal v pátek 19. května výstavou Jan Prokeš a muzeum. První český starosta Ostravy po roce 1918 se totiž zasloužil o zachování muzea a jeho přestěhování do větších prostor Staré radnice v roce 1931.

Vzácná kniha s nahou ženskou figuru s rozepjatýma rukama

Výstava představuje Jana Prokeše na fotografiích ze soukromého i veřejného života, nabídne i pohled do jeho knihovny. Jan Prokeš byl i vášnivým čtenářem, vybudoval jednu z největších soukromých knihoven v Ostravě a zasadil se o přístavbu zvláštního křídla k budově městské spořitelny určeného pro městskou knihovnu.

Výstava Ostravského muzea tak návštěvníkům nabídne například desítky let neprezentovanou vzácnou knihu Dílo Josefa Drahoňovského od historika Jindřicha Čadíka. Pro Jana Prokeše byla vyrobena publikace v celokožené vazbě a je dílem Josefa Solara.

Součástí přední a zadní desky jsou kameje, Josefem Drahoňovským ryté do horského křišťálu. V přední části se jedná o nahou ženskou figuru s rozepjatýma rukama, opřenou o listnatý strom v pozadí, na zadní straně je do kameje vyryta iniciála majitele – JP.

Prokešovo vlastnictví této vzácné knihy dokládá i text připojený k tiráži: „Majitelem tohoto výtisku jest žurnalista Jan F. Prokeš člen Národního Shromáždění a starosta v Moravské Ostravě.“ V knihách náležejících do osobní knihovny Jana Prokeše mohou návštěvníci výstavy spatřit také ex libris ve dvojím provedení. První je dílem výtvarníka Vladimíra Kristina a druhé Karla Harrera.

Jan Prokeš, iniciátor Velké Ostravy

Jan Prokeš byl hlavním iniciátorem vytvoření takzvané Velké Ostravy, vzniklé sloučením sedmi moravských obcí a měst, což byl jen počátek jeho systematické snahy o rozvoj města, zahrnující modernizaci komunální infrastruktury, rozšíření sítě škol a zkvalitnění sociální péče.

Z veřejných budov, za jejichž výstavbu vehementně bojoval s tehdejší politickou opozicí, je v prvé řadě nutno jmenovat do dnešních dnů nepřehlédnutelný symbol Ostravy, budovu Nové radnice, stojící od roku 1930 na náměstí, v současnosti pojmenovaném symbolicky po Janu Prokešovi. Byl rovněž iniciátorem stavby Domů umění a zasadil se o zřízení městského muzea, archivu a knihovny.

Jan Prokeš i digitálně a na kanálu YouTube

Archiv města Ostravy nabídne v době Týdne Jana Prokeše jeho digitalizovaný osobní fond. Od 19. května do 30. června pak mohou zájemci zhlédnout v Archivu města Ostravy také výstavu dokumentů, vztahujících se k místům úzce spojeným s osobností Jana Prokeše. Detailní informace k nim v odkazu www.ostrava.cz/jan-prokes.

Ostrava také natočila o Janu Prokešovi zcela nový dokument, který byl dnes zveřejněn viz https://www.youtube.com/watch?v=hE9L5Z_KUt0.

Archiv města Ostravy také zveřejnil odkaz k digitalizovaným podkladům, tedy osobnímu archivnímu fondu Jana Prokeše. Viz https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/aktualne/zivot-a-dilo-jana-prokese-muzete-zkoumat-online-z-pohodli-domova.